Spojené státy potřebují spravedlivý přístup k trhům, apeloval Trump po summitu G7

Spojené státy potřebují spravedlivý přístup na trhy a nejsou ochotny tolerovat jednání zemí, které vůči USA spravedlivé nejsou. Řekl to v sobotu americký prezident Donald Trump, který se zúčastnil summitu sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 v Kanadě. Schůzku označil celkově za úspěšnou, mluvilo se na ní zejména o vzájemném obchodu.

„Spojené státy byly po desítky a desítky let jen využívány,“ uvedl Trump. Zároveň dodal, že současné lídry zemí G7 za nespravedlivé obchodní dohody neviní. „Ale lídři USA v minulosti neodvedli dobrou práci, pokud jde o obchod“. 

Smmit nejvyspělejších zemí se nesl ve stínu toho, že Spojené státy začaly uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník na dovoz z Evropské unie, Kanady, Mexika a dalších států. Lídři G7 se proto snažili Trumpa přesvědčit, aby od toho upustil

Trump ale zdůrazňoval, že pokud ostatní země zavedou reciproční cla, tak udělají velkou chybu: „Rozdíl je v tom, že oni s námi obchodují víc, než my s nimi. My to prostě nemůžeme prohrát,“ řekl na tiskové konferenci po summitu G7. 

Trump se vyslovil pro stav, který charakterizoval jako „žádné bariéry, žádná cla, žádné dotace“. „Jestli to tak dopadne, to nevím, ale já jsem to rozhodně navrhoval,“ řekl. 

Americký prezident kritizoval praxi, kdy třeba Kanada zatěžuje export amerických mléčných výrobků 270 procenty. Nefér podmínky vůči americkým farmářům ale podle něj uplatňují i země, které nejsou vyspělé: Zmínil například Indii se 100 procenty na americké zboží.

27 minut
Trumpův projev po skončení summitu zemí G7
Zdroj: ČT24

Co bude s dohodou NAFTA?

Trump dlouhodobě kritizuje obchodní dohodu NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem – už dříve ji označil za tu vůbec nejhorší dohodu, kterou USA uzavřely. Teď jsou podle něj dvě varianty: „Buď ji opustíme, tak jak nyní je a změníme ji zcela zásadně,“ zmínil první možnost. Nebo uděláme dohodu přímo s Kanadou či dohodu přímo s Mexikem, zmínil druhou variantu. 

Kanadský premiér Justin Trudeau chtěl minulý týden navštívit Washington a doufal, že jednání o nových podmínkách fungování dohody NAFTA pokročí do další fáze. Americký viceprezident Mike Pence mu ale zavolal a požádal ho, aby Kanada souhlasila s dodatkem, který by dohodu zrušil, pokud by se všechny tři členské země nedomluvily na prodlužování dohody každých pět let. Trudeau to odmítl, takže jednání ohledně dohody NAFTA už nepokročila, uvedla AP.

Lídři zemí skupiny sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí G7 se ve společném komuniké po jednání v Kanadě shodli na důležitosti mít takové obchodní vztahy, které jsou založené na jasných pravidlech. Přesto ale rozpory mezi Evropskou unií a Spojenými státy v této otázce zůstávají. Řekla to německá kancléřka Angela Merkelová.

„Je pro nás důležité, že se zavazujeme k obchodování založeném na určitých pravidlech, že budeme i nadále bojovat proti protekcionismu a že chceme reformovat Světovou obchodní organizaci (WTO),“ pokračovala Merkelová. Členské země G7 se podle ní shodly na nutnosti snížit cla a další obchodní bariéry. „To jsou sdílené názory, problémy jsou ale v detailech,“ uvedla.

3 minuty
Události: Summmit zemí G7
Zdroj: ČT24

Při svém závěrečném veřejném vystoupení zvolil Trump daleko smířlivější rétoriku vůči ostatním státům G7, než se původně čekalo, uvedl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. Americký prezident se podle něho snažil tlumit vášně z posledních dnů. Rozdíly však zůstaly například v názorech na případnou opětovnou účast Ruska na jednání G7(dříve G8).

Itálie doufá, že Rusko bude v co nejkratší době moci znovu spolupracovat se skupinou ekonomicky nejvyspělejších zemí světa G7. Okamžité zrušení protiruských sankcí ale Řím nepožaduje. Na závěr summitu G7 v Kanadě to v sobotu řekl nový italský premiér Giuseppe Conte. Podobně už se vyjádřil americký prezident Donald Trump, podle kterého by takový krok byl přínosem. Německá kancléřka Angela Merkelová je ale přesvědčena, že pro přijetí Ruska zatím nenastaly vhodné podmínky.

Společné prohlášení k otázce obchodu, na kterém se dohodli účastníci summitu skupiny nejvyspělejších zemí světa G7, je jen prvním krokem a snahou věci stabilizovat. Na závěr dvoudenní vrcholné schůzky to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Ta dohoda… je dobrou zprávou a známkou kolektivní snahy situaci stabilizovat,“ uvedl Macron na tiskové konferenci. Dodal však, že samotné komuniké situaci nevyřeší a že členy G7 čeká v nadcházejících týdnech a měsících důležitá práce.

Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že všech sedm zemí na summitu G7 podepsalo navzdory obchodním sporům s USA závěrečné komuniké.

  • Sedm průmyslových mocností se přihlásilo k boji s protekcionismem a dohodly se, že co nejdříve zmodernizují Světovou obchodní organizaci (WTO), aby byla spravedlivější.
  • Země G7 konstatovaly, že budou usilovat o snížení celních bariér i netarifních překážek a dotací. Prohlášení vyzývá k tomu, aby ještě letos byla zahájena jednání o účinnějších pravidlech, která by byla zacílena proti průmyslovým subvencím vedoucím k pokřivení trhu.
  • G7 rovněž zdůraznila důležitost otevřenosti a transparentnosti obchodních smluv a jejich souladu s pravidly WTO. Naléhavě důležité je podle G7 také vyhnout se přebytkům v sektorech, jako je výroba hliníku a vyspělé technologie.
  • Členové G7 také vyzvali Rusko, aby přestalo podkopávat demokratické systémy, jinak jsou připraveni „přijmout další restriktivní opatření, jež by zvýšila náklady pro Rusko“.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 4 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...