Řecká krize vrcholí: zavřené banky i burza, omezení výběrů peněz

Řecká dluhová krize míří do finále. Po nedělním rozhodnutí vlády premiéra Alexise Tsiprase zůstanou v zemi až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. S dočasným uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu oficiálně souhlasila i Evropská komise.

On-line přenos

Řecká dluhová krize

  • 15:35

    On-line reportáž o řecké krizi v tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost, aktuální zpravodajství o situaci v Řecku najdete na www.ct24.cz.

  • 15:31

    Pokud by se Řecko vrátilo k drachmě, turisté by na tom mohli i vydělat. "Obchodníci i hoteliéři by nadále rádi přijímali eura, případně další zahraniční měny. Platby v drachmách za doprovodné služby, jako jsou půjčení auta, večeře v restauraci a podobně, by byly pro turisty díky oslabení znovuzavedené měny ve skutečnosti levnější," domnívá se obchodní ředitelka CK Blue Style Lenka Berberi.

  • 14:21

    Zákaz převodu peněz do zahraničí kritizují řečtí podnikatelé, budou mít prý problémy s placením svým zahraničním dodavatelům. "Nemůžeme si dovolit čekat až do nedělního referenda," řekl listu The Telegraph prezident Svazu řeckých obchodních a průmyslových komor Konstantinos Michalos.

Řecko je na pokraji finančního kolapsu. Vláda se k uzavření bank odhodlala poté, co neúspěšně skončilo klíčové sobotní jednání mezi věřiteli a Aténami. Strany se nedohodly na podobě reforem, které Evropská komise, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka žádaly výměnou za poskytnutí poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

Banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, mimo provoz bude také aténská akciová burza. Během dneška pak nebudou fungovat ani bankomaty, které by se měly spustit až večer. I poté nicméně budou výběry hotovosti omezené – každý Řek si bude moci vybrat pouze 60 eur (přes 1600 korun) denně. Toto opatření se podle řeckých médií nebude vztahovat na držitele zahraničních platebních karet a důchodce.

  • Podle listu To Vima ale obyvatelstvo vyčerpává finanční hotovost tak intenzivně, že v příštích dnech se limit může snížit na 20 eur.

Zdroj agentury Reuters ale uvedl, že denní limit pro výběr z bankomatů by se mohl zvýšit, pokud budou řecké banky nadále podporovány programem nouzového financování (ELA). Evropská centrální banka (ECB) v neděli objem tohoto programu zachovala beze změny na úrovni kolem 89 miliard eur. Zdroje obeznámené se situací agentuře Reuters sdělily, že ECB zřejmě program ponechá řeckým bankám k dispozici nejméně do nedělního referenda. Upozornili však, že ECB v neděli odmítla řeckou žádost o zvýšení objemu programu o šest miliard eur.

Evropští lídři jsou s Řeckem dál ochotni jednat, ale co nejdříve

Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody prostřednictvím karet, se měl původně podle řeckého listu Kathimerini ještě v pondělí otevřít omezený počet poboček. Podle agentury Reuters by se ale mělo zhruba 850 poboček otevřít až ve čtvrtek.

Převody peněz mezi účty řeckých bank by měly fungovat jako obvykle. Je však zakázán přesun peněz mimo Řecko – takové převody musí schválit komise ministerstva financí. Posuzovat je bude jednotlivě, za důležité transakce považuje takové, které jsou "nutné pro ochranu veřejného nebo sociální zájmu", třeba platby za léky nebo zdravotnický materiál.

Řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis ujišťují obyvatele, že jejich peníze jsou v bezpečí a důchody stát vyplatí. "Tady na ministerstvu financí uděláme vše pro to, abychom zajistili stabilitu a bezpečnost," slíbil Varufakis.

