Když zpravodajskou televizi přestanete překopávat, začne zahnívat, vysvětluje časté změny ředitel zpravodajství a sportu ČT Zdeněk Šámal

Do televize nenastoupil, ale narukoval, a ještě v 90. letech odjel jako zpravodaj do Ruska. Dnes Zdeněk Šámal v ČT vede zpravodajství a sport, a místo vlastních reportáží a vstupů přemýšlí nad inovacemi ve vysílání. Odráží také útoky na ČT, stejně jako otázky na platy redaktorů a moderátorů. „Naší nejlepší obranou je kvalita naší práce,“ opakuje často na televizních poradách i na veřejnosti. Jaké to je šéfovat zpravodajskému kanálu a zvyšovat mu sledovatelnost, proč má každá reportáž obsahovat lidský příběh a proč si zrušil Twitter, o tom mluvil v dalším díle podcastu Background ČT24.

Ještě jako vysokoškolský student viděl svou budoucnost v natáčení vzdělávacích dokumentů, větší ambice na konci 80. let neměl. Když ale krátce po revoluci Československá televize hledala člověka, který by se věnoval zpravodajství z oblasti armády a policie, byl jediným kandidátem.

„Zjistilo se, že jediný absolvent, který má zároveň televizní specializaci a vojenskou katedru a není někde na dlouhodobém pobytu v zahraničí, jsem já. Takže jsem se na tohle luxusní místo dostal bez jakékoli protekce. A nakonec jsem se sem dostal osudově správně,“ vysvětluje svůj nástup do televize.

Brzy se dostal do zahraniční redakce a z ní už v roce 1994 jako zpravodaj do Ruska. „Když jsem tam potkával zahraniční kolegy, tak mi došlo, že jsem byl ve věku, kdy by mi třeba v západních televizích svěřili leda tak elévské střevíce,“ vzpomíná na své začátky za hranicemi.

Dodnes si pamatuje také to, jak se při živých vstupech bál, že vypadne z okna jedenáctého patra moskevského hotelu, jak celý den s ruskými úřady domlouval desetiminutové natáčení ilustračních záběrů ruské železnice nebo jak ho i s kameramanem zatkli kvůli záběrům novosibirského mostu, přes který kdysi táhly československé legie.

„Paní Mařenka s důchodem je lepší než televizně nestravitelné floskule“

Dnes už Zdeněk Šámal žije v jiném světě. Řeší křivky sledovanosti, podobu zpravodajského vysílání nebo prezentaci ČT24 na sociálních sítích. „Sledovanost je věc, která vám ukazuje, že vaše práce má smysl a potěší. Je lepší dělat relaci, o které víte, že se na ni dívá větší počet lidí, než relaci, na kterou se kouká marginální skupina,“ vysvětluje televizní „posedlost“ sledovaností.

Byl to právě on, kdo stál u startu zpravodajské čtyřiadvacítky i úspěšného zpravodajského kanálu TA3 na Slovensku. Pod jeho vedením se také měnily Události a do reportáží se na úkor obleků a kravat dostali obyčejní lidé.

„Je fakt, že v devadesátkách jsem byl první, kdo začal používat výraz HLP – hluboký lidský příběh. A teď to říkám jednoduše a platí to obecně pro žurnalistiku – no story no glory. Vím, že paní Mařenka, která bude brát větší nebo menší důchod, bude na někoho působit jako klišé, na druhou stranu, svět se skládá z drobných příběhů a rozhodně je lepší ukazovat paní Mařenku, jak hospodaří s důchodem, než vykládat televizně nestravitelné floskule o hospodaření s finančními prostředky,“ vysvětluje Šámal.

Jakékoli změny ve vysílání podle něj složité nejsou, horší je následné vysvětlování a uvádění na pravou míru nejrůznějších informací a názorů, které se vyrojí okolo. Přesto jsou podle Šámala změny důležité. „Zpravodajská televize je dynamický organismus a když ho přestanete překopávat, začne zahnívat. A to znamená, že začíná odumírat. Takže překopávat se musí,“ říká.

„Nezaměstnáváme idioty“

S kritikou je podle něj potřeba počítat. A to i s tou nekonstruktivní. Ta ze strany některých politiků, politických uskupení nebo členů mediálních rad začala slábnout a podle Šámala už nebude mít tak velký vliv.

„Pokud by byly monopolizovány názory, které si myslí, že je potřeba nás zlikvidovat, potrestat, je to špatně. Když jsme viděli, jakým způsobem byly voleny a dovolovány rady veřejnoprávních médií, tak to tady nastávalo. Myslím, že tahle situace tady teď nebude, že bude mnohem víc konsenzuální a že bezprostřední riziko nějaké krize neexistuje. Na druhou stranu, riziko krize si v sobě neseme my sami tím, že začneme dělat něco špatně,“ domnívá se Zdeněk Šámal.

Uzavřená je pro něj také debata o platech zaměstnanců České televize. Pokud by generální ředitel rozhodl je zveřejnit, udělal by tak. Sám od sebe je ale odtajňovat nebude. „Chápu, proč lidé chtějí znát příjmy lidí, které financují. Na druhou stranu, já taky jako daňový poplatník financuji spoustu profesí a považuji za naprosto neslušné se někoho ptát, kolik bere, a říkat mu, že mu přispívám na plat,“ vysvětluje.

Jasný názor má také na sociální sítě. I když dělá vše pro to, aby na nich byla ČT24 úspěšná, Facebook používá ke komunikaci, Instagram k archeologii a Twitter si kvůli věčnému dohadování některých uživatelů odinstaloval. Nečte na něm ani příspěvky novinářů z České televize. „Myslím, že tady nezaměstnáváme idioty. Oni vědí, jak se na sítích vyjadřovat, nikdy tam nebudou psát explicitní urážky někoho, preferovat někoho jiného. Navíc pořád žiji v přesvědčení, že máme svobodu názoru a vyjadřování,“ uzavírá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud a Podcasty Google a Apple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 24 mminutami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 54 mminutami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 3 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 10 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 10 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...