EU a Japonsko zruší téměř všechna vzájemná cla. Podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to japonský premiér Šinzó Abe a předseda Evropské rady Donald Tusk. Smlouva, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Tusk dohodu označil za „jasný vzkaz proti protekcionismu“. „V době, kdy protekcionistická opatření nabírají po celém světě na síle, dnešní podpis mezi Japonskem a EU opět ukáže světu naše neochvějné politické odhodlání podporovat volný obchod,“ uvedl japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi.

Naráží na spirálu obchodních opatření, kterou letos odstartoval americký prezident Donald Trump. Již v březnu zavedl nová cla na dovoz oceli a hliníku, která nakonec dopadla i na Evropskou unii a sousedy Spojených států. Na konci června pak cla uplatnil na část čínského zboží. Jeho kroky vedly k odvetným opatřením ze strany Evropské unie, Číny i dalších obchodních partnerů. Na to Trump zareagoval hrozbou dalších cel, například na automobily z EU.

Ekonom ze Škody Auto Vysoké školy Pavel Neset dodal, že původně se očekával podpis v příštím roce, ale došlo k jeho urychlení, možná i pod vlivem hrozících obchodních válek. Japonsko a EU podle Neseta tak dávají signál Spojeným státům, že „politika USA není vůbec šťastná a mohla by i ohrozit ekonomické základy USA“. Dohoda se týká například dovozu masa, jak vepřového tak hovězího, do Japonska. Sjednotily se také standardy, například certifikace pro osobní automobily či zemědělské produkty, zmínil Neset.

Aktuální smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem tak jde proti tomuto trendu. Kromě cel se týká i odstranění některých dalších překážek vzájemného obchodu. Například zajišťuje, že u motorových vozidel budou obě strany dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků i ochrany životního prostředí. Na automobily z EU se tak budou stejné požadavky vztahovat v EU i v Japonsku, nebude je při exportu tedy nutné znovu certifikovat a vývoz se zjednoduší.

Firmy z Evropské unie v současnosti vyvážejí do Japonska zboží a služby v hodnotě přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Jednou z nejvýznamnějších položek tohoto exportu jsou mléčné produkty, napsal server BBC.

Česko loni vyvezlo zboží za 18 miliard korun, v minulých letech ale export přesahoval i dvacet miliard. Japonsko má ovšem převahu, do České republiky loni dovezlo zboží za 67 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...