Pražský městský soud osvobodil Rusa Alexandra Frančettiho, který byl obžalován z podílu na ruské anexi Krymu. Prvoinstanční verdikt není zatím pravomocný, účinné ale je propuštění obžalovaného muže z vazby. Podle obžaloby vytvořil Frančetti v Sevastopolu rozvědnou skupinu a podílel se na zadržení jedenácti osob. O jeho vydání původně žádala Ukrajina, soudy to odmítly kvůli válečné situaci v zemi.
Soudní senát se sešel přímo v ruzyňské vazební věznici, odkud ale Alexandra Frančettiho nakonec propustil. Podle státního zástupce Marka Bodláka vyřkl soud osvobozující verdikt kvůli nedostatku důkazů. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal, případ se tedy dostane k vrchnímu soudu.
O zadržení Frančettiho původně požádala Ukrajina. Podle jejích orgánů Rus přijel v roce 2014 do Sevastopolu, kde se zapojil do činnosti útvaru Sebeobrana Krymu, který ukrajinské zákony nepovolily a který byl mimo jiné zaměřený na potlačení odporu proukrajinsky naladěného obyvatelstva v oblasti. Založil podle Kyjeva také zpravodajskou skupinu Severní vítr, s níž pak získával zpravodajské informace, které podle Ukrajiny předával velení ruského námořnictva.
Obžaloba v Česku vycházela z těchto tvrzení, zmiňovala se také o zadržení jedenácti proukrajinsky smýšlenjících lidí v Černorečenské soutěsce, ke kterému podle ní Frančetti přispěl.
Frančetti tvrzení obžaloby odmítal. Tvrdil, že v období, které státní zástupce popisoval, pobýval v Moskvě a na Krym přijel až v době, kdy anexe již probíhala. Chtěl ochránit svou rodinu a majetek a u Sevastopolu se pouze připojil k civilním hlídkám poblíž města.
Ukrajina žádala jeho vydání. Ještě před začátkem ruské invaze do země s tím pražský městský soud souhlasil, Frančetti ale podal stížnost a vrchní soud o ní rozhodoval již za války. V té situaci rozhodl, že je vydání muže na Ukrajinu nepřípustné. Následně byl ale obviněn z účasti na organizované skupině při anexi Krymu. Na soud čekal ve vazbě.
