Justice podle Ústavního soudu chybovala, když chtěla dítě kvůli neshodám rodičů poslat do ústavu

Soudy nemohou posílat děti do diagnostického ústavu jen proto, že se rodiče, kteří spolu nežijí, nedokážou dohodnout na péči a předávání dětí. Jde vždy o krajní prostředek, pro který musí být splněny zákonné podmínky, zdůraznil v nálezu Ústavní soud (ÚS).

„Umístění do diagnostického ústavu determinuje nezletilého v jeho dalším sociálním životě nevratným způsobem,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy. Navíc jde o citelný zásah do osobního a rodinného života.

Podle občanského zákoníku mohou soudy ukládat různá preventivní, výchovná a sankční opatření, pokud se dítě ocitne bez řádné péče, když je závažným způsobem ohrožen jeho vývoj, nebo dokonce jeho život. Pokud to věk dítěte umožňuje, měly by soudy zjišťovat také jeho názor. Ve všech případech pak mají brát ohled na nejlepší zájem dítěte.

ÚS konkrétně zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích z loňského listopadu, který podle dnešního nálezu nezohlednil dosavadní judikaturu českých ústavních soudců ani evropských soudů.

Krajský soud chtěl poslat chlapce do dětského diagnostického ústavu a zajistit mu tak neutrální a klidné prostředí bez stresu z konfliktu rodičů. Podle soudu oba rodiče trvale nerespektovali soudní rozhodnutí o péči. Chlapec, přestože byl pravomocně svěřen matce, zůstával fakticky od dubna 2021 v péči otce. Jedenáctiletého dítěte se krajský soud na jeho názor neptal.

Otec pak podal ústavní stížnost. Poukazoval na domnělé porušení práva na spravedlivý proces. Kritizoval také údajně nedostatečné odůvodnění rozsudku krajského soudu a neprovedení některých důkazů.

ÚS stížnosti otce vyhověl. Už dříve odložil vykonatelnost rozhodnutí krajského soudu, chlapec tedy do ústavu nemusel. Nikdo z aktérů sporu se vyhlášení nálezu osobně nezúčastnil. Podle otcova advokáta Petra Nesporého chlapec momentálně dál žije s otcem.

Krajský soud by měl nyní rozhodnout znovu. Ještě před tím zjistí názor dítěte a opatří si nový znalecký posudek. Podle Nesporého by mohl také nařídit rodinnou terapii, případně asistovaná setkání. „Předpokládám, že krajský soud bude postupovat v intencích rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl Nesporý. Nález přivítal, zejména s ohledem na zájmy dítěte.

„Umístění dětí do zařízení ochranné výchovy je skutečně krajním řešením, k němuž nelze přistupovat toliko proto, že se rodiče nemohou dohodnout na předávání dítěte a nerespektují rozhodnutí o svěření dítěte do péče jednomu z nich,“ shrnula mluvčí ÚS Kamila Abbasi.