Za středu přibylo v Česku 10 020 potvrzených případů covidu-19. Nových případů bylo 8475, což je jen o 76 méně než před týdnem. Je to nicméně nejnižší středeční nárůst od 5. ledna. Podezření na opakovanou infekci bylo 1545, zhruba o stovku méně než ve středu předchozího týdne. Pacientů s covidem ve vážném stavu je ale v současnosti v nemocnicích nejméně od půlky loňského října. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. V Německu je naopak počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší od začátku pandemie.
Počty nově nakažených covidem v Česku klesají pomalu, v Německu rostou
V dosavadních třech pracovních dnech tohoto týdne počty nově odhalených případů v mezitýdenním srovnání pokaždé klesaly. Rozdíly ale byly malé, pouze v nižších jednotkách procent.
V přepočtu na 100 tisíc obyvatel připadá 498 nově potvrzených případů za poslední týden. Nejvyšší incidenci vykazuje Praha a Plzeňský kraj s 622, respektive 564 případy v přepočtu na 100 tisíc lidí.
Nadále klesá počet provedených testů, i když už pomalejším tempem. Tuto středu laboratoře prověřily 31 tisíc, zhruba o 700 méně než ve stejný den před týdnem.
V nemocnicích bylo ke středě podle údajů ministerstva zdravotnictví 2018 pacientů pozitivně testovaných na přítomnost nového typu koronaviru. Stav 104 z nich lékaři hodnotili jako těžký. Méně lidí s covidem bylo ve všední den hospitalizovaných před téměř dvěma měsíci, v úterý 25. ledna. Počet vážných případů je nejnižší od loňského 17. října, a to včetně víkendů.
Od začátku března 2020, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy novým typem koronaviru, se covidem v prokazatelně nakazilo 3,77 milionu obyvatel. Zemřelo 39 467 z nich.
V Německu epidemie naopak roste
V Německu přibylo za poslední den téměř 320 tisíc lidí nakažených koronavirem, sedmidenní incidence vystoupala na rekordní hodnotu 1752. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Počet případů infekce v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je nyní v Německu nejvyšší od začátku pandemie, většina opatření proti šíření viru o víkendu skončila.
Denní bilance nakažených se v Německu v posledních týdnech šplhají stále výš. Před týdnem bylo infikovaných zhruba 295 tisíc a sedmidenní incidence 1651. Odborníci přitom opakovaně upozorňují, že oficiální čísla odrážejí jen část reality a skutečný počet infikovaných je mnohem vyšší.
RKI od začátku pandemie covidu-19 eviduje přibližně 19,6 milionu nakažených, 127 822 z nich zemřelo. Za poslední den přibylo 300 obětí. V Německu žije asi 83 milionu lidí.
V Rakousku zpřísnili opatření
Rakousko kvůli vysokým počtům nakažených od čtvrtka zpřísňuje proticovidová opatření. Až na výjimky bude například nutné nosit ve vnitřních prostorách respirátory. Nová pravidla budou podle webu listu Die Presse platit nejméně do 16. dubna.
Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března, podle ministra zdravotnictví Johannese Raucha se ale ukázalo, že tak učinila příliš brzy.
Znovu se proto na základě rozhodnutí politiků v širším měřítku vrací povinnost nosit respirátory třídy FFP2, která bude platit prakticky ve všech uzavřených prostorách. Týkat se to bude třeba pracovišť, obchodů či prostředků veřejné dopravy.
V devítimilionové alpské republice se v posledním týdnu počty nových případů koronavirové nákazy pohybují mezi 30 tisíci až 60 tisíci denně.
WHO kritizuje předčasná rušení opatření
Několik evropských zemí čelí novému nárůstu počtu případů koronaviru, protože příliš brzy zrušily pandemická opatření. S odvoláním na prohlášení čelného představitele Světové zdravotnické organizace (WHO) to ve středu uvedl server CNN.
Počet nakažených stoupl v 18 evropských zemích, včetně Spojeného království, Francie, Itálie a Německa, uvedl šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. Podle něj za to částečně může náhlá změna politiky těchto států, které opatření změnily „brutálně, od příliš velkého množství k příliš malému“.
„Mnoho evropských zemí po loňském výskytu varianty omikron znovu zavedlo přísná omezení společenských setkání. Poté je na začátku roku 2022 drasticky zmírnily, když údaje ukázaly, že výskyt tohoto kmene je méně závažný než předchozí varianty,“ uvedl. Přírůstek infekcí podle něj souvisí převážně se subvariantou BA.2 koronavirové varianty omikron. Kluge nicméně dodal, že ohledně pandemie na území Evropy zůstává „optimistický, ale ostražitý“.
Studie: Posilující dávka chrání starší osoby i po 15 týdnech
Před vážným průběhem nemoci pomáhá chránit očkování. Ze studie britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), o které ve čtvrtek informovala agentura Reuters, vyplývá, že posilující dávka vakcíny proti covidu-19 poskytuje lidem nad 65 let spolehlivou ochranu před hospitalizací i téměř čtyři měsíce po přeočkování.
Účinnost vakcíny proti hospitalizaci u osob starších 65 let byla 15 týdnů po přeočkování 85 procent, proti 91 procentům dva týdny po podání posilující dávky. U osob ve věku 18 až 64 let byla účinnost nižší. Po téměř čtyřech měsících od podání třetí dávky klesla na 67 procent ve srovnání s 88 procenty dva týdny po přeočkování.
Podle agentury mohou být údaje o účinnosti pro lidi mladší 65 let zkreslené, protože častěji končí v nemocnici s jinými zdravotními obtížemi, ale zároveň jim při kontrolách vyjde pozitivní test na koronavirus.
Jedná se o první údaje o dlouhodobé účinnosti posilujících dávek, které Spojené království zveřejnilo. Británie už nabízí čtvrtou dávku ohroženým věkovým skupinám, a připojila se tak k řadě dalších zemí včetně Izraele nebo Chile. Lidé, kteří mají na čtvrtou dávku nárok, o ni mohou požádat šest měsíců po třetí dávce. Úřady zvažují, že tuto možnost na podzim rozšíří pro více lidí.
