Díky úsporám energií by Česko mělo zimu zvládnout. Regulaci dodávek vidí Síkela jako krajní řešení

Debata Síkely, Havlíčka a Dlouhého o cenách energií a pomoci lidem a firmám (zdroj: ČT24)

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

V Česku se nyní řeší, zda země přežije nastávající zimu s energiemi, které má zajištěné. Spotřeba elektřiny v zemi klesla o dvě procenta a u plynu skoro o pětinu. Podle Síkely to může stačit. „Kdyby ne, budeme muset přistoupit k určitým regulačním opatřením. Já ale pevně věřím, že to stačit bude,“ uvedl. 

Podle Dlouhého jsou české podniky schopné stlačit spotřebu energie dokonce ještě níž. „Řeknu to otevřeně – situace podniků není jednoduchá, nicméně jsem přesvědčen, že celá naše společnost, nejenom podnikatelé, ale i domácnosti, veřejná správa, jsme schopni šetřit více než dosud,“ míní. 

„Je dobré inspirovat ostatní, že se šetří i ve státě. Pokud nebude šetřit stát, tak asi těžko budeme přesvědčovat ostatní. Jsem přesvědčen, že firmy i domácnosti jsou natolik gramotné, že když mají někde pětinásobně vyšší ceny energií, tak do značné míry šetřit musí, ono jim nic jiného nezbývá,“ komentoval Havlíček. 

Jsou české firmy konkurenceschopné?

Havlíček už dříve řekl, že české podniky končí kvůli neschopnosti konkurovat firmám ze zemí, kde dokázali energetickou podporu zajistit dřív než Česko. „My v ANO jsme velmi kritičtí, protože víme, že firmy byly hozeny přes palubu. (…) Nakonec se vláda rozhoupala k tomu, i když tvrdila, že to nepřipadá v úvahu, že se zastropovalo. Doposud ale firmy nepocítily vůbec nic,“ uvedl Havlíček. 

„Jsem rád, že jsme v průběhu minulých měsíců radám opozice nepodlehli. Vnímám to, že se tady opozice snaží argumentovat tím, že na rozdíl od jiných zemí my pomáháme málo. To ale není pravda. Dočasný rámec spustilo včetně nás k dnešnímu dni (pondělí – pozn. red.) sedm zemí,“ oponoval Síkela.

Podle něj je důležitý průlom na unijní úrovni – to, že bude možné pro všechny malé a střední firmy s obratem do 1,4 miliardy korun zastropovat ceny energií. 

Pokud jde o dočasný rámec, mohlo to podle Dlouhého jít rychleji. „Pokud jde o zastropování, tam se opravdu musela rozběhnout celá Evropa, především velké země,“ řekl.

Připomněl, že nejdůležitější nyní je, aby kabinet co nejrychleji schválil nařízení vlády, aby domácnosti a malé firmy věděly, na čem jsou. K tomu by mělo dojít ve středu, což potvrdil i Síkela. „Druhá věc je také zastropování cen pro velké podniky,“ dodal Dlouhý. 

„Zkusme nebát se sáhnout i do uzavřených kontraktů. Aspoň tu cestu prozkoumejme, protože to je jediná cesta, jak pomoci velkému průmyslu,“ míní Dlouhý.

Síkela ale nesouhlasí. „Sahat do uzavřených kontraktů není potřeba. My máme zajištěno z neprodané energie dostatek pro to, abychom zabezpečili veřejný sektor a služby. U výrobců nestropujeme, protože bychom museli stropovat a regulovat marže u všech jednotlivých účastníků procesu. Navíc bychom zastropovali stejně pro domácnosti a firmy, což podle unijních pravidel není možné,“ řekl ministr. 

Prezident Hospodářské komory Dlouhý se ale vlády nakonec zastal. „Ona skutečně z hlediska evropských pravidel moc dál jít nemůže než tam, kde je v současné době,“ uvedl. 

Regulace je nejhorší z možných variant, řekl Síkela

Síkela také uvedl, že nyní je nutné pomoci právě velkým firmám. „Očekáváme od Evropské komise, že přijde s návrhem, jak to udělat. Tento návrh očekávám v měsíci říjnu. Myslím si, že jsme na dobré cestě a že se podaří zajistit to, že postavíme základy společné energetické koncepce tak, aby evropské firmy mohly konkurovat primárně konkurentům mimo EU,“ uvedl. 

Regulace dodávek energií je podle ministra průmyslu a obchodu tou nejhorší možnou variantou. „Věřím tomu, že v rámci postupného navyšování dodávek plynu ze všech možných zdrojů se podaří zajistit dostatečné množství plynu. Už v tuto chvíli proudí do Evropy jenom deset procent ruského plynu,“ připomněl Síkela.

Havlíček by ale na evropskou solidaritu příliš nesázel. „Podle mě ale nebude situace tak kritická, že by nebyl plyn. Spíš se obávám, že to bude o cenách plynu. To je to, na co my se musíme soustředit, to je to, co konečně vyčítáme i vládě,“ řekl a opět zkritizoval vládu za to, že podnikatelé od začátku roku nedostali žádnou podporu. 

„Z hlediska vnějších akcí, co udělala tato vláda, ať se pan exministr Havlíček nezlobí, já jí za to dávám velmi dobré vysvědčení,“ sdělil Dlouhý s tím, že se ale také obává evropské solidarity. „Co se stane, když třeba opravdu i Německo bude muset začít přemýšlet o přídělovém systému na plyn, a do jaké míry potom ty trubky budou průchodné i pro nás?“ ptal se šéf HK.