Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Kupka: Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty
Vláda podle Kupky přijímá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná, protože nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Česká vláda zároveň určila maximální ceny energií. Maximální cena silové elektřiny bude činit 6000 korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně 3000 korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v neděli potvrdilo, že vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.
Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Stanjury výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je podle něj měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a výdaji 2,223 bilionu korun. Ve sněmovně k němu však přicházejí úpravy i z koaličních řad, a schodek tak může být významně vyšší.
