Počty nově nakažených covidem v Česku klesají pomalu, v Německu rostou

Za středu přibylo v Česku 10 020 potvrzených případů covidu-19. Nových případů bylo 8475, což je jen o 76 méně než před týdnem. Je to nicméně nejnižší středeční nárůst od 5. ledna. Podezření na opakovanou infekci bylo 1545, zhruba o stovku méně než ve středu předchozího týdne. Pacientů s covidem ve vážném stavu je ale v současnosti v nemocnicích nejméně od půlky loňského října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu je naopak počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší od začátku pandemie.

V dosavadních třech pracovních dnech tohoto týdne počty nově odhalených případů v mezitýdenním srovnání pokaždé klesaly. Rozdíly ale byly malé, pouze v nižších jednotkách procent.

V přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá 498 nově potvrzených případů za poslední týden. Nejvyšší incidenci vykazuje Praha a Plzeňský kraj s 622, respektive 564 případy v přepočtu na 100 tisíc lidí.

Nadále klesá počet provedených testů, i když už pomalejším tempem. Tuto středu laboratoře prověřily 31 tisíc, zhruba o 700 méně než ve stejný den před týdnem.

V nemocnicích bylo ke středě podle údajů ministerstva zdravotnictví 2018 pacientů pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Stav 104 z nich lékaři hodnotili jako těžký. Méně lidí s covidem bylo ve všední den hospitalizovaných před téměř dvěma měsíci, v úterý 25. ledna. Počet vážných případů je nejnižší od loňského 17. října, a to včetně víkendů.

Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem v prokazatelně nakazilo 3,77 milionu obyvatel. Zemřelo 39 467 z nich.

V Německu epidemie naopak roste

V Německu přibylo za poslední den téměř 320 tisíc lidí nakažených koronavirem, sedmidenní incidence vystoupala na rekordní hodnotu 1752. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je nyní v Německu nejvyšší od začátku pandemie, většina opatření proti šíření viru o víkendu skončila.

Denní bilance nakažených se v Německu v posledních týdnech šplhají stále výš. Před týdnem bylo infikovaných zhruba 295 tisíc a sedmidenní incidence 1651. Odborníci přitom opakovaně upozorňují, že oficiální čísla odrážejí jen část reality a skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší.

RKI od začátku pandemie covidu-19 eviduje přibližně 19,6 milionu nakažených, 127 822 z nich zemřelo. Za poslední den přibylo 300 obětí. V Německu žije asi 83 milionu lidí.

V Rakousku zpřísnili opatření

Rakousko kvůli vysokým počtům nakažených od čtvrtka zpřísňuje proticovidová opatření. Až na výjimky bude například nutné nosit ve vnitřních prostorách respirátory. Nová pravidla budou podle webu listu Die Presse platit nejméně do 16. dubna.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března, podle ministra zdravotnictví Johannese Raucha se ale ukázalo, že tak učinila příliš brzy.

Znovu se proto na základě rozhodnutí politiků v širším měřítku vrací povinnost nosit respirátory třídy FFP2, která bude platit prakticky ve všech uzavřených prostorách. Týkat se to bude třeba pracovišť, obchodů či prostředků veřejné dopravy.  

V devítimilionové alpské republice se v posledním týdnu počty nových případů koronavirové nákazy pohybují mezi 30 tisíci až 60 tisíci denně.

WHO kritizuje předčasná rušení opatření

Několik evropských zemí čelí novému nárůstu počtu případů koronaviru, protože příliš brzy zrušily pandemická opatření. S odvoláním na prohlášení čelného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to ve středu uvedl server CNN.

Počet nakažených stoupl v 18 evropských zemích, včetně Spojeného království, Francie, Itálie a Německa, uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj za to částečně může náhlá změna politiky těchto států, které opatření změnily „brutálně, od příliš velkého množství k příliš malému“.

„Mnoho evropských zemí po loňském výskytu varianty omikron znovu zavedlo přísná omezení společenských setkání. Poté je na začátku roku 2022 drasticky zmírnily, když údaje ukázaly, že výskyt tohoto kmene je méně závažný než předchozí varianty,“ uvedl. Přírůstek infekcí podle něj souvisí převážně se subvariantou BA.2 koronavirové varianty omikron. Kluge nicméně dodal, že ohledně pandemie na území Evropy zůstává „optimistický, ale ostražitý“.

Studie: Posilující dávka chrání starší osoby i po 15 týdnech

Před vážným průběhem nemoci pomáhá chránit očkování. Ze studie britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters, vyplývá, že posilující dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem nad 65 let spolehlivou ochranu před hospitalizací i téměř čtyři měsíce po přeočkování.

Účinnost vakcíny proti hospitalizaci u osob starších 65 let byla 15 týdnů po přeočkování 85 procent, proti 91 procentům dva týdny po podání posilující dávky. U osob ve věku 18 až 64 let byla účinnost nižší. Po téměř čtyřech měsících od podání třetí dávky klesla na 67 procent ve srovnání s 88 procenty dva týdny po přeočkování.

Podle agentury mohou být údaje o účinnosti pro lidi mladší 65 let zkreslené, protože častěji končí v nemocnici s jinými zdravotními obtížemi, ale zároveň jim při kontrolách vyjde pozitivní test na koronavirus.