3 minuty
Řecké banky zůstanou týden zavřené
Zdroj: ČT24

Brusel s uzavřením bank a omezením pohybu kapitálu souhlasí. Atény tím sice porušují princip volného pohybu kapitálu v EU, podle Komise je však opatření nezbytné k ochraně řeckých bank. Z obavy o budoucnost totiž Řekové masivně vybírali vklady, u bankomatů se tvořily dlouhé fronty. Jen během soboty podle odhadů takto vybrali 600 až 700 milionů eur.

"Za současných okolností je stabilita finančního a bankovního systému v Řecku nadřazeným veřejným zájmem, který opravňuje k uvalení dočasných omezení na pohyb kapitálu," konstatoval komisař pro finanční služby Jonathan Hill. Je to podruhé v historii, co některá ze zemí Evropské unie zavřela banky – poprvé k tomu došlo před dvěma lety na Kypru. Komisař nicméně dodal, že volný tok peněz musejí Atény obnovit, jakmile to bude možné.

"Řekové si pochopitelně vybírají eura, protože ty lze v Evropě použít jedna ku jedné. Kdežto peníze, co mají na účtech, se mohou buďto změnit na drachmy, nebo být zmrazeny," vysvětlil prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

ANALÝZA: Řecko by nebylo první ani poslední zemí v bankrotu

K omezení výběrů se navíc přidávají i problémy s placením kartou. Podle deníku The Wall Street Journal přestalo přijímat kreditní karty mnoho obchodů. "Koluje spousta zvěstí o kontrole kapitálu, a proto žádám od zákazníků platby v hotovosti, protože k platbám kartou bych se nemusel dostat," řekl listu Apostolis Jonas, majitel obchodu se suvenýry v centru Atén. "Na oplátku jim nabízím slevy, ale mnoho turistů jednoduše odejde. Každým dnem se blížíme k totálnímu finančnímu krachu."

Někteří místní podnikatelé si pak stěžují na zákaz převodu do zahraničí. "V jiných zemích, kde byl zaveden tento druh kapitálové kontroly, z toho byly obvykle podniky vyňaty, ale tentokrát ne. Musíme být schopni si udržet náš dodavatelský řetězec a nemůžeme si dovolit čekat až do nedělního referenda," řekl listu The Telegraph prezident Svazu řeckých obchodních a průmyslových komor Konstantinos Michalos.

Upozornil zároveň, že země je vysoce závislá na dovozu zboží a surovin. "Když nemůžeme dělat elektronické převody, tak brzy i to nejzákladnější zboží nebude k dispozici. Pak bude jedno, jestli si lidé můžou vybrat peníze z bankomatů, protože nebude za co je utratit."

Opozice žádá vytvoření nové vlády

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června.

Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen. "Je víc než zřejmé, že euroskupině jde o vydírání řeckého lidu a obstrukci v hladkém demokratickém procesu referenda," prohlásil Tsipras.

  • "Ta hra s referendem je ze strany Tsiprase velmi dobře kalkulovaná, protože když referendum dopadne pro dohodu s eurozónou, tak je krytý a zůstane u moci, aniž by musel splnit svoje předvolební sliby. Když se Řekové vysloví proti dohodě s eurozónou, tak tím spíš zůstane u moci a bude krytý," míní politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek.

Řecká opozice žádá zrušení referenda a vytvoření vlády národní jednoty. "Fatální, slabošské a nezodpovědné, izoluje zemi od Evropy, rozděluje lidi v Řecku a zbavuje se odpovědnosti za to, co měl učinit sám," nechal se slyšet bývalý premiér Antonis Samaras, šéf konzervativců. Pomoc už přislíbili americký prezident s německou kancléřkou. Barack Obama a Angela Merkelová se shodli, že je kriticky důležité odchodu Řecka z eurozóny zabránit.

Na dramatický vývoj událostí zareagovaly i světové burzy. V Asii výrazně ztrácejí – indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu klesly o jedno až tři procenta. Také akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu se snížily o více než čtyři procenta

Přímé dopady na českou ekonomiku by řecká finanční krize mít neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...