Stálého stomatologa přes pojišťovnu nemá pětina lidí. Roste nápor na zubní pohotovosti

8 minut
Události: Nedostatek zubních lékařů
Zdroj: ČT24

Roste nápor na zubní pohotovosti. Řada pacientů je vyhledává i proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Lékaře přes pojišťovnu nemá asi pětina lidí v Česku. Někteří bez akutních potíží pohotovostní službu navíc zneužívají. Po tom, co v poslední době některé pohotovosti zkrátily nebo ukončily provoz, se kraje snaží situaci řešit a jednají i s ministerstvem.

V Praze se nově podařilo otevřít ambulanci v Nemocnici na Františku, kde má vedoucí lékařka zubní pohotovosti Barbora Malíková moderní stomatologickou soupravu. Bude ošetřovat pacienty mezi pátou a desátou hodinou večer a k dispozici má i rentgen. Právě zázemí podle ní pomohlo s náborem celkem čtrnácti zubařů, kteří si tu budou služby střídat.

„Není to jen o platových podmínkách, ale je to i o vybavení a o tom, jak celá pohotovost funguje. Máme vyvolávací systém a security v budově,“ podotýká lékařka. 

Praha zajišťuje další dvě zubní pohotovosti – v Thomayerově nemocnici a také na pražské poliklinice. „Za loňský rok jsme měli necelých 22,5 tisíce ošetření a podle toho trendu lze očekávat, že letos to bude ještě o dva až tři tisíce více,“ podotýká ředitel Městské polikliniky Praha David Doležil.

Desetina zákroků se týká dětí. Pohotovost v Motole, zaměřená čistě na ně, ukončila činnost začátkem roku a nová by mohla otevřít příští rok v Thomayerově nemocnici. 

Dospělí pacienti můžou v tuzemsku ve všední dny využít nejčastěji jednu pohotovost v krajských městech. Ti z Libereckého, Zlínského kraje a Vysočiny musí dokonce za hranice regionu.

Kuba: Nedostatek zubařů je všude

Podle předsedy Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se s nedostatkem zubních lékařů potýkají všechny kraje. „To se samozřejmě poté promítá do problematiky zajišťování pohotovostních zubařských služeb. My o tom s ministerstvem jednáme,“ uvedl Kuba. 

Například pohotovost v olomoucké fakultní nemocnici je jediná stálá v regionu – v okresních městech ji drží lékaři střídavě, a to jen o víkendech. Po práci tam jezdí ale třeba i pacienti ze Zlínského kraje, kde zubní pohotovost není v týdnu v provozu žádná. Další možností je pro akutní pacienty ze Zlína sto kilometrů vzdálené Brno, kde pohotovost funguje v Úrazové nemocnici.

„Často pacienti odpovídají, že stálého lékaře nemají, že nemůžou sehnat. To je celkově problém,“ podotýká zubní lékařka v Úrazové nemocnici Brno Petra Kozlová. Slýchají to skoro v polovině případů. Za večer jich řeší pravidelně kolem čtyřiceti.

Nejvíce lidí na jednoho zubaře vychází ve Středočeském kraji. Z něj ale řada obyvatel dojíždí na vyšetření do Prahy. Po sečtení těchto dvou regionů je pak vidět, že nejvíce vytížení jsou zdravotníci v Ústeckém kraji. Na jednu ordinaci tam připadá 1800 pacientů. Kapacita doporučená komorou je přitom 1500.

S hledáním stomatologů mohou pomoci i zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) například předá pojištěnci seznam dostupných praxí na pobočce. Zubaře může doporučit i telefonická asistenční služba.

„Ze zákona máte nárok, abychom vám vyhledali zubního lékaře ve vzdálenosti 35 minut od vašeho bydliště,“ podotýká také vedoucí oddělení asistenční služby Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) Jana Ježková. Volající poté dostane kontakt přímo na lékaře, který by měl přijímat nové pacienty.

Počet obyvatel na zubního lékaře
Zdroj: ČT24

Nízké úhrady za práci

Důvodem problémů se sháněním zubního lékaře jsou podle stavovské komory mimo jiné nízké úhrady za práci. Podle resortu ale právě zubaři dostanou v příštím roce za zákroky více než zdravotníci jiných specializací. Podle profesní komory by ale částky musely být vyšší. 

„Je tam o malinko více navýšená sazba, jednotky korun, za první vyšetření, když toho pacienta vezmete, ale to samozřejmě vůbec nikoho finančně nemotivuje,“ podotýká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Podle zubařů navíc ministerstvo sice přidalo peníze za registraci nových pacientů, ale na úkor navýšení úhrad za jednotlivé výkony. To by mohlo vést ke zdražení péče a také ke zvýšení počtu lékařů, kteří nepracují takzvaně na pojišťovnu.

„Některým výkonům není schopna pojišťovna konkurovat, některé jsou velmi drahé a spíše jim pomůže konkurence – ty, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. A ty, které budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, chceme postupně navyšovat tak, jak si to ten systém může dovolit,“ podotýká vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. 

Navýšení peněz

Celkem by se peníze, které pojišťovny platí zubařům za jednotlivá vyšetření, měly příští rok navýšit o jedenáct procent. Tedy o pět více než v dalších oblastech zdravotní péče. Právě nízké částky za práci jsou jedním z důvodů, proč lékaři nemají smlouvy s pojišťovnami i podle zubní lékařky Kamily Boháčové.

„Nehledě na můj čas, sestřičky, tak i samotné nástroje a materiály vyjdou podstatně dráže, než kolik nám pojišťovna za úkony dá,“ podotýká Boháčová s tím, že například za ošetření kanálků dá pojištovna do tří set korun. „To mě stojí více peněz už jen to, že použiji ty nástroje,“ dodává. 

Na ceně služeb se proto často musejí podílet i sami pacienti, a to s výjimkou základní péče, kterou hradí pojišťovny.   

Zdravotní pojišťovny hradí vstupní vyšetření a preventivní prohlídky. Zdarma by lidé měli dostat také standardní zubní plombu z nedózovaného amalgámu. Úhrada je stanovená i pro rentgenová vyšetření, lokální anestezii nebo třeba trhání zubů. U výkonů hrazených pojišťovnou lékař nesmí po pacientovi požadovat žádný doplatek.

Lidé si však u stomatologa připlatí za nadstandardní služby nebo materiály. Jejich ceny si ordinace sama určí. Typickým příkladem jsou bílé fotokompozitní plomby, které pojišťovny většinou hradí jen dětem nebo mladistvým a to na některých zubech. Dospělí za ně pak zaplatí okolo tisícikoruny, záleží na velikosti. Hrazená nebývá ani dentální hygiena. Dražší záležitostí je bělení zubů v ordinaci a v řádech deseti tisíců korun se pohybují zubní implantáty.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 5 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 6 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 6 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 10 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...