Pilný za Janečkem stojí. K odvolání nevyzvala ani vláda

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) nevidí důvod pro odvolání šéfa Finanční správy Martina Janečka kvůli zajišťovacím příkazům. K takovému kroku ho ani nevyzvala vláda, uvedl po jednání vlády. Kabinet v pondělí dostal pro informaci analýzu ministerstva financí k využívání zajišťovacích příkazů i ke kontrolám korunových dluhopisů.

Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

Finanční správa v posledních měsících čelila kritice, že příkazy zneužívá, a likviduje tak i řadu poctivých firem, které se do řetězových obchodů mohly dostat neúmyslně. Po obstavení účtů totiž mnoho firem není schopno pokračovat v podnikání a někdy se očistí až za několik let.

V pátek například Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí celníků o zajišťovacích příkazech pro opavskou firmu FAU za zhruba 340 milionů korun. Celní úřad podle něj neměl důvod pro tak masivní zajištění. Finanční správa firmu FAU podezřívá z vědomého zapojení do karuselového podvodu. Celnici ale nyní informovali, že podají kvůli rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Za šéfa Finanční správy se ale postavil ministr Pilný. „Nevidím žádné důvody k tomu, proč bych měl odvolávat pana Janečka. Nevyzval mě k tomu ani rozpočtový výbor a ani dnes vláda. Štvanice na finanční správu je bezpředmětná,“ uvedl Pilný.

Změny v metodice zajišťovacích příkazů

Ministerstvo financí upraví využívání zajišťovacích příkazů. „Budou provedeny některé změny v metodice finanční správy, které by měly být uplatněny do konce října,“ prohlásil ministr financí. Nová metodika má spočívat například v tom, že správa před vydáním zajišťovacího příkazu bude firmám více vysvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty.

„Budeme se zabývat případnou legislativou, která by umožnila, aby institut zajišťovacího příkazu mohl být nahrazen ručením třetí strany nebo nuceným správcem, který by podnik nelikvidoval, ale umožnil kontrolovanou existenci podniku,“ dodal.

Z analýzy ministerstva vyplývá, že finanční správa letos do konce července vydala 960 příkazů na 1,17 miliardy korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů. V letošním roce se tak příkazy týkají 204 firem, za celý loňský rok to bylo 309 firem. Celkem finanční správa ke konci července evidovala zhruba 514 tisíc plátců DPH.

„Bolestný“ proces kontroly korunových dluhopisů

Finanční správa pak prověřuje firmy kvůli korunovým dluhopisům. „Je to velmi bolestný a velmi drahý proces. Prioritně jsou zkoumány dluhopisy, které charakterizují nějaké podezřelé znaky. Řada dluhopisů je kryta znaleckými posudky, které bude potřeba obnovit, takže se proces potáhne po řadu měsíců, možná i let, než bude dokončen,“ přiblížil Pilný.

Martin Janeček už dříve ve sněmovně upřesnil, že jeho podřízení prověřují víc než patnáct set případů, kdy firmy využily korunových dluhopisů. Část z nich už dodatečně změnila daňové přiznání a na další podali berní úředníci trestní oznámení.

Finanční správa se zaměřila na všechny firmy, které vydaly korunové dluhopisy. A to přesto, že v březnu její šéf před poslanci tvrdil, že je vše v souladu se zákonem. Přes třicet firem už dokonce podalo dodatečná daňová přiznání. Celou akci označil Janeček za zcela mimořádnou tematickou kontrolu, která nemá v dějinách Finanční správy žádné srovnání.

Finanční správa už v dvaceti pěti případech podala trestní oznámení. Na koho však tají. Kontroly přitom úředníci ukončili teprve u 13 subjektů. Vyplynulo to z materiálu finanční správy.

Na prověřování se podle zprávy podílí všech patnáct finančních úřadů. Nejvíce poplatníků k prověření, celkem 532, má finanční úřad pro Prahu. Následuje finanční úřad pro Jihomoravský kraj s 203 poplatníky.

Ministerstvo financí upozornilo, že finanční správa zaznamenala u některých firem a osob snahu vyhnout se daňové kontrole s odkazem na zpolitizování problematiky korunových dluhopisů a na porušení mlčenlivosti ze strany finanční správy. 

Rozpočtový výbor sněmovny se korunovými dluhopisy zabýval v březnu a dospěl mimo jiné k závěru, že existují podezření, že při emitování korunových dluhopisů v roce 2012 mohli emitenti i vlastníci dluhopisů zneužívat a obcházet zákon. Do středu pozornosti se korunové dluhopisy dostaly v souvislosti s Andrejem Babišem (ANO). Vedly ke koaliční krizi a nakonec byly jednou z věcí, kvůli kterým premiér odvolal Babiše z funkce ministra financí.