Počty nově nakažených covidem v Česku klesají pomalu, v Německu rostou

Za středu přibylo v Česku 10 020 potvrzených případů covidu-19. Nových případů bylo 8475, což je jen o 76 méně než před týdnem. Je to nicméně nejnižší středeční nárůst od 5. ledna. Podezření na opakovanou infekci bylo 1545, zhruba o stovku méně než ve středu předchozího týdne. Pacientů s covidem ve vážném stavu je ale v současnosti v nemocnicích nejméně od půlky loňského října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu je naopak počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší od začátku pandemie.

V dosavadních třech pracovních dnech tohoto týdne počty nově odhalených případů v mezitýdenním srovnání pokaždé klesaly. Rozdíly ale byly malé, pouze v nižších jednotkách procent.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá 498 nově potvrzených případů za poslední týden. Nejvyšší incidenci vykazuje Praha a Plzeňský kraj s 622, respektive 564 případy v přepočtu na 100 tisíc lidí.

Nadále klesá počet provedených testů, i když už pomalejším tempem. Tuto středu laboratoře prověřily 31 tisíc, zhruba o 700 méně než ve stejný den před týdnem.

V nemocnicích bylo ke středě podle údajů ministerstva zdravotnictví 2018 pacientů pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Stav 104 z nich lékaři hodnotili jako těžký. Méně lidí s covidem bylo ve všední den hospitalizovaných před téměř dvěma měsíci, v úterý 25. ledna. Počet vážných případů je nejnižší od loňského 17. října, a to včetně víkendů.

Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem v prokazatelně nakazilo 3,77 milionu obyvatel. Zemřelo 39 467 z nich.

V Německu epidemie naopak roste

V Německu přibylo za poslední den téměř 320 tisíc lidí nakažených koronavirem, sedmidenní incidence vystoupala na rekordní hodnotu 1752. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je nyní v Německu nejvyšší od začátku pandemie, většina opatření proti šíření viru o víkendu skončila.

Denní bilance nakažených se v Německu v posledních týdnech šplhají stále výš. Před týdnem bylo infikovaných zhruba 295 tisíc a sedmidenní incidence 1651. Odborníci přitom opakovaně upozorňují, že oficiální čísla odrážejí jen část reality a skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší.

RKI od začátku pandemie covidu-19 eviduje přibližně 19,6 milionu nakažených, 127 822 z nich zemřelo. Za poslední den přibylo 300 obětí. V Německu žije asi 83 milionu lidí.

V Rakousku zpřísnili opatření

Rakousko kvůli vysokým počtům nakažených od čtvrtka zpřísňuje proticovidová opatření. Až na výjimky bude například nutné nosit ve vnitřních prostorách respirátory. Nová pravidla budou podle webu listu Die Presse platit nejméně do 16. dubna.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března, podle ministra zdravotnictví Johannese Raucha se ale ukázalo, že tak učinila příliš brzy.

Znovu se proto na základě rozhodnutí politiků v širším měřítku vrací povinnost nosit respirátory třídy FFP2, která bude platit prakticky ve všech uzavřených prostorách. Týkat se to bude třeba pracovišť, obchodů či prostředků veřejné dopravy.  

V devítimilionové alpské republice se v posledním týdnu počty nových případů koronavirové nákazy pohybují mezi 30 tisíci až 60 tisíci denně.

WHO kritizuje předčasná rušení opatření

Několik evropských zemí čelí novému nárůstu počtu případů koronaviru, protože příliš brzy zrušily pandemická opatření. S odvoláním na prohlášení čelného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to ve středu uvedl server CNN.

Počet nakažených stoupl v 18 evropských zemích, včetně Spojeného království, Francie, Itálie a Německa, uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj za to částečně může náhlá změna politiky těchto států, které opatření změnily „brutálně, od příliš velkého množství k příliš malému“.

„Mnoho evropských zemí po loňském výskytu varianty omikron znovu zavedlo přísná omezení společenských setkání. Poté je na začátku roku 2022 drasticky zmírnily, když údaje ukázaly, že výskyt tohoto kmene je méně závažný než předchozí varianty,“ uvedl. Přírůstek infekcí podle něj souvisí převážně se subvariantou BA.2 koronavirové varianty omikron. Kluge nicméně dodal, že ohledně pandemie na území Evropy zůstává „optimistický, ale ostražitý“.

Studie: Posilující dávka chrání starší osoby i po 15 týdnech

Před vážným průběhem nemoci pomáhá chránit očkování. Ze studie britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters, vyplývá, že posilující dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem nad 65 let spolehlivou ochranu před hospitalizací i téměř čtyři měsíce po přeočkování.

