Doufal jsem, že po Jugoslávii už k válce v Evropě nedojde, řekl bývalý vyšetřovatel tribunálu v Haagu

28 minut
Interview ČT24: Vladimír Dzuro
Zdroj: ČT24

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Vladimír Dzuro působil jako vyšetřovatel mezinárodního válečného tribunálu v případě války v Jugoslávii. Po zásadním konfliktu na evropské půdě podle svých slov nečekal, že se za jeho života na starém kontinentu bude válka znovu opakovat.

„Doufal jsem, že lidé potom, co viděli hrůzy, které se odehrávaly v bývalé Jugoslávii, což je v evropském pohledu sousedství naše i Ukrajiny, se do žádné války v Evropě už nepustí. Bohužel jsem se mýlil,“ říká. Nyní pracuje v New Yorku pro Organizaci spojených národů a hovoří o tom, že nabídku vyšetřovat zločiny spáchané na Ukrajině obdržel, bude ji ale kvůli stávajícímu zaměstnání ještě zvažovat. 

„Je to velká výzva, na kterou musíte být připraveni odpovědět a nejenom na týden, ale i na delší dobu. Ještě si nejsem jistý, jestli se do toho chci znova pustit, ale nezahazuji tu myšlenku,“ uvedl s tím, že prošel i konflikty v Afghánistánu, v Iráku, v Pobřeží slonoviny, na Haiti a uvědomuje si, jak náročný proces ho případně čeká. 

Politická shoda a peníze

V případě zřízení mezinárodního tribunálu ohledně válečných zločinů, které se odehrály a odehrávají po ruské invazi na Ukrajině, by podle něj byla potřeba hlavně politická shoda a ochota poskytnout velké množství finančních prostředků.

„Mezinárodní společenství se musí shodnout na tom, že takový tribunál chce založit. Bez toho to prostě nejde. Další věc, co potřebujete, jsou peníze. Rozhodnutí o tom, že něco takového založíme, je rozhodnutí o tom, že to budeme financovat a že to dotáhneme až do konce. Proto třeba jugoslávský tribunál trval tak dlouho. Protože státy s námi nespolupracovaly,“ říká. 

Přestože kvůli zaměstnání v OSN nemůže dění na Ukrajině komentovat, myslí si, že mezi vyšetřováním jugoslávské války a současného konfliktu existují jasné paralely. „Vyšetřovalo se od roku 1993 do roku 2017 a minimálně první polovina života toho tribunálu byla taková, že jsme vyšetřovali, když byli pachatelé zločinů stále u moci a státy s námi odmítly spolupracovat. To se dalo vyřešit daleko rychleji v případě spolupráce. A to bude podobné i v současném konfliktu,“ dodal. 

Ustavování tribunálu podle něj může trvat několik dalších let také kvůli složitému získávání a ověřování důkazů. „V době sofistikovaných technických nástrojů je možné velice sofistikovaně manipulovat s tím, co je nám předkládáno. Proto jako vyšetřovatel potřebujete získat informace od lidí, kteří to natáčeli a skutečně tam byli. Musíte je dohledat a zjistit, na jaké zařízení záznamy pořizovali,“ přiblížil dlouhý proces. 

Ze souseda nepřítelem

Během soudu s viníky válečných zločinů v bývalé Jugoslávii se z jednotlivých kauz postupně vyšetřovatelé začali zabývat i otázkou, co vede ke krveprolití na sousedské a bratrské úrovni. Podle Dzura hrála v Jugoslávii velkou roli média a rámování zpráv, které do té doby běžné sousedské vztahy proměnily do protichůdných pozic kvůli vykreslování schematických osobností. 

Srbská a chorvatská média podle něj v době předcházející válečnému konfliktu označovala příslušníky dalších národů názvy vyvolávajícími traumata z druhé světové války a pomáhala vymazávat rozměr osobních příběhů. 

„Chorvaté se najednou stali Ustašovci, což byla vzpomínka na druhou světovou válku, když v Chorvatsku Ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac vybili přes sto tisíc lidí. Strašili tak Srby, kteří žili mimo území Srbska právě s tím, že následnická chorvatská vláda jsou jejich následovníky. Samozřejmě chorvatská média nečekala dlouho a přišla s tím, že Srby nahradí Četnici. To zase byly paravojenské jednotky nebo skupiny Srbů, které pobíjely každého Nesrba,“ parafrázoval Dzuro. 

