„Jeho kandidaturu jsem vnímala jako další službu pro tuhle zemi,“ říká o kandidátovi na prezidenta a bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi jeho manželka Eva Pavlová. Přestože se jeho rozhodnutí nejdřív podivovala, podporuje ho nyní na cestách během kampaně. Štáb České televize strávil jeden den s každým z prezidentských kandidátů, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. S Petrem Pavlem natáčel Pavel Schrötter.
Manželka prezidentského kandidáta využívá k poradám stejně jako její muž kancelář v Roudnici nad Labem. S týmem se domlouvá třeba na tom, jakých akcí se bude účastnit. V rozhovoru sice zmiňuje, že jí zvýšená pozornost není vlastní, kandidaturu ale manželovi podle svých slov nerozmlouvala.
„Když se spolu bavíme, tak si názory, které máme, vyříkáváme. Opravdu jsem to pro něj vnímala jako takovou další misi a službu pro tuhle zemi a pro lidi v této zemi,“ říká Pavlová. Aktivně ho podporuje už od začátku prezidentské kampaně, kdy pomáhala se sběrem podpisů.
V listopadu spolu sázeli stromy jako symbolickou kompenzaci za spotřebovaný papír na archy s podpisy. „Vím, že je potřeba zachovat zemi, tak jak byla, a ne ji ničit, takže jsme byli šťastní za možnost to nějakým způsobem vrátit zpátky,“ říká Pavlová k jedné z předvolebních akcí.
Mezi podporovatele Petra Pavla patří i režisér a scenárista Václav Marhoul, který s ním během kampaně moderoval řadu debat. Vzpomíná také na to, že po jedné z diskuzí v létě společně vyjeli na raft. „Když se dostane před televizní kameru, tak najednou strašně zvážní, protože to bere všechno zodpovědně. Ale na tom raftu žádná jiná kamera než mobil nebyla, a on se absolutně uvolnil,“ prozrazuje Marhoul.
S kandidátem na prezidenta se osobně zná přes dvacet let. Rozhodnutí ucházet se o nejvyšší ústavní funkci Marhoula sice nejprve překvapilo, později ale dodává, že ne příliš. „Jeho k tomu dohnala skutečně zodpovědnost. Je člověk, který cítí potřebu osobní angažovanosti ve prospěch lidí. Já vím, že to zní pateticky, ale já mu to teda opravdu věřím,“ dodává jeho podporovatel.
Otázky na minulost a válku
Štáb České televize strávil s Petrem Pavlem jeden den jeho výjezdu z Prahy na Moravu. Ranní program začal setkáním se starostou a občany v Židlochovicích. Nejčastěji se otázky návštěvníků točily kolem války na Ukrajině, dotazy mířily ale také na jeho protikandidáty nebo výběr spolupracovníků.
Po poledni přišla jediná venkovní část programu. V mrazivém počasí někdejší šéf české armády hodinu a půl naléval punč v charitativním stánku na Moravském náměstí v Brně. Odpoledne pak Petr Pavel pokračoval do technologické firmy, kterou řídí jeho podporovatel Václav Muchna.
„Pana generála jsem poprosil, jestli ještě než se stane tím prezidentem, by si nechtěl zkusit u nás ve výrobě něco smontovat,“ uvítal ho vedoucí firmy a na jeho výzvu pak bývalý nejvyšší vojenský představitel NATO z připravených dílů sestavil čtečku karet. Od šéfa firmy si následně Pavel vyžádal ukázku práce robota, který umí číst a ovládat dotykový displej. „Udělali jsme zároveň i besedu se zaměstnanci, takže z mého pohledu mimořádně užitečně strávený den,“ hodnotí průběh návštěvy Pavel.
Odpoledne zakončil prezidentský kandidát debatou v sále brněnské filharmonie, kde mu hned v úvodu moderátor položil otázky na členství v KSČ a kariéru v armádě před rokem 1989.
„Když někdo řekne, že jsem musel vědět, že režim byl zločinný, tak s tím, co vím dnes, tak samozřejmě, je to naprosto zřejmé. Ale s tím, co jsem věděl tehdy, jsem to takhle rozhodně vidět nemohl, protože jsem neměl ve svém okolí nikoho, kdo by byl režimem nějak významně poznamenán,“ odpověděl nakonec před publikem na jeden z nejčastějších dotazů.
- Armádní generál ve výslužbě, v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO.
- Prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu Armády ČR.
- Rodák z Plané u Mariánských Lázní studoval na vojenském gymnáziu v Opavě, poté pokračoval na Vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky.
- Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což dnes označuje za chybu.
- Jeho kandidaturu podpořilo podpisem přes 81 tisíc občanů.
- Zdroj: ČTK/ČT24
