Ministerstvo poslalo dotace na začlenění uprchlíků. Policie zjišťuje, kam peníze zmizely, podle Balaše je vše v pořádku

Nahrávám video

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Komunitní centrum Roztyly otevíral loni v dubnu Vladimír Gergel po boku pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a chargé d'affaires ukrajinské ambasády, později jím prováděl zástupce polského a lotyšského velvyslanectví či třeba estonskou ministryni sociálních věcí a hovořil o tom, jak v něm budou „různé aktivity, aby děti z Ukrajiny byly co nejdříve integrované v české společnosti“.

Dnes se fungováním centra zabývá policie a jeho zaměstnanci hovoří o údajném vykořisťování. „Já tu pracuju desátý měsíc a dostala jsem výplatu za tři měsíce,“ řekla pracovnice komunitního centra Inna Mytsaová. Její kolegyně uvedly, že dostaly také mzdu jen za tři měsíce, a pracují na Roztylech šest až devět měsíců.

Vyšlo také najevo, že rodiče dětí, o které se centrum stará, museli platit stravné. „Už tak tu žijeme na finančním minimu a museli jsme z něj oddělit dva a půl tisíce, abychom zaplatili za školku,“ vyčíslila uprchlice z Ukrajiny Olha Jurašová.

To je v úplném protikladu k tomu, co stanovily podmínky dotace, kterou Help Ukraine dostala od ministerstva školství. Ty byly určeny mimo jiné právě k zajištění stravy a pitného režimu pro děti, aby mohla být účast dítěte v adaptační skupině pro rodiče zdarma. To vše přesto, že kromě ministerstva školství dávala peníze na provoz centra i radnice Prahy 11 a soukromí sponzoři.

Tehdejší starosta Jižního Města Jiří Dohnal (Piráti) dal loni v říjnu najevo, že městská část o státní dotaci netušila. „Je to nová informace a nedává mi vůbec žádný smysl, z jakého důvodu by pan Gergel čerpal ty finanční prostředky,“ uvedl tehdy.

Podmínkou také bylo, že se děti budou učit češtinu. „Říkal nám, že nejsou peníze, že na to peníze nedostal,“ tlumočila Inna Mytsaová slova Vladimíra Gergela. Ten je dnes místopředsedou správní rady Help Ukraine, ale býval jejím předsedou a hlavní osobou komunitního centra. Dnes již veřejně mluvit nechce. Když se jej pokusili oslovit Reportéři ČT, sdělil pouze, že má „hodně práce“.

Kam zmizelo osm milionů?

Policie se nyní zabývá hlavně tím, kam se podělo osm milionů korun z celkových dvaceti, které na činnost komunitního centra poslal stát. Z nich nadace vrátila 6,5 milionu poté, co byla ukončena smlouva s ní na provozování centra, a pět milionů policie rovnou zajistila. Gergela podezírá, že si za zbylých osm milionů koupil byt v Braníku. „V rámci prověřování byl zajištěn podíl v jednom bytovém družstvu, jelikož by se mohlo jednat o výnos z trestné činnosti,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.

Z vyšetřování vyplývá, že vzápětí poté, kdy nadace obdržela první patnáctimilionovou ministerskou dotaci, Vladimír Gergel poslal na účet své matky zhruba dva miliony. Později z účtu nadace vybral šest milionů v hotovosti, a obratem pak zaplatil osm milionů za koupi bytu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ale spojitost odmítl. „Kontrola ministerstva školství rozhodně nezjistila, že by to tak bylo. Takže možná, že nějaké prostředky použil na koupení bytu, ale rozhodně to nebyly prostředky určené pro adaptační skupiny ukrajinských dětí,“ ujistil.

Zatímco podle Balaše ministerští kontroloři v činnosti Help Ukraine „nezjistili žádné pochybení“, radnice Prahy 11 podle bývalého starosty Jiřího Dohnala (Piráti) „po několika týdnech hledání různých informací“ dospěla k tomu, že s nadací ukončila smlouvu na provozování centra. To se v lednu nakonec podařilo dohodou.

Pochybností okolo Vladimíra Gergela je ale mnohem více. Polovina firem, s nimiž v minulosti podnikal, skončila v likvidaci. Další, kterou dodnes vlastní, je zapsána v registru nespolehlivých plátců DPH. Především však existuje smlouva, podle které měla jeho nadaci Help Ukraine darovat v přepočtu sto milionů korun firma Stella Z. I o ni se zajímá policie a Reportéři ČT loni na podzim odvysílali reportáž, ve které poukázali, že přes ni její ruští majitelé v Česku vyprali tři čtvrtě miliardy korun.

Za Stellu Z smlouvu podepsal bývalý DJ Jakub Kratochvíl. Proč by zrovna Help Ukraine měla dostat sto milionů? „To určitě netuším,“ konstatoval jednatel Stelly Z.

Problematické dotace? Kontroly nic nezjistily, říká Balaš

Pozoruhodné je, že ministerstvo školství poslalo Help Ukraine celkem dvě dotace. První byla patnáctimilionová a druhá pětimilionová. Ta odešla až v době, kdy se činností nadace již zabývala policie – a ta také peníze rovnou zajistila. „Takový přístup ze strany ministerstva je třeba označit za minimálně překvapivý, protože ze své praxe vím, že v mnoha případech stačí pouhá pochybnost o řádném nakládání s dříve poskytnutou dotací a ta vede nejenom k zahájení kontroly, ale i k pozastavení poskytování dotace,“ poukázal právník Michal Zahnáš.

Ministr Balaš je přesvědčen, že i kdyby nebylo s dotacemi pro Help Ukraine vše v pořádku, je to výjimečná záležitost. „Žadatelů je celá řada. My děláme namátkové kontroly a tam jsme žádná pochybení nezjistili,“ uvedl.

Reportéři ČT ovšem našli i spolek HQ Solutions, který dostal od státu přes milion. Dnes je v likvidaci. „Byl zrušen, protože na podnět obchodního rejstříku bylo zjištěno, že spolek měl sídlo v nemovitosti, ve které ho mít fakticky nemohl, protože vlastník nemovitosti s tím nesouhlasil,“ ozřejmila soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové Radka Hnátnická.

Tím, jak HQ Solutions naložil s dotací, se zabývá policie vzhledem k tomu, že byl zlikvidován v období, pro které bylo určeno využití peněz. Ze zdrojů blízkých vyšetřování vyplývá, že více než 600 tisíc bylo vybráno z účtu spolku v hotovosti. Na opakované dotazy, k čemu peníze posloužily, nakonec prezident spolku Alexej Kurbatov řekl, že „na dobročinné akce“ bez dalšího upřesnění.

Že by mohl být problém s další dotací, je pro ministra Balaše překvapení. „Já to nechám prověřit samozřejmě, protože to je velmi důležitá věc a je to trošku alarmující,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
před 44 mminutami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 3 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 4 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.