Jedná se o první údaje o dlouhodobé účinnosti posilujících dávek, které Spojené království zveřejnilo. Británie už nabízí čtvrtou dávku ohroženým věkovým skupinám, a připojila se tak k řadě dalších zemí včetně Izraele nebo Chile. Lidé, kteří mají na čtvrtou dávku nárok, o ni mohou požádat šest měsíců po třetí dávce. Úřady zvažují, že tuto možnost na podzim rozšíří pro více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi schraňují mince doma, v oběhu jsou jich dvě a půl miliardy

V oběhu jsou zhruba dvě a půl miliardy kovových mincí českých korun. Za deset let jich podle centrální banky přibylo asi o třetinu. Z velké části je lidé hromadí doma. Míst, kde lze vyměnit mince za bankovky, je ale stále méně. Utratit vyšší obnos v mincích může být také problém.
před 32 mminutami

VideoPřed 35 lety se do Československa vrátili volyňští Češi

Před pětatřiceti lety se do tehdejšího Československa vrátili krajani z Volyně. Nabídku bývalé vlasti jich využilo 1800. Na Ukrajině žili v blízkosti Černobylu a chtěli uniknout následkům jaderné havárie. Volyňští Češi se do Československa v dubnu 1991 vraceli hlavně z Malé Zubovštiny na tehdy ještě stále sovětské Ukrajině. Krajané požádali o návrat prezidenta Václava Havla při jeho návštěvě Moskvy v únoru 1990. Na Ukrajinu nejdřív mířila humanitární pomoc. Pětiletou lhůtu pro získání občanství pro ně zákon zrušil až v roce 1995.
před 1 hhodinou

V Česku přibývá případů horečky dengue

Přibylo případů horečky dengue, kterou si Češi dovezli ze zahraničí. Letos jich zdravotníci evidují o 40 procent více než před rokem. Nemoc už epidemiologové zaznamenali i ve Francii, Itálii nebo Chorvatsku. Nejvyšší riziko nákazy zůstává v Asii, Latinské Americe a Africe.
před 1 hhodinou

Některé dodávky budou muset být od července vybaveny tachografy

Od července čeká řadu dopravců zásadní změna. Dodávky nad dvě a půl tuny mířící do zahraničí budou nově muset být vybaveny tachografem. Cílem je zabránit přetěžování řidičů a snížit riziko nehod způsobených únavou.
před 2 hhodinami

Vláda projedná změny v knihovním zákoně nebo povinnosti pro dovozce amalgámu

Povinnost vydavatelů odevzdávat vybrané elektronické publikace a elektronický periodický tisk, která by měla být obdobná pravidlům u tištěných publikací, projedná vláda. Zabývat se bude i novelou chemického zákona, která stanovuje povinnosti pro výrobce a dovozce zubního amalgámu. Ministři projednají i návrh státního závěrečného účtu ČR za loňský rok nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na příští tři roky.
před 2 hhodinami

VideoČína nás vydírá, říká Farský. My nepodlézáme, brání se Červený

„Chyba, která ublíží českému průmyslu,“ hodnotí europoslanec Jan Farský (STAN) rozhodnutí neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) vládní speciál k cestě na Tchaj-wan. „Zatímco Tchaj-wan nás nevydírá, tak Čína nás vydírá,“ dodal. „My (Číně) nepodlézáme,“ deklaroval ministr životního prostředí Igor Červený. Podle něj by Česko nemělo své obchodní partnery moralizovat. „Nejsme OSN, nám tato role nepřísluší,“ míní. V Duelu ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou oba politici dále hovořili například o Pařížské dohodě, energetice, závislosti na surovinách či výrocích poslance Filipa Turka (za Motoristy).
před 10 hhodinami

VideoVýběr policistů do elitního týmu URNA. Pekelný týden natáčel štáb ČT

Útvar rychlého nasazení neboli URNA – elitní policejní tým určený k zásahům proti teroristům, únoscům a organizovaným zločineckým skupinám působí v Česku právě 45 let. Operuje i v cizině a je součástí protiteroristických jednotek Evropské unie. Zejména odstřelovači patří ke špičkám v oboru a učí se od nich i zahraniční kolegové. Zásadní roli hrají vyjednávači, a to i při pátrání po Češích v zahraničí. Zapojili se do případů uneseného muže v Libyi nebo dvou dívek v Pákistánu.
před 11 hhodinami

ETS je obchod s uměle vytvořenou komoditou, míní Gavor. Emise jsou realita, říká Svárovská

„Věřím, že se dožiju dne, kdy budou zrušeny emisní povolenky,“ řekl v Nedělní debatě ČT předseda Svobodných Libor Vondráček z poslaneckého klubu SPD. Analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor je názoru, že systém sice není nastavený ideálně, ale zrušit se nedá. Podle spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské z klubu Pirátů Zelená dohoda prochází změnami. „Potřebujeme ji měnit i ve smyslu podpory průmyslu,“ podotkla. Debatu o emisních povolenkách moderoval Lukáš Dolanský.
před 12 hhodinami
Načítání...