Vedení Vyškova se otevřeným dopisem obrátilo na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli ukrajinským Romům. V dopise zveřejněném i na webu města nesouhlasí s možností jejich umístění v bývalé důstojnické ubytovně. Proti umístění romských uprchlíků z Ukrajiny se v předchozích dnech vyslovily i Boskovice na Blanensku, na Vysočině pak například Kramolín.
Vyškov nechce ubytovat romské uprchlíky z Ukrajiny. Protestují i další města
3 minuty
Události ČT: Některá města odmítají romské uprchlíky z Ukrajiny
Bývalá ubytovna ve Vyškově se nachází na sídlišti Víta Nejedlého. Vedení města tvrdí, že ubytování romských uprchlíků s ním nikdo neprojednal, obyvatelé se to dozvěděli z médií a mají obavy o bezpečnost a zdraví.
„Na základě získaných zkušeností s komunitou ukrajinských Romů v našem městě, která se stále rozrůstá a nyní čítá 23 osob, i zkušeností z míst, kde se romští uprchlíci z Ukrajiny nacházejí, máme naše obavy za podložené,“ píše starosta Vyškova Karel Jurka (ODS).
V dopise zaslaném ministru vnitra dále píše o nedůvěře romských uprchlíků vůči autoritám, vysoké nemocnosti, negramotnosti, výrazné mobilitě a snaze sestěhovávat se.
Jurka zmiňuje také nedávnou zkušenost z města Brna, kde si skupina romských uprchlíků vytvořila stanoviště před hlavním nádražím. Město jich ve spolupráci s policií asi 70 odvezlo k ubytování do Židenických kasáren.
„V silách samosprávy není možné eliminovat všechna rizika, stejně jako nelze zabezpečit adaptaci této komunity do našeho prostředí, kulturní bariéra je příliš výrazná,“ míní Jurka.
Provoz v brněnských Židenických kasárnách byl ve čtvrtek ukončen. „Tyto prostory nejsou uzpůsobeny, aby tady dlouhodobě pobývaly například matky s malými dětmi,“ uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Dočasnou ochranu Romové podle něj v Česku dostali, přesto se rozhodli odjet zpět na Ukrajinu.
U Pardubic je teď aktuálně 50 romských uprchlíků ubytovaných ve stanech. Lidé mají k dispozici pouze cisternu na vodu, mobilní záchody a improvizovanou kuchyň. Podle mnohých jde o nedůstojné podmínky. Pardubický kraj ale tvrdí, že jde o provizorní ubytování. Úřady nyní totiž zjišťují, zda Romové nemají dvojí občanství.
Přesná místa ministerstvo ještě nezveřejnilo
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vytipoval jedenadvacet nemovitostí pro ubytování příchozích Romů z Ukrajiny, ne všechny jsou však podle Rakušanova vyjádření z minulého týdne vhodné.
Ve čtvrtek Rakušan oznámil, že úřady poptaly čtyři soukromé ubytovatele pro romské uprchlíky. Začínají je ubytovávat také ve dvou státních objektech. Využití většiny státních objektů ze seznamu, který dříve ministerstvo vnitra předložilo hejtmanům, podle něj kraje z různých důvodů odmítly.
Rakušan řekl, že kapacity v Česku jsou vyčerpány a ubytování se hledá složitě pro všechny uprchlíky, nejen ty z romské menšiny. Připomněl, že ukrajinští Romové žádají ubytování ve větších skupinách. „My nabídli nějaké nemovitosti, z větší části nebyly krajskými autoritami schváleny s odůvodněním, že v dané lokalitě to není vhodné, nebo se nezdál vhodný ten objekt,“ uvedl.
Proti umístění skupiny pětačtyřiceti romských uprchlíků do tamní armádní ubytovny je také Kramolín na Třebíčsku. Po jednání zástupců kraje a policie s tamními zastupiteli a občany zaslala obec minulý čtvrtek Národnímu asistenčnímu centru pro pomoc Ukrajině nesouhlasné stanovisko k využití ubytovny pro zvláště zranitelné skupiny osob.
Válkou jsou ohroženi všichni, zdůrazňuje Voráč
„Romové nejsou všichni stejní. Někteří žijí standardním způsobem života a evidentně i na Ukrajině. Někteří jsou z výrazně odlišného sociokulturního prostředí. Jsou mezi nimi i opravdu někteří, který mohou být takřka negramotní, je tam jazyková bariéra, s některými je to prostě komplikovanější a složitější,“ nechal se slyšet hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS + STO) ve středečních Událostech, komentářích.
Někteří uprchlíci budou podle něj vyžadovat podstatně více péče. „Což je prostě více lidských sil, více peněz, více zdrojů, nic jiného,“ poznamenal.
8 minut
Události, komentáře: Zkušenosti s romskými uprchlíky z Ukrajiny
Romské uprchlíky z Ukrajiny řeší i Varnsdorf. Do města přijeli, i když o nich úřady nevěděly. Část z nich neumí číst a psát, na Ukrajině žili v osadách. Běžencům vedle úředníků začala pomáhat i skupina dobrovolníků. Denně za nimi dochází alespoň jeden z nich. „Museli jsme omezit služby v jiných ohledech a orientujeme se tento problém, protože je samozřejmě palčivější,“ řekl tajemník městského úřadu Radek Kříž.
Podle ředitele neziskové organizace Khamoro Emila Voráče by se ale mělo měřit všem uprchlíkům z Ukrajiny stejným metrem. „Pro mě jsou všichni běženci z Ukrajiny, všichni jsou ohrožení válkou. Ti lidé, i když jsou z osad, ze stejných jako na Slovensku, jsou to lidé a oni si to nevybrali. To je dlouhodobý problém. Tohle je potřeba prostě do budoucna fakt jako řešit. Rasismus do moderní společnosti určitě nepatří,“ uzavřel.
Pokud ubytování odmítnou, pozbývají ochrany
Ministr vnitra Rakušan ve čtvrtek připomněl, že pokud jakýkoliv uprchlík nabídnuté ubytování odmítne, pozbývá ochrany. Těmto lidem úřady doporučují návrat na Ukrajinu či do Maďarska, jehož pas často mají.
Dvojí občanství je i důvodem, proč uprchlíkům nenáleží v Česku ochrana podle unijní dohody. Pokud mají maďarské občanství, měli by získat pomoc tam. Podle Rakušana se úřady takové lidi snaží motivovat k návratu do země původu. Česko navíc zvažuje, že těmto lidem bude organizovat dopravu zpět. O plánu jedná s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS).
