Zatím nepravomocně vyřkl soud v pondělí první letošní doživotní trest vězení. Hrozí Jiřímu Dvořákovi, který by v případě potvrzení byl 47. doživotním vězněm v Česku. Mezi nimi jsou tři ženy, ostatní jsou muži. Většina z nich je ve vězení za vraždy, třetina již od 90. let. Jak ale ukazuje nedávná minulost, nemusí doživotní verdikt skutečně znamenat, že odsouzený věznici již nikdy neopustí. Mezi lety 2017 a 2021 se na svobodu dostali tři doživotní vězni, v jednom z těchto případů byl původní verdikt zrušen.
Na zbytek života sedí ve vězení 46 lidí, může přibýt další. Podmínečně zatím soudy pustily jediného doživotního vězně
UDÁLOSTI: Pokud se pondělní rozsudek stane pravomocným, bude Dvořák 47. doživotním vězněm (zdroj: ČT24)
Prvním doživotním vězněm, který se dostal na svobodu, byl Jiří Kajínek odsouzený za vraždu podnikatele a jeho osobního strážce. Prezident Miloš Zeman mu v roce 2017 udělil milost. Kdyby tak prezident neučinil, byl by Kajínek mohl letos požádat o podmínečné propuštění na svobodu. A kdyby byl uspěl, byl by to v Česku historicky druhý případ.
Zatím byl podmínečně propuštěn z doživotního trestu pouze František Müller, kterého ovšem neodsoudil český soud, nýbrž německý – za to, že se podílel na pokusu o vraždu klenotníka. Do vězení nastoupil rovněž v Německu, ale později byl předán k výkonu trestu do Česka. Odseděl si dvacet let.
Dvacet let je minimální doba, po které připadá podmínečné propuštění doživotního vězně v úvahu. Soudy v Česku takovým žádostem většinou nevyhoví. Je totiž potřeba, aby se prokázalo, že se vězeň za mřížemi opravdu zcela změnil.
„Musí být prognóza toho, že se pachatel napravil. Musí být velmi snížené, spíš vyloučené riziko recidivy. Zároveň se vždy zhodnocuje to, jak se odsouzený choval ve výkonu trestu,“ shrnul vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.
Kromě omilostněného Kajínka a podmínečně propuštěného Müllera je na svobodě ještě Robert Tempel, který si původně rovněž vyslechl pravomocný doživotní verdikt. Propuštěn byl loni po zásahu Evropského soudu pro lidská práva. Soudci ve Štrasburku konstatovali, že mu Česká republika upřela právo na spravedlivý proces, Ústavní soud následně vrátil případ odvolacímu soudu, který Tempela zprostil obžaloby z dvojnásobné vraždy.
44 vrahů…
Bez těchto tří zůstává ve věznicích v České republice 46 lidí, kteří by je již nikdy neměli opustit. Téměř všichni vraždili, nejvíc takových zločinů mají na svědomí Dana a Jaroslav Stodolovi. V letech 2001 a 2002 zabili sedm lidí, Dana Stodolová sama spáchala ještě jednu vraždu.
Policie je dopadla až v roce 2003 po loupeži, kdy zůstala oběť naživu. Jaroslav Stodola se k vraždám sice přiznal, zprvu však tvrdil, že všechny spáchal sám. Nakonec ale kriminalistům pověděl vše.
„Choval jsem s k němu slušně. Ctil jsem to, že jsme každý na jiné straně stolu. I on si to uvědomoval. I díky této taktice a přístupu jsme se dostali tak daleko, jak jsme se dostali,“ zavzpomínal v dokumentu Legendy kriminalistiky hlavní vyšetřovatel případu Milan Šimek.
Ještě déle než Stodolovi je za mřížemi Ludvík Černý z gangu orlických vrahů. Podílel se na smrti pěti lidí, soud ho do vězení poslal v roce 1997. Černý byl jediným členem gangu, který dostal doživotní trest. Jan Štoček, který se na vyšetřování orlických vražd podílel, vzpomněl, že Černý veřejně nabízel, že na zakázku zabije kohokoli.
Jak ale někdejší kriminalista podotkl, na vraha Černý nevypadal. „Když šel do práce, postavil jsem se v autobusu vedle něj a prohlížel jsem si ho. V žádném případě mi nepřipadal jako pachatel vražd,“ poznamenal.
…a dva původci metanolové směsi
Výjimkou z pravidla, že doživotními vězni jsou vrazi, jsou Tomáš Křepela a Rudolf Fian. I kvůli nim umírali lidé, a to v takzvané metanolové aféře. Do vězení šla dvojice proto, že namíchali směs s obsahem metanolu, kterou se na podzim 2012 otrávily desítky lidí. Vyšlo najevo, že toxickou směs namíchali vědomě.
Po jejím požití zemřelo 48 lidí, ale státní zástupce Roman Kafka hovořil o nesrovnatelně větším smrtícím potenciálu látky. „Pokud by došlo k maximálnímu negativnímu účinku, tak hovoříme o 150 tisících obětí,“ poukázal.
První letošní doživotí
Počet doživotních vězňů se může ještě zvýšit. V pondělí vynesl Městský soud v Praze takový verdikt nad Jiřím Dvořákem, je to ale nepravomocný prvoinstanční rozsudek. Soud vyhověl státní zástupkyni, která doživotí navrhla.
Dvořák před soudem stanul, protože zastřelil zaměstnankyni na úřadu práce, rovněž polil kyselinou svou bývalou kolegyni a nastražil střelné zařízení na pronajímatelku svého bytu. Podle žalobkyně vykazoval způsob provedení trestných činů neobvyklou brutalitu, bezcitnost a pohrdání lidským životem.
Pokud nabude rozsudek právní moci, bude sedmašedesátiletý Dvořák jedním z nejstarších doživotních vězňů. Zatím je mezi nimi jen pět lidí nad 60 let. Většině vězňů, kteří mají strávit zbytek života za mřížemi, je mezi 40 a 60 lety. Jen jednomu z nich je pod třicet a čtyřem mezi 30 a 40 lety. Z doživotně vězněných lidí je 48 procent trestáno poprvé. Naopak 15 procent z nich bylo před svým posledním zločinem trestáno již více než třikrát.