Bývalý prezident Miloš Zeman podle ústavních soudců nevysvětlil přesvědčivě milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil. Ústavní soud (ÚS) sice odmítl stížnost muže, který milost pro Baláka zpochybňoval, zároveň mu ale v některých bodech dal za pravdu. Svůj názor soudci vyslovili takzvaně obiter dictum, tedy na okraj či nad rámec odůvodnění. Na milosti pro Baláka se tak nic nemění. Usnesení je dostupné v databázi soudu.
Důvodem odmítnutí stížnosti je to, že Ústavní soud podle své judikatury nemůže přezkoumávat prezidentská rozhodnutí o amnestiích a individuálních milostech. Potenciální výjimku představují zcela mimořádné situace, kdy rozhodnutí prezidenta povede k ohrožení podstatných náležitostí demokratického právního státu. Soud tak mužovu stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Přesto ale soudci v jednom odstavci dali najevo svůj názor na věc.
„Institut milosti má v současném systému trestní spravedlnosti své místo, stejně jako má odpuštění, soucit a naděje místo v našich životech, chceme-li zůstat lidmi. Takový mravní příkaz, sloužící v praxi především ke zmírnění rozporu mezi formální a materiální spravedlností v individuálním případě, však musí být používán uváženě a v souladu s obecným očekáváním především z humanitárních důvodů, jež by měly být veřejnosti vysvětleny,“ stojí v usnesení. V případě milosti pro Baláka prý rozhodnutí prezidenta „z těchto hledisek zjevně vybočilo“.
„Jakkoliv není Ústavní soud oprávněn k jeho věcnému přezkumu, přisvědčuje stěžovateli potud, že toto rozhodnutí nebylo přesvědčivě vysvětleno a při jeho vydání prezident republiky nerespektoval vlastní sebeomezující rozhodnutí, týkající se udělování milostí,“ uvedl soud v odůvodnění, které připravoval soudce zpravodaj Ludvík David. Rozhodovalo však plénum, tedy všichni soudci a soudkyně. David v pondělí ve funkci po deseti letech končí.
Milost kritizovali politici i část právníků
Poté, co Zeman v roce 2013 nastoupil na Hrad, tvrdil, že milosti bude udělovat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. U Baláka údajně zohlednil jeho bezúhonnost a pracovitost. Zároveň tehdejší prezident dospěl k závěru, že pro Balákovo odsouzení nebyla rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje, tedy v příspěvkové organizaci Kanceláře prezidenta republiky. Milost kritizovali politici i část právnické obce.
Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul.
Později byl Balák pravomocně odsouzen také v kauze těžby kamene v Lánech. Za porušení povinností při správě majetku dostal peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti. Podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V této linii sporu jej Zeman, jehož druhý prezidentský mandát letos skončil, už omilostnit nemohl.
Na podnět muže z Prahy se Zemanovou milostí pro Baláka loni zabýval i Nejvyšší správní soud, podnět ale zamítl. Dospěl k závěru, že prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.
