Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.
Přímá volba prezidenta je v Česku nesystémový prvek, shodli se Uhde s Antošem
26 minut
Události, komentáře: Antoš a Uhde o přímé volbě prezidenta v Česku
„Jsem odpůrcem přímé volby. Jsem občan, který žije veřejnými problémy, byl jsem volit a plním povinnost. Necítím v tom žádný velký rozpor,“ řekl hned v úvodu debaty Uhde.
On osobně bere přímou volbu prezidenta jako nesystémový prvek, parlamentní republika dle Uhdeho žije zákony, které odhlasovala sněmovna.
Už za první republiky podle něj prezidenta jeho funkce „sváděla“ k tomu, aby se spontánně pokoušel překračovat své pravomoci. A už tehdy prý Tomáši G. Masarykovi museli experti na ústavu vysvětlovat, že prezident nemůže ministrům předepisovat, co a jak mají dělat. „To pokušení tu bylo vždy a přímá volba ho mnohonásobně zvýšila,“ má jasno Uhde.
Slibování věcí, které prezident nemůže zajistit
S tím, že je přímá volba prezidenta v českých podmínkách parlamentní formy vlády nesystémovým prvkem, souhlasí i Antoš. „Je jistě možné, že i v přímé volbě zvítězí takový prezident, který bude respektovat svoji úlohu. Ale ona prostě napomáhá určitým tendencím,“ upozorňuje.
Podle něj přímá volba například zvyšuje pravděpodobnost toho, že bude zvolen za prezidenta člověk, který nebude respektovat svou ústavní roli. A dle Antoše přímá volba už z logiky věci nutí kandidáty, aby slibovali věci, které zkrátka nemohou zajistit. Ve volbě je podle něj těžké uspět, pokud by se kandidát vyjádřil ve smyslu, že od něj nemají lidé nic čekat, že nemůže nic zařídit.
V zakotvení přímé volby prezidenta do české ústavy podle Antoše hrála možná svou roli i náhoda. Připomněl, že tento způsob výběru hlavy státu byl mezi Čechy před zavedením dlouhodobě populární a lidé ho chtěli. „Zadruhé tu byla trochu traumatická zkušenost s druhou volbou Václava Klause. Ta probíhala za podmínek, které je těžko možné označit jako důstojné. Pachuť, která vznikla, nepochybně přispěla k tomu, že i váhající se přiklonili k myšlence přímé volby,“ zdůraznil Antoš.
Nakonec se to podle něj sešlo tak, že skoro nikdo z politiků nechtěl být proti a kritických hlasů bylo málo.
Uhde se domnívá, že je velmi nepravděpodobné, že by zákonodárci přímou volbu prezidenta Čechům „sebrali“ a vrátili se například k dřívějšímu modelu, kdy hlavu státu vybíral parlament. „Na to je třeba rezignovat,“ míní Uhde, podle nějž je možné, že je Česko k přímé volbě prezidenta odsouzené na věky věků.
