EU a Japonsko zruší téměř všechna vzájemná cla. Podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to japonský premiér Šinzó Abe a předseda Evropské rady Donald Tusk. Smlouva, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Tusk dohodu označil za „jasný vzkaz proti protekcionismu“. „V době, kdy protekcionistická opatření nabírají po celém světě na síle, dnešní podpis mezi Japonskem a EU opět ukáže světu naše neochvějné politické odhodlání podporovat volný obchod,“ uvedl japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi.

Naráží na spirálu obchodních opatření, kterou letos odstartoval americký prezident Donald Trump. Již v březnu zavedl nová cla na dovoz oceli a hliníku, která nakonec dopadla i na Evropskou unii a sousedy Spojených států. Na konci června pak cla uplatnil na část čínského zboží. Jeho kroky vedly k odvetným opatřením ze strany Evropské unie, Číny i dalších obchodních partnerů. Na to Trump zareagoval hrozbou dalších cel, například na automobily z EU.

Ekonom ze Škody Auto Vysoké školy Pavel Neset dodal, že původně se očekával podpis v příštím roce, ale došlo k jeho urychlení, možná i pod vlivem hrozících obchodních válek. Japonsko a EU podle Neseta tak dávají signál Spojeným státům, že „politika USA není vůbec šťastná a mohla by i ohrozit ekonomické základy USA“. Dohoda se týká například dovozu masa, jak vepřového tak hovězího, do Japonska. Sjednotily se také standardy, například certifikace pro osobní automobily či zemědělské produkty, zmínil Neset.

Aktuální smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem tak jde proti tomuto trendu. Kromě cel se týká i odstranění některých dalších překážek vzájemného obchodu. Například zajišťuje, že u motorových vozidel budou obě strany dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků i ochrany životního prostředí. Na automobily z EU se tak budou stejné požadavky vztahovat v EU i v Japonsku, nebude je při exportu tedy nutné znovu certifikovat a vývoz se zjednoduší.

Firmy z Evropské unie v současnosti vyvážejí do Japonska zboží a služby v hodnotě přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Jednou z nejvýznamnějších položek tohoto exportu jsou mléčné produkty, napsal server BBC.

Česko loni vyvezlo zboží za 18 miliard korun, v minulých letech ale export přesahoval i dvacet miliard. Japonsko má ovšem převahu, do České republiky loni dovezlo zboží za 67 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Regulace cen paliv by mohla skončit už před prázdninami

Státní regulace cen paliv by před prázdninami mohla skončit – na dotaz ČT to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Důvodem jsou zejména klesající ceny ropy. Regulace cen dopadla na provozovatele čerpacích stanic – první už oznámil, že kvůli opatření podal žalobu k Městskému soudu v Praze na ministerstvo financí. Další zvažují, že se připojí. Unie nezávislých petrolejářů odhaduje ztráty na 50 až 100 milionů.
19. 6. 2026
Načítání...