Účtenka vytištěná dopředu i boj s častými aktualizacemi. EET od středy i pro obchodníky

Svou první prodejnu potravin otevřela Jarmila Neuhyblová už v roce 1991 v Paskově v Moravskoslezském kraji. O deset let později k ní přidala podobnou provozovnu v nedalekém Krmelíně.

Nákup dvou registračních pokladen a služby technika vyšly paní Neuhyblovou na přibližně 35 tisíc korun. O tom, že by své podnikání kvůli EET ukončila, ale podle svých slov nikdy neuvažovala. 

Do systému elektronické evidence tržeb se přihlásila loni v říjnu, kdy požádala o první autentizační údaje. Jejich platnost ale byla nastavena na 90 dní a obchodnice si pro ně musela do Ostravy nedávno zajet znovu.

Rovněž musela nadvakrát zaplatit služby technika, protože první registrační údaje už v době jeho návštěvy nebyly platné.

Stálý souboj s aktualizacemi 

V souvislosti s nástupem EET si loni pořídil elektronickou kasu také Martin Koziol, který vlastní od roku 1992 prodejnu autopotahů. Protože ale v místě, kde podniká, není dostupné stabilní pevné připojení k internetu, hledal na trhu pokladnu s vlastní datovou SIM kartou. Zprovoznil ji před 14 dny.

„Stále narážíme na častou aktualizaci systému. Dělá to problémy i zaměstnancům. Pokud máme na prodejně zákazníka a zařízení se aktualizuje, musí personál udělat několik časově náročných kroků a zákazníci nemusejí být vždy trpěliví. Z prodejny odcházejí,“ popsal. Chybu s čekáním na aktualizace vidí na straně poskytovatele pokladny. 

Elektronický systém pro jednu provozovnu ho stál šest tisíc korun. „K tomu je třeba připočítat pravidelné měsíční poplatky ve výši 500 korun poskytovateli pokladny a také náklady na tiskový materiál,“ upřesnil.

V souvislosti s nástupem EET uzavřel podnikatel jednu ze svých prodejen na Zborovské ulici v Ostravě. Nebylo to ale podle něj kvůli elektronické evidenci jako spíše proto, že pobočka nevykazovala dlouhodobě přijatelné tržby. Nástup EET tak její konec pouze urychlil, uvedl Martin Koziol. 

Jak zaregistrovat čerpací stanici bez čísla popisného?

Pavel Semerád má na starosti několik menších čerpacích stanic. Patří proto také do druhé vlny elektronické evidence tržeb. Registraci chtěl provést už koncem ledna. Protože ale jeho benzinky nemají číslo popisné, narazil na problém. „Pokud chci registrovat provozovnu, která nemá číslo popisné nebo číslo evidenční, je to nemožné, ten portál mě nepustí,“ popisuje svou zkušenost Pavel Semrád.

Provozovny přitom mít očíslované ze zákona nemusí. Napsal proto metodikům z ministerstva financí s žádostí o radu. Ti mu odsouhlasili jeho vlastní návrh dát do kolonky nulu. „Ale nezapomněli uvést, že tento jejich výklad není závazný, takže já nevím, jestli to do budoucna nezpůsobí nějaké další komplikace,“ dodal Pavel Semrád.

Kde by měl hledat závaznou informaci, se zatím nedozvěděl. Odpověď na další email, který poslal před čtrnácti dny, ještě nedostal.

Patří do druhé vlny i motoservis?

Druhá vlna EET se ale týká i lidí, kteří se ve svém podnikání věnují motocyklům. Někteří z nich si ale nebyli jistí, jestli do druhé vlny skutečně patří.

Třeba manželé Padalíkovi z Kyjova. Podnikají spolu, každý se ale podle živnostenského listu věnuje něčemu jinému. Zatímco Bronislav Padalík prodává motorky, jeho žena se stará jen o jejich opravy. „Problém je v tom, že manželka, která má servis, nevěděla, jestli patří do druhé, nebo třetí vlny EET,“ řekl Bronislav Padalík.

