Nedostatek míst v domovech pro seniory má vyřešit novela. Ministerstvo plánuje zlepšit terénní péči

Nahrávám video

Lidí v důchodovém věku přibývá a míst v domovech pro seniory není dost. Kvůli stárnutí populace navíc kapacity dále klesají a aktuálně čeká na umístění do domovů deset až patnáct tisíc lidí. V některých regionech čekají i rok. Situaci by měla pomoci vyřešit novela zákona o sociálních službách, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Novela má rovněž nastavit pravidla pro terénní péči, díky které mohou senioři žít doma a nemusí zbytečně odcházet do pobytových zařízení.

Žádostí o umístění do domovů je podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb sice až 70 tisíc, ale řada lidí jich podává hned několik – a to do různých zařízení.

Například paní Anežka žije v domově pro seniory v Ústí nad Labem přes tři roky a na umístění tehdy nečekala dlouho. „To bylo mimořádné, že jsem se sem nějak dostala,“ podotýká. Ústecký kraj má jako jeden z mála regionů v domovech pro seniory dostatečné kapacity. Žadatelé tu na místo čekají jenom týdny.

Naopak ale o domov v ústeckém Krásném Březně je zájem větší – o pokoj žádá 365 lidí. „Doba se liší. Někdy čekají dva měsíce, někdy půl roku,“ uvedla zástupkyně ředitele Ladislava Svatošová.

Paní Věra hledá domov se zvláštním režimem pro svého bratra už rok. Ten trpí demencí a potřebuje neustálou péči, zatím je hospitalizovaný na plicním oddělení. „Ptali jsme se asi ve třech domovech a tam řekli, že ho vzít nemůžou, že je opravdu dlouhá čekací doba,“ dodává. Doma se o něj starat nedokáže – a tak doufá, že se nějaké místo brzy uvolní. 

Podpora terénních služeb

Ministerstvo nyní připravilo novelu, ve které se zaměřuje hlavně na podporu terénních služeb. „Raději s klientem pracujme v jeho přirozeném prostředí a ta pobytová služba by měla být až poslední. Takže zvedáme takzvané postavení pečující osoby,“ uvedl člen sněmovního výboru pro sociální politiku Jiří Navrátil (KDU-ČSL).

„Nepřináší to to, na co čekáme –⁠ a to je systémová změna poskytování a financování sociálních služeb tak, aby byly dostupné zejména seniorům a osobám se zdravotním postižením,“ podotýká ale prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Reformu financování sociálních služeb má řešit navazující novela. Ministerstvo ji chce sepsat do konce letošního roku.

Chybějící lůžka v jednotlivých krajích
Zdroj: ČT24

Podle informací ČT jsou obsazeny domovy pro seniory ve všech krajích. Nejvíce žadatelů o místo – přes 1700 – je ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Volná místa nejsou ani v Praze, Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji – přesná data o počtu čekajících tam ale nemají. Naopak saturovaná je poptávka na Ústecku.

Rozšiřování kapacit v jednotlivých krajích
Zdroj: ČT24


Ve vyznačených regionech úředníci potvrdili, že situaci chtějí řešit rozšiřováním kapacit. Konkrétní cíl si stanovil Královéhradecký kraj – do tří let má zvýšit počet míst o 900. Vysočina a Zlínský kraj se zaměří na zlepšování nabídky pečovatelské služby.

Terénní péče chybí zejména v menších městech a obcích. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS) je pečovatelů málo a dosavadní nastavení financování sociální služeb neumožňuje rozvoj. „Jeden zásadní důvod, a to je to, že my nemáme viditelně saturované náklady na dopravu. Pečovatelka v terénu přijde ke klientovi a neví, co ji tam čeká. Je problém, že může najít klienta mrtvého, vážně zraněného, ta nejistota je psychickou zátěží,“ vysvětluje viceprezidentka APSS ČR pro terénní služby Renata Kainráthová. 

Právě profesionálové by měli zdarma radit i laickým pečujícím, kteří se starají o své blízké. I s tím počítá chystaná novela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.