Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

Podle vědecké rady se dosavadní vedení ústavu snažilo vymanit z jednostranných politických klišé, vytvořit prostředí kritického historického přístupu a navázat na mezinárodní vědecké metody a debaty. „Považujeme volbu doc. Ladislava Kudrny za opuštění principů výše zmíněného kritického přístupu k interpretaci dějin, neboť jím předložená koncepce vrací do profilu ústavu ideologický a konfrontační pohled na dějiny,“ píše se v prohlášení.

Údajné plagiátorství označili členové rady za jednoznačné odborné pochybení. Stanovisko skupiny posuzovatelů i záznamy z jednání rady ústav zveřejnil tento týden na webu. Kudrna odmítá obvinění z toho, že úvodní kapitola jeho knihy Bojovali a umírali v Indočíně je plagiát. Historik ČTK řekl, že tato kompilační kapitola je v pořádku podle tehdejších i současných norem. Publikace sloužila i jako podklad pro Kudrnovu docenturu.

Vědecká rada považuje volbu Kudrny za problematickou a navrhuje její revizi. Radu ÚSTR vyzvali členové vědecké rady, aby rozhodnutí přehodnotila. „Obáváme se, že z kandidátova programu vyplynou personální a koncepční změny v ÚSTR, které zhorší a znevěrohodní kvalitu a výsledky práce ústavu,“ uvedla vědecká rada. „Za daných okolností nevidíme možnost nadále plnit funkci rady na základě vědeckých standardů,“ dodali členové ke své rezignaci.

Kudrna ČTK řekl, že jmenuje nový poradní orgán. „Každý ředitel si jmenuje novou vědeckou radu, to není nic nového,“ podotkl. Stehlík označil odchod vědecké rady v době změny vedení za slušnost, protože je svázaná s osobou konkrétního ředitele. „Já jsem přesně to samé před 12 lety udělal - když skončil ředitel ústavu Pavel Žáček,“ uvedl Stehlík.

K výtkám vědecké rady vůči Kudrnovi Stehlík sdělil, že zodpovědnost vědecké rady ve vztahu k ústavu je nulová. „Zodpovědnost nese velká rada a my při plné vážnosti jsme se rozhodli tak, jak jsme se rozhodli. Protože jsme přesvědčeni, že docent Ladislav Kudrna se žádného plagiátorství nedopustil a z těch, kteří se přihlásili do výběrového řízení, byl nejlepším kandidátem,“ řekl Stehlík.

Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele instituce počátkem loňského prosince. Odůvodnila to tím, že je po osmi letech vhodné otevřít instituci změnám na nejvyšších místech. Kudrnu zvolila v březnu v tajné volbě. Ve funkci má vystřídat Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Kudrna je od roku 2008 pracovníkem ÚSTR. Profesně se zabývá tématy druhého a třetího odboje a undergroundem v totalitním Československu. Externě působí také na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl v roce 2008. Zkoumá především období nacistické okupace mezi lety 1939 až 1945 a dobu komunistické nadvlády v letech 1948 až 1989. Kromě výzkumu se ÚSTR věnuje vydavatelské činnosti a popularizaci a vzdělávání na různých stupních škol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
před 1 hhodinou

Amalgámové plomby končí, pojišťovny začínají proplácet bílé

Amalgámové plomby zubaři v Česku musí přestat používat, podle nových evropských pravidel materiál se rtutí budou moci od července použít už jen ve výjimečných případech. Pojišťovny bílé výplně již začaly proplácet. Část stomatologů ale změny kritizuje – ty základní bílé, které jsou plně hrazené, podle nich nejsou dostatečně odolné. Vyhotovení bílé vrstvené plomby navíc zubaři trvá delší čas, proto se jeho návštěvy prodraží.
před 1 hhodinou

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 2 hhodinami

V jeskyni v Moravském krasu byl zraněn muž

V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž. Odhadem je v padesáti až sedmdesátimetrové hloubce a 250 až 300 metrů od vstupu. Zraněného se podle odhadu hasičů zřejmě podaří dostat ven až někdy nad nedělním ránem. Stále pokračují práce na rozšíření těch míst, kudy neprojdou nosítka, uvedl mluvčí hasičů Štěpán Komosný.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněhová situace přeje lyžařům a běžkařům

Díky ideálním sněhovým podmínkám v Česku otevřela menší a níže položená střediska. Některá z nich přitom po několikaleté přestávce. Lyžaři si kvalitu sněhu pochvalují například v Kašperských horách na Šumavě či na Trutnovsku. Na řadě míst se také běžkuje. Provozovatelé velkých lyžařských areálů si nicméně všímají, že přibývá lidí, kteří v zimě vyrazí na hory, i když nelyžují. Proto pro ně rozšiřují aktivity, při kterých lyže nepotřebují. Jde o bobovací dráhy, wellness služby nebo třeba bazény.
před 11 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
před 12 hhodinami

Politici rozdmýchávají nenávist, říká Ukrajinka žijící v Česku

Jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) na Ukrajině byly i vztahy Čechů k Ukrajincům. Macinka podle svého vyjádření chce, aby byly podobné, jaké mezi sebou mají Češi a Slováci. O tom, jak se příslušníkům ukrajinské komunity v Česku žije, s jakými problémy se potýkají a jak je ovlivňuje rétorika politiků, v pořadu 90′ ČT24 promluvili spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska a Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců. Debatou provázel Jakub Musil.
před 15 hhodinami

STAN chce Turka kvůli jeho výrokům z Kyjeva zbavit funkcí ve sněmovních výborech

Opoziční hnutí STAN chce odvolání čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka z funkcí místopředsedy sněmovních výborů zahraničního a evropského. Důvodem jsou poslancovy páteční výroky o příčinách ruské agrese vůči Ukrajině. Ani s pomocí dalších opozičních stran ale Starostové nemají na sesazení Turka dostatek hlasů.
před 16 hhodinami
Načítání...