Nedokázal zjistit, jestli servis motorek úředníci chápou jako službu. To je pro druhou vlnu zásadní. Služby totiž budou pod EET spadat až od příštího roku. Pomoc tak hledal na několika místech, jednotnou informaci ale nedostal.

„ Zjišťovala nám to účetní, ta nám řekla, že patříme do druhé vlny. Pak jsme byli na školení EET v Ostravě, kde nám bylo řečeno, že možná do toho nespadáme,“ říká Bronislav Padalík.

A podobně dopadl i při telefonátech na finanční úřad nebo na infolinku EET. Nakonec se raději rozhodl manželku do druhé vlny zahrnout. Jestli ale své povinnosti o rok nepředběhla, si ani jeden z nich jistý stále není.

Handicapovaní zajišťují i občerstvení do škol. Na EET reagují různě

Organizace handicapovaných Rettigovka v Litomyšli s druhou vlnou EET zrušila přípravu svačin, které zajišťovali pro školy. Každé ráno udělali bagety, napekli perníky a mrkvové buchty, které posléze zamířily do školních lavic. Takovýchto svačin pro litomyšlské základní školy vyrobili zhruba šedesát denně. Jenže to teď skončilo. „Je škoda, že to padlo,“ míní Milena Olivová z projektu Rettigovka.

Mobilní pokladnu na hlášení tržeb v Rettigovce nekoupili. „Abychom to hodili na člověka s handicapem, třeba s psychiatrickou diagnózou, to si prostě nemůžeme dovolit. My chceme, aby dělali v klidu a v pohodě, a ne aby měli strach z toho, že někde něco neodešlou,“ vysvětluje Alena Fiedlerová z obecně prospěšné společnosti Komuniké.

Naopak v České abilympijské nadaci v Pardubicích budou dál devítku škol svačinami zásobovat. Vymysleli totiž způsob, jak předpisy splnit. Paragony budou tisknout den předem ke každému výrobku v pokladně v centrále. Dětem už přivezou svačiny s účty, i když je třeba všechny neprodají.

„Kdyby nám zbyly a vlastně bychom je neuplatnili, tak je můžeme z hlediska zákona o EET stornovat. Stačí nám takhle jedna pokladna,“ přiblížil Jaromír Krpálek z nadace.

Podle daňového poradce Jaroslava Váchy to zcela čisté řešení není. „Ale pro začátek by mohlo stačit,“ dodal.

Hradecký Skok do života zásobuje svačinami školy všech stupňů. Evidence tržeb se ho dotkne v příštím roce. „Rádi bychom požádali finanční správu o výjimku. Naši pracovníci s mentálním postižením během přestávek nebudou schopni manipulovat s terminálem a patrně by přišli o práci,“ řekla Hana Šimáčková ze Skoku do života.

Pokud by hradečtí handicapovaní výrobci svačin se žádostí uspěli, v Litomyšli by je rádi následovali a dodávky školákům by obnovili.

Autentizační údaje získalo zhruba 112 tisíc podnikatelů, vyplývá z posledních údajů. Podle původních odhadů finanční správy se druhá vlna EET, která začíná ve středu, měla týkat až 250 tisíc podnikatelů. V pondělí ovšem odhad snížila s tím, že ne všichni z tohoto počtu musí začít evidovat. Nový odhad neuvedla. 

Do další vlny EET tak podle Finanční správy nespadají například obchodníci, kteří přijímají pouze platby převodem z účtu na účet. Rovněž existuje řada obchodníků, kteří mají pouze sezonní prodej. Těm stačí se do systému EET přihlásit později, tedy až ve chvíli, kdy začnou platby přijímat.

Navíc podle správy část podnikatelů, kteří současně s maloobchodem podnikají v pohostinství, využila své autentizační údaje získané pro první vlnu. Evidovat také nemusejí ti, kteří mají prodej jako minoritní činnost (viz infobox). 

Vydán byl rovněž Metodický pokyn, který má podnikatelům pomoci poradit, jak postupovat v komplikovanějších případech u minoritní činnosti.