Účinnost vakcíny proti hospitalizaci u osob starších 65 let byla 15 týdnů po přeočkování 85 procent, proti 91 procentům dva týdny po podání posilující dávky. U osob ve věku 18 až 64 let byla účinnost nižší. Po téměř čtyřech měsících od podání třetí dávky klesla na 67 procent ve srovnání s 88 procenty dva týdny po přeočkování.

Podle agentury mohou být údaje o účinnosti pro lidi mladší 65 let zkreslené, protože častěji končí v nemocnici s jinými zdravotními obtížemi, ale zároveň jim při kontrolách vyjde pozitivní test na koronavirus.

Jedná se o první údaje o dlouhodobé účinnosti posilujících dávek, které Spojené království zveřejnilo. Británie už nabízí čtvrtou dávku ohroženým věkovým skupinám, a připojila se tak k řadě dalších zemí včetně Izraele nebo Chile. Lidé, kteří mají na čtvrtou dávku nárok, o ni mohou požádat šest měsíců po třetí dávce. Úřady zvažují, že tuto možnost na podzim rozšíří pro více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo financí poprvé zveřejní maximální ceny paliv na další den

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejní maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Je to součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Dalšími kroky jsou zastropování marží distributorů pohonných hmot a snížení spotřební daně na naftu. Ceny paliv od začátku března výrazně zvyšuje konflikt na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

VideoZavřené obchody během svátků. Možností nakoupit ale přibývá

Velikonoční pondělí bylo zavíracím dnem pro obchody nad 200 metrů čtverečních. Možností, kde nakoupit, ale přibývá. A lidé je ve velkém využívají. Prodeje ve srovnání s běžnými dny rostou až o desítky procent. Jako obchod fungují například čerpací stanice, lidé si také nechávají potraviny dovážet z on-line obchodů. Velký rozvoj zažívají prodejny s možností bezobslužného provozu. Počet podobných prodejen by se letos mohl přiblížit ke dvěma stům. Dalším dnem, kdy si lidé v obchodech s plochou nad 200 metrů čtverečních nenakoupí, bude 8. květen.
před 10 hhodinami

Dražší paliva i asfalt mohou ovlivnit a zpozdit dopravní stavby

Firmy budující dopravní infrastrukturu jsou v nejistotě. Kvůli dopadům války na Blízkém východě dostává Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od zhotovitelů napříč projekty upozornění, že současná situace je těžko předvídatelná. Stavební společnosti hlásí výrazné zdražování paliv i asfaltu. U klíčové suroviny navíc panují obavy z možného nedostatku. Podle ŘSD by to mohlo stavby prodražit i zpozdit.
před 10 hhodinami

Soud poslal do vazby dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby dalšího člověka zadrženého v případu zapálení haly zbrojovky LPP Holding. Důvodem jsou podle soudu obavy, aby obviněný neutekl, neovlivňoval svědky a neopakoval trestní činnost. Na síti X to oznámila policie. Nově vazebně stíhaným je cizinec, vyplynulo z vyjádření zástupců soudu a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze. Podle soudce Karla Gobernace si obviněný nechal lhůtu pro podání stížnosti proti vzetí do vazby.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoBohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu

Pražské Bohnice jako první psychiatrická nemocnice v Česku zavedly paliativu – péči jinak běžnou u nevyléčitelných onkologických pacientů nebo na JIP. S vážnou duševní nemocí žije řada lidí dlouhé roky, diagnóza se prolíná s dalšími, a to všechno představuje pro bohnické zdravotníky novou výzvou. „Otevírají se tady s větší naléhavostí otázky, které se dotýkají lidské důstojnosti. Co vlastně můžeme dělat v jejich životě, aby byl přijatelně dobrý,“ přiblížil základní otázky primář oddělení podpůrné a paliativní péče Psychiatrické nemocnice Bohnice Ondřej Kopecký.
před 15 hhodinami

Nafta je v Česku nejdražší za čtyři roky, benzin za skoro 3,5 roku

Nafta je v tuzemsku nyní nejdražší za více než čtyři roky a benzin za skoro 3,5 roku. Za uplynulý týden nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil o čtrnáct haléřů na 41,63 koruny za litr a nafta o 34 haléřů na 48,39 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS. Ceny rostou kvůli zdražování ropy od doby, kdy Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán, který v odvetě napadl okolní země.
před 17 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 21 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 23 hhodinami
Načítání...