Skupině Agrofert šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše letos klesly nekonsolidované tržby o 11 procent na 214 miliard korun, hlavně kvůli poklesu prodeje hnojiv. Jsou to nejnižší tržby od roku 2012. Proti loňsku klesne i zisk, napsal server iHNed.cz s odvoláním na informace z firemního časopisu Agrofert magazín.
Chemický sektor Agrofertu přes pokles prodeje hnojiv vydělal tradičně nejvíce. V letošním roce se na zisku podílel 58 procenty. Meziročně vyšší 15procentní podíl si připsala výroba potravin, 13 procent zisku holdingu tvořilo zemědělství.
„Investice v rámci koncernu letos činily téměř 18 miliard korun. Více než polovina z toho připadá na oblast chemie,“ cituje server výkonného ředitele Josefa Mráze.
Nejvíc peněz letos šlo na modernizaci a dostavbu výrobny čpavku ve slovenské chemičce Duslo Šala. Projekt má podle dříve zveřejněných informací vyjít na osm miliard korun, což z něj dělá nejdražší investici v historii Agrofertu.
Firma investovala také do výrobny hnojiv v Lovochemii a do výroby čpavku a hnojiv v německém SKW Piesteritz. V potravinářství Agrofert vložil peníze do nových pekáren německé společnosti Lieken.
Zemědělské společnosti holdingu letos nejvíc utratily za novou půdu, bylo to 360 milionů korun. Vedle toho skupina investovala do nákupu společností Lužanská zemědělská, Agrodružstvo Kačice, Agropark a Zemspol Kyjov.
Převzala také zlínskou stavebně-projekční firmu Centroprojekt, která by nově pro Agrofert měla projektovat opravy a modernizace jeho chemiček. Podobné projekty dosud skupina zadávala externím kancelářím.
Babiš nedávno připustil, že se Agrofertu zbaví, pokud sněmovna v lednu přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a začne platit novela zákona o střetu zájmů. Podle novely firmy členů vlády nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám.