Zvlášť s rozšířením propagandy a falešných zpráv v současných válečných konfliktech podle něj mechanismus odosobnění funguje prakticky identicky. „Pokud propaganda útočí na to, že vám někdo zabíjí děti nebo místo sousedů z někoho uděláte fašisty a živí se vzpomínka na druhou světovou válku, přirozeně to vyvolává velké emoce. Přestane fungovat rozum, začnou fungovat emoce, které nám umožní, abychom stiskli spoušť a zabili někoho, kdo předtím byl sousedem,“ doplňuje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sníh ztěžuje dopravu ve středních Čechách, v horách mohou mít problémy kamiony

Dopravu ve středních Čechách komplikuje sněžení, autobusy mohou mít zpoždění. Do některých úseků dočasně nepojedou, některé zastávky jsou zrušené, uvedla Pražská integrovaná doprava. Kvůli sněžení je pro kamiony zavřená silnice z Tanvaldu na Harrachov, problémy mohou mít zejména nákladní auta i na Vysočině.
15:05Aktualizovánopřed 6 mminutami

Odbory kritizují návrhy k propouštění úředníků, žádají vládu o odmítnutí

Odbory kritizují návrhy vládních poslanců k nahrazení služebního zákona novou normou, která by usnadnila propouštění úředníků. Označily je za diletantský hazard. Žádají vládu, aby předlohu na svém jednání odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů, sdělil předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavel Bednář.
před 2 hhodinami

Silvestr na ČT1 nabídne pražský díl StarDance Tour

Show StarDance letos poprvé v historii zavítala do velkých hal před živé publikum, kterému se představilo osm tanečních párů v šesti krajských městech. Všechny zastávky se vyprodaly. Pět měst přidalo i druhé, odpolední představení. Celkem se přišlo podívat sto tisíc lidí. Poslední, pražskou zastávku natáčely kamery České televize. Speciální silvestrovský díl poběží na ČT1 večer poslední den roku 2025 od 21:40.
před 10 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 10 hhodinami

Policisté a strážníci budou na silvestra hlídat použití pyrotechniky

Policisté a městští strážníci budou během silvestrovských oslav dohlížet i na dodržování přísnějších pravidel pro používání zábavní pyrotechniky. Za porušení zákazu hrozí pokuty – na místě maximálně deset tisíc, ve správním řízení až sto tisíc korun. Některé radnice zpřísnění zavedené zákonem převedly do nových vyhlášek, ze zákazu ale mnohdy vyjmuly právě silvestr.
před 11 hhodinami

Na žádost o sociální dávky zbývá poslední den

Poslední den zbývá příjemcům některé sociální dávky, aby o ni znovu požádali. Pokud tak už učinili nebo učiní do konce letošního roku, bude jim výplata současných dávek prodloužena až do konce dubna. Od května pak začne výplata superdávky, která nahrazuje příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Pokud příjemci nepožádají, o peníze od ledna přijdou.
před 19 hhodinami

Bujaré oslavy konce roku přinášejí zvýšené riziko zranění

Silvestr znamená pro policisty a záchranáře jednu z nejnáročnějších služeb, opilí oslavující pro ně znamenají riziko. Záleží na konkrétním chování člověka, jestli ovládá své chování, umí se o sebe postarat nebo nenapadá další lidi. Zdravotníci musejí řešit také zranění způsobená pod vlivem alkoholu, například pádem na zem. Velmi opilí lidé, tedy nad tři a půl promile u žen a nad čtyři u mužů, končí v péči záchranářů. Konkrétního opilce pak čeká cesta buď do nemocnice, nebo na „záchytku“. Linku 155 je třeba zavolat, pokud je opilý člověk zcela bezvládný a nereaguje na hlas ani silné zatřesení. Dispečer následně poradí s první pomocí.
před 19 hhodinami

Důvěra, rozpočet a pak priority. Vládu čeká nabitý začátek nového roku

S novým rokem chce vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) začít naplno prosazovat své priority. Protože začne hospodařením v provizoriu, hodlá jako první schválit rozpočet, který jí umožní naplňování slibů. Mezi ně patří zrušení hlavních bodů důchodové reformy, rozhodnout má též o restartu elektronické evidence tržeb. Kabinet také plánuje znovu zavést některé daňové slevy. Rušení úsporných kroků a zvyšování výdajů na dluh ale s obavami sledují zástupci předchozí vlády.
před 21 hhodinami
Načítání...