Prezident Miloš Zeman v úterý omilostnil šéfa Lesní zprávy Lány Miloše Baláka, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Milost pro Baláka však neodpovídá podmínkám, které si prezident stanovil pro její udělení. O tom, jaká by měla být veřejná i politická reakce na prezidentův čin, diskutovali v Událostech, komentářích disidentka, právnička a bývalá vedoucí trestněprávního oddělení a milostí v prezidentské kanceláři Václava Havla Lenka Marečková, advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda a vedoucí katedry teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.
První reakce právničky Marečkové prý byl šok a myšlenka, že ji pan prezident zklamal. Postěžovala si, že jí na tomto případu vadí účelovost rozhodnutí prezidenta. „V tomto případě nejde jen o institut milosti, jde o využívaní nebo zneužívání moci, která je hlavě státu svěřena. Je to otázka ústavních pojistek a toho, aby ty ústavní pojistky vůbec mohly fungovat.“
Zmínila, že prezident Václav Havel podle ní přistupoval k udělování milostí velmi zodpovědně, a to i s ohledem na svoje vlastní morální zásady a osobní zkušenosti. „Jeho řízení provádělo ministerstvo spravedlnosti a netrvalo měsíce, ale spíše roky. Nicméně, byly také kauzy, kde obdobně jako zde u pana Baláka rozhodl prezident republiky velmi rychle. A to byly případy, kdy jsme to řízení prováděli my sami.“
S institutem milosti by se podle ní nemělo nic dělat. „Ani kontrasignace není řešení. Jak jsme viděli, může se stát, že máme trestně stíhaného předsedu vlády a prezidenta a ani jeden nemá ten náležitý morální kredit a důvěryhodnost, abychom se mohli domnívat, že jeden pohlídá druhého, což je smyslem té kontrasignace,“ vysvětluje disidentka.
Jan Kalvoda mluvil o zvědavosti. „Toto je asi 18. ústavní delikt, který Miloš Zeman spáchal, a ta zvědavost spočívala v tom, jestli ti, kteří mají nástroje s tím něco udělat, se zase budou utápět ve vtipných tweetech a sarkastických komentářích, anebo něco udělají. Mám na mysli členy parlamentu,“ poznamenal.
I podle Aleše Gerlocha je rozhodnutí zcela nevhodné. „Považuji jej za zcela nežádoucí jak politicky, tak i morálně. Ale nesouhlasil bych s panem doktorem Kalvodou v tom, že se jedná o ústavní delikt. Je to pravomoc prezidenta republiky, která není omezena ani souhlasem jiného orgánu, ani není omezena co do diskrece, tedy do rozsahu uvažování.“
„Já jsem mluvil o Miloši Zemanovi jako o ústavním delikventovi nikoli proto, že bych mu chtěl spílat nebo nadávat, ale protože on je vynalézavý,“ reagoval Kalvoda. „On se v této konkrétní situaci dopustil něčeho, co považuji za skutečnou inovaci a velmi významný nepovšimnutý ústavní delikt. On totiž ve své navyklosti, že mu všechno prochází, udělal něco, co je přiznáním v přímém přenosu,“ konstatoval.
„Kromě těch poměrně úsporných vět k odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ten přísný rozsudek je podle jeho názoru dán také tím, že odsouzený pracuje tam, kde pracuje, a to není v trestním zákoně. Prezident má suverénní právo z ústavy udělit milost. Bez diskuze, bez odůvodnění. Ale co nemá právo, je opravovat soudní rozsudky, a to v této situaci udělal,“ domnívá se bývalý ministr spravedlnosti.
„Kdybyste chtěl z ústavy vyjmout nebo svázat nějakou kontrolou všechny kompetence, které Miloš Zeman za svou úctyhodnou dobu zneužil, tak byste tu ústavu mohl zahodit. To není cesta změny pravidel. To, co tam lidé postrádají, tedy lhůty a sankce, jsou čiré nesmysly. Ústava je specifický zákon, který nepsaně předpokládá, že se k ní bude přistupovat s respektem,“ připomíná Kalvoda.
Gerloch by tuto pravomoc také nerušil. „Nepochybně ji prezident má i v jiných státech. Je třeba připomenout, že je to určitá brzda vůči soudní moci. Jsou tři možnosti. Buď zaprvé zmíněná odpovědnost prezidenta republiky; my do roku 1992 jsme ve federaci měli, že prezident republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění.“
„Druhá možnost je kontrasignace předsedou vlády, převést všechno do pravomocí – článek 63. A třetí možnost je omezit nějakým způsobem přímo v ústavě ten rozsah oprávnění prezidenta republiky, kdy tu milost nemůže udělit,“ nastínil možné řešení vysokoškolský profesor.
