Místo středních bojových dronů nakoupí armáda přes 200 menších. Využije je na sledování a průzkum

Česká armáda nyní nekoupí tři střední bojové drony, pořídí místo nich přes dvě stovky menších. Určené budou pro více jednotek, vojáci je budou využívat pro sledování a průzkum. Armáda změnu zdůvodnila vyhodnocením zkušeností z moderních bojišť, mimo jiné z Ukrajiny. Drony střední kategorie bude chtít pořídit až v dalších letech. Nynější zakázka, během které ministerstvo obrany vyjednávalo o pořízení bojových dronů Heron 1 z Izraele za asi 2,7 miliardy korun, byla zrušena.

„Armáda České republiky rozhodla o pozastavení nákupu středních bezpilotních prostředků,“ řekl specialista sekce zpravodajského zabezpečení české armády Petr Čekovský, který se dronům věnuje.

Armáda vyhodnotila, že nyní je pro ni důležitější a výhodnější pořídit větší množství menších bezpilotních prostředků. Zařazeny budou k brigádním úkolovým uskupením, čímž se zvýší jejich schopnosti v několika odlišných oblastech. „Ty oblasti jsou zvýšení schopnosti situačního přehledu pro velitele jednotek, dále zvýšení schopností jednotek sledování a průzkumu a dále navýšení schopností jednotlivých druhů vojsk v rámci těchto uskupení,“ vyjmenoval Čekovský.

Pořizování dronů bude podle Čekovského trvat několik let. U části z nich už vojáci vědí, jaké schopnosti od nich budou požadovat.

Investice za stovky milionů korun

Teď armáda využívá řádově vyšší desítky bezpilotních prostředků, a to od malých kvadrokoptér až po asi dvě desítky kilogramů vážící stroje ScanEagle. Nové drony budou zařazeny zejména k 533. praporu bezpilotních systémů, dostanou je k dispozici ale i další jednotky. Jejich nákup bude podle Čekovského stát řádově stovky milionů korun, použity budou peníze původně určené na bojové drony.

Armáda uvedla, že výhodou menších dronů je jejich přímé využití bojujícími jednotkami, které nemusejí vyžadovat jejich nasazení od nadřízených stupňů a mohou je hned použít. „Základní výhodou dronů kategorie mikro a mini je, že poskytují veliteli situační přehled na bojišti v čase, kdy on to zrovna potřebuje. Jejich použití pro velitele tak není o moc těžší, než když si vyndá dalekohled z batohu,“ poznamenal Čeklovký.

Ministerstvo obrany loni v srpnu oznámilo, že by chtělo s Izraelem začít jednat o nákupu tří bezpilotních letounů Heron 1. Smlouvu plánovalo uzavřít do konce loňského roku. Heron 1 může být využíván k průzkumným účelům, ale díky možnosti nést zbraně i k útočným akcím.

Na nákup bylo vyčleněno původně 1,5 miliardy korun, cena se později zvedla na asi 2,7 miliardy. Někteří odborníci plán kritizovali, vadil jim nízký počet strojů nebo stáří konstrukce. České společnosti Primoco, která vyrábí menší drony, se nelíbilo, že byl vynechán český zbrojní průmysl.

O tom, v jakém časovém horizontu budou nakoupeny i bojové drony, by mělo být jasno na podzim po dokončení revidované Koncepce výstavby AČR.

Armády počítají do budoucna s výrazným rozšířením využití bezpilotních prostředků, a to leteckých i pozemních. Čeští vojáci například zvažují, že by bitevníky L-159 mohly v budoucnosti nahradit právě drony. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 7 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.