EU a Japonsko zruší téměř všechna vzájemná cla. Podepsaly dohodu o volném obchodu

Evropská unie podepsala s Japonskem svou dosud největší dohodu o volném obchodu. Oznámili to japonský premiér Šinzó Abe a předseda Evropské rady Donald Tusk. Smlouva, která odstraní téměř všechna cla ve vzájemném obchodu, pokrývá zhruba třetinu globálního hrubého domácího produktu a 600 milionů lidí. Cílem je podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.

Tusk dohodu označil za „jasný vzkaz proti protekcionismu“. „V době, kdy protekcionistická opatření nabírají po celém světě na síle, dnešní podpis mezi Japonskem a EU opět ukáže světu naše neochvějné politické odhodlání podporovat volný obchod,“ uvedl japonský ministr hospodářství Tošimicu Motegi.

Naráží na spirálu obchodních opatření, kterou letos odstartoval americký prezident Donald Trump. Již v březnu zavedl nová cla na dovoz oceli a hliníku, která nakonec dopadla i na Evropskou unii a sousedy Spojených států. Na konci června pak cla uplatnil na část čínského zboží. Jeho kroky vedly k odvetným opatřením ze strany Evropské unie, Číny i dalších obchodních partnerů. Na to Trump zareagoval hrozbou dalších cel, například na automobily z EU.

Ekonom ze Škody Auto Vysoké školy Pavel Neset dodal, že původně se očekával podpis v příštím roce, ale došlo k jeho urychlení, možná i pod vlivem hrozících obchodních válek. Japonsko a EU podle Neseta tak dávají signál Spojeným státům, že „politika USA není vůbec šťastná a mohla by i ohrozit ekonomické základy USA“. Dohoda se týká například dovozu masa, jak vepřového tak hovězího, do Japonska. Sjednotily se také standardy, například certifikace pro osobní automobily či zemědělské produkty, zmínil Neset.

Aktuální smlouva mezi Evropskou unií a Japonskem tak jde proti tomuto trendu. Kromě cel se týká i odstranění některých dalších překážek vzájemného obchodu. Například zajišťuje, že u motorových vozidel budou obě strany dodržovat stejné mezinárodní normy týkající se bezpečnosti výrobků i ochrany životního prostředí. Na automobily z EU se tak budou stejné požadavky vztahovat v EU i v Japonsku, nebude je při exportu tedy nutné znovu certifikovat a vývoz se zjednoduší.

Firmy z Evropské unie v současnosti vyvážejí do Japonska zboží a služby v hodnotě přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně. Jednou z nejvýznamnějších položek tohoto exportu jsou mléčné produkty, napsal server BBC.

Česko loni vyvezlo zboží za 18 miliard korun, v minulých letech ale export přesahoval i dvacet miliard. Japonsko má ovšem převahu, do České republiky loni dovezlo zboží za 67 miliard. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 14 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...