Doufal jsem, že po Jugoslávii už k válce v Evropě nedojde, řekl bývalý vyšetřovatel tribunálu v Haagu

28 minut
Interview ČT24: Vladimír Dzuro
Zdroj: ČT24

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Vladimír Dzuro působil jako vyšetřovatel mezinárodního válečného tribunálu v případě války v Jugoslávii. Po zásadním konfliktu na evropské půdě podle svých slov nečekal, že se za jeho života na starém kontinentu bude válka znovu opakovat.

„Doufal jsem, že lidé potom, co viděli hrůzy, které se odehrávaly v bývalé Jugoslávii, což je v evropském pohledu sousedství naše i Ukrajiny, se do žádné války v Evropě už nepustí. Bohužel jsem se mýlil,“ říká. Nyní pracuje v New Yorku pro Organizaci spojených národů a hovoří o tom, že nabídku vyšetřovat zločiny spáchané na Ukrajině obdržel, bude ji ale kvůli stávajícímu zaměstnání ještě zvažovat. 

„Je to velká výzva, na kterou musíte být připraveni odpovědět a nejenom na týden, ale i na delší dobu. Ještě si nejsem jistý, jestli se do toho chci znova pustit, ale nezahazuji tu myšlenku,“ uvedl s tím, že prošel i konflikty v Afghánistánu, v Iráku, v Pobřeží slonoviny, na Haiti a uvědomuje si, jak náročný proces ho případně čeká. 

Politická shoda a peníze

V případě zřízení mezinárodního tribunálu ohledně válečných zločinů, které se odehrály a odehrávají po ruské invazi na Ukrajině, by podle něj byla potřeba hlavně politická shoda a ochota poskytnout velké množství finančních prostředků.

„Mezinárodní společenství se musí shodnout na tom, že takový tribunál chce založit. Bez toho to prostě nejde. Další věc, co potřebujete, jsou peníze. Rozhodnutí o tom, že něco takového založíme, je rozhodnutí o tom, že to budeme financovat a že to dotáhneme až do konce. Proto třeba jugoslávský tribunál trval tak dlouho. Protože státy s námi nespolupracovaly,“ říká. 

Přestože kvůli zaměstnání v OSN nemůže dění na Ukrajině komentovat, myslí si, že mezi vyšetřováním jugoslávské války a současného konfliktu existují jasné paralely. „Vyšetřovalo se od roku 1993 do roku 2017 a minimálně první polovina života toho tribunálu byla taková, že jsme vyšetřovali, když byli pachatelé zločinů stále u moci a státy s námi odmítly spolupracovat. To se dalo vyřešit daleko rychleji v případě spolupráce. A to bude podobné i v současném konfliktu,“ dodal. 

Ustavování tribunálu podle něj může trvat několik dalších let také kvůli složitému získávání a ověřování důkazů. „V době sofistikovaných technických nástrojů je možné velice sofistikovaně manipulovat s tím, co je nám předkládáno. Proto jako vyšetřovatel potřebujete získat informace od lidí, kteří to natáčeli a skutečně tam byli. Musíte je dohledat a zjistit, na jaké zařízení záznamy pořizovali,“ přiblížil dlouhý proces. 

Ze souseda nepřítelem

Během soudu s viníky válečných zločinů v bývalé Jugoslávii se z jednotlivých kauz postupně vyšetřovatelé začali zabývat i otázkou, co vede ke krveprolití na sousedské a bratrské úrovni. Podle Dzura hrála v Jugoslávii velkou roli média a rámování zpráv, které do té doby běžné sousedské vztahy proměnily do protichůdných pozic kvůli vykreslování schematických osobností. 

Srbská a chorvatská média podle něj v době předcházející válečnému konfliktu označovala příslušníky dalších národů názvy vyvolávajícími traumata z druhé světové války a pomáhala vymazávat rozměr osobních příběhů. 

„Chorvaté se najednou stali Ustašovci, což byla vzpomínka na druhou světovou válku, když v Chorvatsku Ustašovci v koncentračním táboře Jasenovac vybili přes sto tisíc lidí. Strašili tak Srby, kteří žili mimo území Srbska právě s tím, že následnická chorvatská vláda jsou jejich následovníky. Samozřejmě chorvatská média nečekala dlouho a přišla s tím, že Srby nahradí Četnici. To zase byly paravojenské jednotky nebo skupiny Srbů, které pobíjely každého Nesrba,“ parafrázoval Dzuro. 

Zvlášť s rozšířením propagandy a falešných zpráv v současných válečných konfliktech podle něj mechanismus odosobnění funguje prakticky identicky. „Pokud propaganda útočí na to, že vám někdo zabíjí děti nebo místo sousedů z někoho uděláte fašisty a živí se vzpomínka na druhou světovou válku, přirozeně to vyvolává velké emoce. Přestane fungovat rozum, začnou fungovat emoce, které nám umožní, abychom stiskli spoušť a zabili někoho, kdo předtím byl sousedem,“ doplňuje.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 2 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 4 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Záchranáři se psy nacvičují pomoc z lavin

Desítky horských záchranářů i policistů včetně psovodů nacvičují v rámci mezinárodního lavinového a kynologického kurzu záchranu lidí z lavin. Na hřebenech v okolí krkonošské Pece pod Sněžkou, kde se akce koná, je v těchto dnech až 70 centimetrů sněhu. Účastníci si během výcviku již vyzkoušeli jak mrazivé, tak i deštivé počasí.
před 10 hhodinami
Načítání...