Vojenský speciál přepravil do České republiky ostatky brigádního generála Františka Moravce, bývalého velitele československé rozvědky a iniciátora útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Urna byla za doprovodu čestné stráže dopravena na čáslavský hřbitov a uložena v kolumbáriu. Ukládání ostatků se účastnili politici, armáda i veřejnost, provázely ho salvy čestné stráže a modlitba.
Vojenský speciál přepravil do Česka ostatky generála Moravce. Byl iniciátorem útoku na Heydricha
Zpět do vlasti se ostatky generála Moravce symbolicky vrátily nedlouho před osmdesátým výročím útoku na Heydricha.
Letadlo s ostatky z vojenského letiště ve Washingtonu odstartovalo hodinu po půlnoci středoevropského letního času. Na jeho palubě byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a členové delegace včetně ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna nebo ředitele Vojenského historického ústavu Aleše Knížka. Právě on urnu do vojenského speciálu ve Washingtonu naložil poté, co mu ji předali příslušníci americké čestné jednotky.
Armádní stroj do Česka přepravil i příbuzné generála Moravce včetně jeho vnučky Anity Moravcové Gardové a vnuka Alana Moravce Garda. Další příbuzní, potomci generálova bratra Václava, žijí v Česku.
Na letiště 21. základny taktického letectva v Čáslavi stroj přistál chvíli po 9:40. Voják čestné stráže vynesl urnu s ostatky bývalého velitele československé rozvědky, následovala pietní ceremonie u velitelství základny.
Urnu z letadla po příletu vynesl voják čestné stráže a naložil ji do pohřebního vozu, který ji převezl k budově velitelství základny.
Před ní se následně uskutečnil asi třičtvrtěhodinový ceremoniál. Zazněla americká i česká hymna a projevy Moravcové Gardové, ministryně Černochové, předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a starosty Čáslavi Vlastislava Málka (Čáslav pro všechny).
Na pietě byly přítomny čestné vojenské jednotky, zástupci ministerstva obrany, rodiny i armády včetně příslušníků 601. skupiny speciálních sil, které nesou jméno generála Moravce. Po skončení piety byly ostatky opět naloženy do pohřebního vozu a zamířily na čáslavský hřbitov, kde byla urna uložena v kolumbáriu.
V rodině se o jeho činech příliš nemluvilo
Vnučka generála na pietě řekla, že její dědeček miloval Československo i Spojené státy, ale hlavně miloval myšlenku, že lidé mají právo žít svobodně. Byl by podle ní rád, že jeho odkaz lidem připomíná, že mají bránit svou zemi i svobodu a že mají pomáhat dalším, kteří brání své země a svobodu.
Byla to právě vnučka Anita, která repatriaci ostatků zařídila. Jeho silné pouto s domovem si prý uvědomila, až když před pár lety procházela pozůstalost. „Našla jsem jeho peněženku. Bylo tam všechno, co měl u sebe ve chvíli, kdy zemřel. Byla tam i báseň o Čáslavi. Vždy ji nosil při sobě, blízko srdci,“ popsala pro ČT.
V rodině se o činech dědečka příliš nemluvilo a vnoučata se o všem dozvěděla až v dospělosti z jeho autobiografie: Špión, jemuž nevěřili. „Bylo neskutečné si vůbec uvědomit, že jsem příbuzný s někým, kdo sehrál tak důležitou roli během druhé světové války,“ řekl vnuk Alan Moravec Gard.
Moravec hájil svobodu a nezávislost země
Podle Pekarové Adamové se návratem ostatků Moravce do Čáslavi uzavřel jeho obdivuhodný příběh. Připomněla jeho působení v legiích, meziválečném Československu i v exilu za druhé světové války, kde podle ní představoval klíčovou osobnost zahraničního československého odboje.
Vyzdvihla jeho podíl na přípravě odstranění Heydricha. Nacistický prominent Heydrich, který byl mimo jiné spoluautorem takzvaného konečného řešení židovské otázky, byl do Prahy vyslán, aby zlomil domácí protinacistický odpor. Zahynul po útoku, který je považován za jednu z nejvýznamnějších akcí českého odboje.
Černochová uvedla, že se do vlasti vrátily ostatky národního hrdiny. „Pane generále Františku Moravče, vítejte zpět ve vlasti,“ řekla. Označila ho za vzor pro Vojenské zpravodajství i pro příslušníky speciálních sil. „Nikdy nezapomeneme, co jste pro naši zemi vykonal, čest vaší památce,“ dodala.
Moravec v první světové válce bojoval jako legionář, v Československu pokračoval ve vojenské kariéře a sloužil u rozvědky, které nakonec velel. S nejbližšími spolupracovníky jen krátce před německou okupací Československa odletěl do Velké Británie, kde řídil exilovou zpravodajskou službu. Po komunistickém puči v únoru 1948 opět odešel do exilu, zemřel v roce 1966 ve Washingtonu, kde pracoval pro americkou vládu jako poradce na ministerstvu obrany USA. Jeho ostatky se vrátily do vlasti téměř 56 let po jeho smrti.
K odkazu Moravce se hlásí Vojenské zpravodajství, od roku 1999 nese jeho jméno 601. skupina speciálních sil Armády České republiky. „Zpátky do České republiky, do rodné země, se nám vrací národní hrdina,“ řekl ve Washingtonu k převozu ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. I v souvislosti s událostmi na Ukrajině považuje odkaz generála Moravce za naprosto jasný. „Je potřeba vždy a za každé okolnosti hájit svobodu a nezávislost země a to pan generál Moravec dělal celý svůj život,“ zdůraznil.
Podle rodiny chtěl Moravec být pohřben v Česku
Ukládání ostatků na čáslavském hřbitově provázely před polednem salvy čestné stráže a modlitba. Pietního shromáždění se zúčastnily desítky lidí, mezi nimiž nechyběli ani členové Moravcovy rodiny žijící v Česku. „Moje maminka je neteř generála. Jsme šťastní, že se mohl vrátit. On to chtěl,“ řekla k převozu ostatků Jana Marková, která na hřbitov přijela i se svou matkou z Chotěboře.
Město Čáslav v roce 2019 udělilo svému rodákovi čestné občanství. Návrat ostatků byl kvůli koronavirové pandemii několikrát odsunut. Místo na hřbitově dala radnice upravit, je osazený kamenem a doplňuje ho nápis „Nikdy nesmíme vzdát spravedlivý boj pouze proto, že se situace zdá beznadějná – žádná moc na světě nemůže navždy zotročit lidského ducha.“ Motto podle zástupců města symbolizuje nejen Moravcův životní postoj, ale je i mementem pro všechny.
„Pro Čáslav je to významná událost, řekl bych, že je to událost roku,“ řekl novinářům starosta Málek. „Bylo to přání rodiny a nás to velmi těší a jsme tím poctěni,“ dodal. Přestože převoz ostatků zbrzdil covid-19, podle Málka se nakonec uskutečnil v pravou chvíli, kdy společnost čelí otázkám týkajícím se vlastenectví, odhodlání a partnerství.