Piráti se nebrání tomu, aby byl Svoboda primátorem, řekl Hřib. Trvá na svém požadavku ohledně trestně stíhaného Wolfa

Nahrávám video

Jsme otevřeni jednání o variantě, kde je Bohuslav Svoboda (ODS) primátorem. Na tom jednání nestojí, uvedl v pořadu Interview ČT24 pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Zopakoval však, že jeho strana nebude sedět v radě hlavního města s trestně stíhanými osobami. V radě by za KDU-ČSL měl totiž zasednout Jan Wolf, který je obžalován v kauze týkající se sportovních dotací na magistrátu.

Hřib zmínil, že Piráti zopakovali několikrát, že by neměli problém s Bohuslavem Svobodou jako primátorem. „Zopakovali jsme jim to několikrát. Ale pokud zástupci SPOLU vykládají do médií, že toto odmítáme, tak já musím říct, že to není pravda,“ uvedl.

V případě, že by byl lídr koalice SPOLU Svoboda primátorem, dokáže si podle svých slov Hřib představit, že by byl náměstkem. V souvislosti s vyostřenými předvolebními debatami, které probíhaly mezi Hřibem a Svobodou, současný primátor zmínil, že nikdy nebyl osobní.

„Konstatuji, že některé názory pana Svobody odporují vědeckému poznání, například názory typu, že emise z aut neškodí lidskému zdraví více než erupce na slunci. To je věc, proti které já se musím jako vystudovaný lékař ozvat,“ uvedl Hřib.

Zmínil také, že Piráti se SPOLU stále vedou jednání a momentálně se dojednává termín na příští týden. Dodal, že s Bohuslavem Svobodou už několik jednání proběhlo a je zjevné, že „spolu jednat můžou.“

Hřib znovu zopakoval, že požadavek SPOLU, aby v radě zasedl Jan Wolf, je pro Piráty nepřípustný. „Piráti nebudou sedět v radě, kde by seděly trestně stíhané osoby,“ uvedl s tím, že jde o principy demokratické kultury, které je potřeba ctít. „Pokud bude SPOLU trvat na své podmínce, aby v radě byly trestně stíhané osoby, tak tuto koalici nelze složit z Pirátů. Ta pravděpodobnost se blíží nule,“ uvedl.

SPOLU na Wolfovi trvá

Dodal, že zatím na všech jednáních koalice SPOLU na osobě pana Wolfa trvá. „Byl to naprosto kategorický požadavek, který jde proti principu, který donedávna nevyznávali jen Piráti,“ podotkl s tím, že čelní představitelé koalice SPOLU odmítali například trestně stíhaného tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), nyní však podle něj názor změnili. 

Zmínil, že presumpce neviny podle něj neplatí v politické rovině. „Je to něco jiného. Je nutné si zvyknout na to, že politici jsou pod drobnohledem. A pokud je podezření, tak ten člověk nemůže být v orgánu, kde by ty pravomoce měl nějakým způsobem navýšené. To je z mého pohledu samozřejmost,“ dodal.

Zmínil, že jde o odpovědnost všech zastupitelů, kteří pro radního hlasují. „Není to jako když se skládá vláda, kterou jmenuje prezident,“ uvedl s tím, že zastupitelé hlasují jmenovitě pro každého člena rady. „Odpovídají za to všichni,“ dodal s tím, že pro Piráty je toto zásadní překážka.

„Byl to slib voličům, voliči nás volili, protože tyto principy máme a neopouštíme je poté, co se zavřou volební místnosti,“ uvedl s tím, že pokud na Wolfovi bude SPOLU trvat, odejde do opozice.

„Dokážeme být konstruktivní opozicí. Ze zastupitelstva neodcházíme, tam samozřejmě budeme,“ uvedl. Dodal, že neví, proč SPOLU na osobě Jana Wolfa trvá. „Takto hluboko jsme to neprobírali,“ dodal.

Zmínil ale, že vůle k jednání stále je a všechny strany dělají vše pro to, aby dohoda mohla proběhnout. Podotkl, že se Piráti vídají i se Starosty a Prahou Sobě a podle něj nenalezli zásadní překážky v programových prioritách, které by bránily dalšímu jednání. Piráti se v příštím týdnu mají setkat i s hnutím ANO – tam však podle Hřiba nepůjde o jednání o koalici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 5 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled