Za pět let vzrostla intenzita dopravy o desetinu, ukázalo sčítání. Nejvíce aut jezdí po D1 u Říčan

Nejvytíženější komunikací v Česku je dálnice D1 mezi modletickou křižovatkou s Pražským okruhem a Říčany. Za posledních pět let vzrostla intenzita dopravy na silnicích v Česku celkově o desetinu, avšak nákladní doprava zesílila o dvacet procent. Vyplývá to z předběžných výsledků loňského celostátního sčítání dopravy, které představilo Ředitelství silnic a dálnic. Aut jezdilo více než při předchozím sčítání v roce 2016, přestože uplynulé období poznamenala pandemie covidu-19 spojená s restrikcemi, které měly vliv i na mobilitu lidí.

Již léta se nic nemění na tom, že zdaleka nejvíce aut z celé republiky jezdí po dálnicích v bezprostřední blízkosti Prahy, zejména po D1. Oproti minulosti však již není nejvytíženějším úsekem Brněnská ulice v Praze mezi Spořilovem a Chodovem, nýbrž až úsek za křižovatkou s Pražským okruhem.

Denně tudy v průměru projíždí 103 tisíc aut, přičemž ve špičce tudy jezdí deset tisíc vozidel za hodinu. Mezi Chodovem a Spořilovem jezdí každý den průměrně 90 tisíc aut, což z něj činí druhý nejvytíženější úsek dálnic v Česku. Podobná je intenzita dopravy i na dalších úsecích D1 na jihovýchodním okraji Prahy až po Všechromy.

Mimo tuto oblast jezdí nejvíce aut po D1 v Brně mezi křižovatkami s vídeňskou silnicí a bratislavskou dálnicí (přes 76 tisíc vozidel denně). Nejvytíženějším místem, které není na dálnici D1, je část Pražského okruhu od Slivence po Ořech (75 tisíc).

Tah na jih

Velmi frekventované jsou ale i některé úseky silnic, kde dálnice ještě nejsou. Obzvláště to platí o celé silnici I/3 ve Středočeském kraji. Zatímco v jižních Čechách vede z krajských hranic až do Českých Budějovic dálnice, její dostavba k Praze je zatím v nedohlednu a starou silnici nyní využívá v průměru 15 až 25 tisíc vozidel denně – nejvíce mezi Mirošovickou křižovatkou s dálnicí D1 a Benešovem – což je paradoxně více než na již dokončené části dálnice D3 v Jihočeském kraji, kterou využívá 12 až 17 tisíc aut denně, jen na obchvatu Tábora jich jezdí více.

Silný provoz je i mezi Brnem a Mikulovem, respektive Rakouskem, kde rovněž v části trasy ještě nestojí dálnice, nebo na silnici I/35 od Hradce Králové po Mohelnici. 

Intenzita dopravy na dálnicích a silnicích I. třídy
Zdroj: Ministerstvo dopravy

Velmi zatížené jsou také komunikace ve městech, které nejsou značené jako dálnice, ale mívají více jízdních pruhů než jen dva. Nejvytíženější z nich je silnice I/43 v Brně-Řečkovicích s průměrem více než 55 tisíc vozidel denně, a Brněnský okruh, čili silnice I/42 mezi Zborovskou a Hradeckou ulicí, kudy jezdí 51 tisíc aut denně. K mimořádně zatíženým místům patří i průtah Českými Budějovicemi, kterému by však v budoucnu měla odlehčit dálnice. Sčítání dopravy se ovšem netýkalo vnitřní Prahy, kde nejsou státní silnice.

Celostátní sčítání dopravy začalo v roce 2020, ale protože se konalo na podzim, kdy byly vyhlášeny nové restrikce spojené s covidovou pandemií, pokračovalo ještě loni na jaře. ŘSD data potřebuje především pro své plánování a jako podklad pro rozhodování centrálních institucí i krajů, chtělo se tak vyhnout možnému zkreslení údajů.

Generální ředitel ŘSD Radek Mátl připustil, že pandemie sčítání sice ovlivnila, ale nijak významně, konečná data jsou podle něj relevantní. Například potvrdila vysoké zatížení dálnic D5, D10 a D11 mezi Prahou a Berounem, Mladou Boleslaví, respektive Poděbrady, které chtějí silničáři rozšířit na šestipruh.

Celkově výsledky ukázaly desetiprocentní nárůst intenzit dopravy oproti roku 2016, kdy bylo předchozí sčítání a dvacetiprocentní, když se vyčlení pouze nákladní doprava. Například na úseku D1 Modletice–Říčany, který je podle aktuálních výsledků nejvytíženější v zemi, jezdilo před pěti lety 93 tisíc vozidel denně oproti nynějším 103 tisícům vyšší intenzitu než před pěti lety naměřili sčítači i na většině dalších míst. 

Sčítalo se na 6465 úsecích silnic a dálnic. Na dálnicích bylo 120 úseků, na silnicích první třídy 1790 úseků, na silnicích druhé třídy 3148 a na silnicích třetí třídy 1407 sčítacích úseků. Podle významu daného úseku se tam sčítání opakovalo čtyřikrát až šestkrát. Nyní je hotové vyhodnocení sčítání, závěrečná zpráva by měla vyjít v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPokud se ukáže, že za požárem v Pardubicích není Rusko, budu překvapený, říká šéf TOP 09

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.
před 31 mminutami

Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Klučku

Kabinet jmenoval novým zmocněncem pro digitalizaci náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Nahradil poslance Roberta Králíčka (ANO), který rezignoval. Rovněž schválil legislativní plány na zbytek roku a výhled na další roky, řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Vláda se zabývala i pátečním požárem v pardubické hale firmy, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Stát podle Havlíčka zvýší kontrolu zabezpečení 428 společností, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní.
05:44Aktualizovánopřed 34 mminutami

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát zvýší dozor nad zabezpečením areálů zbrojařských firem

Stát zvýší kontrolu zabezpečení objektů 428 firem, které mají licenci na výrobu a vývoz zbraní. Pokud nenaplní zákon, hrozí jim neposkytnutí licence, prohlásil po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Jde o reakci na páteční zapálení areálu zbrojařské společnosti LPP Holding. Podle ministra zasílají firmám resorty průmyslu, vnitra a obrany „důrazné upozornění“ na dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem, případně zákona o zbraních a střelivu.
15:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zákon o registraci neziskových organizací vláda nechystá, zastane ho vyhláška, řekl Tejc

Zákon o zahraničních vazbách neziskových organizací nechystá ani ministerstvo spravedlnosti, ani vláda, řekl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Přehled o dotacích neziskových organizací z veřejných peněz pak zajistí vyhláška ministerstva financí. K přípravě předpisu o zahraničních vazbách se před dvěma týdny přihlásil předseda PRO Jindřich Rajchl z poslaneckého klubu vládní SPD.
16:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čeští vědci dali lidem bez domova sto tisíc korun. Většina získala práci i bydlení

Vědci v Česku provedli jako druzí na světě experiment k řešení situace lidí bez domova. Poskytli jim na rok sto tisíc korun bez podmínek a pokynů, nebo speciální podporu sociálního pracovníka. Situace osob v obou skupinách se zlepšila. Většina si našla práci i bydlení. S pomocí profesionála byl návrat a běžný život udržitelnější a větší byla i duševní pohoda. Darovanou sumu nikdo okamžitě neutratil. Jde o projekt New Leaf Česko.
před 6 hhodinami

Zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků

Ve věku 78 let zemřela v neděli dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 Božena Jirků a zakladatelka Konta Bariéry. Podílela se na řadě charitativních projektů, mimo jiné na celonárodní sbírce Konto Míša na začátku 90. let. V minulosti působila jako televizní hlasatelka, moderátorka a redaktorka.
před 7 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 9 hhodinami
Načítání...