Skoro dva tisíce vojáků a 700 vozidel. Českem projede zřejmě největší americký konvoj posledních let

Přes Česko se bude letos v únoru a březnu přesouvat jeden z největších vojenských konvojů za posledních několik let. Při cvičení Saber Strike 2022 projede Českou republikou z Německa na Slovensko ve druhé polovině února zhruba 1800 vojáků a 700 kusů techniky armády USA a ve druhé polovině března znovu při zpáteční cestě. Ve středu to oznámila mluvčí generálního štábu Armády ČR Magdalena Dvořáková.

Čeští vojáci se cvičení Saber Strike, které je součástí mezinárodního cvičení Defender Europe 2022, zúčastní při podpoře konvoje. Dvořáková upozornila, že rozsah cvičení i jeho termíny může změnit koronavirová epidemie.

„Přesuny všech proudů konvoje jsou plánovány ve večerních až brzkých ranních hodinách tak, aby se minimalizoval vliv na civilní silniční provoz,“ ujistila mluvčí české armády. „Všechny přesuny budou doprovázeny a zabezpečeny příslušníky Vojenské policie ve spolupráci s Policií České republiky a jsou koordinovány s dotčenými ministerstvy a samosprávami,“ doplnila.

Průjezd řešili kvůli covidu-19 i hygienici

Vzhledem k pandemii nemoci covid-19 budou podle ní při operaci dodržována i veškerá platná hygienická opatření. Přesuny amerických vojáků přes Česko podle armády schválili hygienici.

Konvoj bude Českem projíždět v rámci velkého cvičení Defender Europe 2022. Jde o jedno z největších cvičení, které se v Evropě konají. Podrobnosti o letošní podobě zatím NATO nezveřejnilo. Loni se ho zúčastnilo několik tisíc vojáků z téměř tří desítek zemí a trvalo několik týdnů. Zadáním bylo cvičit nasazení amerických sil o síle jedné divize z USA do Evropy a jejich přesun do východních členských zemí. Součástí byl i seskok několika tisíc výsadkářů v Pobaltí, Bulharsku a Rumunsku.

Česká republika se Defender Europe 2022 účastní právě svým podílem na přesunu amerických sil přes české území.

Vojáci a technika armády USA se přes Česko přesouvali v minulosti už několikrát. Velkou pozornost vyvolal například konvoj asi pěti set Američanů s více než stovkou vozidel, který projížděl Českem na jaře roku 2015 cestou ze cvičení v Pobaltí na domovskou základnu v Německu. Zprvu se ozývaly spíše kritické hlasy lidí z okruhu spolků kritizujících Severoatlantickou alianci (NATO) a sympatizujících s Ruskem. Při průjezdu ale nakonec americké vojáky vítaly tisíce jejich příznivců.

V dalších letech pak následovaly i početnější konvoje. Třeba v roce 2018 projelo Českou republikou dohromady asi čtyři sta vozidel a tisíc vojáků americké armády. Naposledy projíždělo loni v květnu a červnu Českem zhruba sedm set vojáků a 150 kusů techniky armády USA.

  • Dosud největší pozornost nejspíš vyvolal konvoj, který přes ČR projížděl na přelomu března a dubna 2015. Kritici NATO přesun odsuzovali, nakonec ale vojáky USA vítaly tisíce lidí.
  • V září 2015 projel Českou republikou konvoj s 550 vojáky, 150 vozidly a 54 návěsy, který mířil na cvičení NATO do Maďarska. Část vojáků se vrátila v říjnu.
  • V květnu 2016 přijel do Česka americký vojenský konvoj, který mířil na cvičení do Pobaltí. Čítal 420 vojáků a 225 kusů techniky. Vojáci nocovali mimo jiné v kasárnách v Praze či Vyškově.
  • Českou republikou projel v březnu 2017 na trase Rozvadov –Náchod konvoj americké a britské armády. Mířil do Polska a čítal celkem 125 vozidel a 550 lidí.
  • 29. května 2018 do Česka vjelo v Rozvadově prvních několik vozidel amerického vojenského konvoje, který se přesunul na cvičení v Pobaltí. Přes Česko přejelo asi 400 vozidel a 1000 vojáků. Konvoj rozdělený do dvou částí opustil ČR v Náchodě 2. června.
  • Přesně o rok později českou hranici v Rozvadově překročila první část konvoje americké armády, který se přesouval přes území ČR na cvičení do Rumunska a Maďarska. Čítal víc než 350 kusů techniky a přes 800 lidí.
  • 22. května 2021 do Česka dorazila v Rozvadově první část amerického konvoje o síle 700 vojáků, kteří s sebou měli asi 150 kusů techniky. Na základny v Německu se přes ČR američtí vojáci vrátili v červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Paliva v úterý opět zlevní, strop pro naftu klesne o více než dvě koruny

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
14:50Aktualizovánopřed 41 mminutami

Rozpočtové určení daní budeme řešit, až se kraje dohodnou, řekl Babiš

Domlouvat se na změně rozpočtového určení daní lze, až se všechny regiony domluví na její podobě, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda tak zamítla návrh Pardubického kraje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po zasedání oznámil, že stát a ČEZ v pátek uzavřou memorandum k rozvoji malých modulárních reaktorů. Ministři také mimo jiné schválili cestu šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) do Saúdské Arábie, kde má od středy usilovat o spolupráci.
04:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předběžná škoda u požáru skladu plastů v Brně je 50 milionů

Požár skladu plastů v Brně-Přízřenicích, který se rozhořel v pondělí brzy ráno, dostali hasiči po poledni pod kontrolu. Ve 12:30 ohlásili lokalizaci, plameny už se tedy nešíří. Tři hasiči se lehce zranili, záchranáři je ošetřili na místě. Předběžná výše škody po požáru je 50 milionů korun, jeho příčinu vyšetřovatelé zjišťují. U události zasahovalo přes sto hasičů.
11:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ČT a ČRo: Vládní návrh zasahuje do fungování a svobody veřejnoprávních médií

Česká televize a Český rozhlas v pondělí ve společném prohlášení kritizovaly vládní návrh změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek svobodného, stabilního a předvídatelného fungování veřejnoprávních médií. Návrh, který představil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) minulý týden, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že se ve středu setká s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem.
12:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 3 hhodinami

U Jičína se vyskytlo slabé tornádo, letos první zdokumentované, uvedl ČHMÚ

Na východ od Jičína v okolí obcí Studeňany, Úlibice a Radim se v neděli odpoledne vyskytlo při dešťové přeháňce slabé tornádo. Bylo prvním zadokumentovaným tornádem v letošním roce v Česku. Na facebooku o tom v pondělí informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Případné svědky tornáda meteorologové požádali o poskytnutí svědectví, fotografií či dokumentaci případných škod.
10:19Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali návštěvu šéfa NATO v Česku

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Česku, výdaje na obranu a budoucnost médií veřejné služby. Tématem bylo také směřování Maďarska po vítězství Pétera Magyara v parlamentních volbách nebo nenávist v kyberprostoru. Pozvání přijali publicista Roman Joch, redaktor Reflexu a expert na Maďarsko Oliver Adámek, marketérka Lucie Kubovičová, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Debatou provázela Klára Radilová.
před 7 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 8 hhodinami
Načítání...