Nabídky všech tří účastníků tendru na 210 kusů pásových bojových vozidel pěchoty nesplňují všechny požadavky a nelze je dále hodnotit. Konstatovala to expertní komise, jež ukončila posouzení nabídek. Znamená to, že žádná z firem nebyla z výběrového řízení vyloučena, ale o dalším postupu bude teprve rozhodnuto, sdělilo ministerstvo obrany. Zakázka za více než padesát miliard korun je největším armádním tendrem v historii české armády.
Největší armádní tendr v historii se komplikuje. Nabídky na obrněnce splňují jen část požadavků
Nabídky převzal úřad 1. září od tří potenciálních dodavatelů BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, GDELS (Španělsko) s vozidlem ASCOD a Rheinmetall Landsysteme (Německo) s vozidlem Lynx. Patnáctičlenná komise, složená ze zástupců ministerstva obrany a armády, se ale jednomyslně shodla na tom, že ani jedna z nabídek nesplňuje všechny požadavky zadavatele.
„Identifikované nedostatky se týkají například chybějících či nepřesných údajů k technickým vlastnostem nabízených vozidel nebo neúplných informací ke spolupráci s českým obranným průmyslem,“ uvedlo ministerstvo. „Komise tudíž nebude dále posuzovat a zejména hodnotit stávající nabídky dodavatelů, o čemž byly firmy informovány dnes (v pátek, pozn. red) odeslaným dopisem,“ dodalo.
S nabídkou na účast v tendru oslovil resort čtyři firmy. Kromě těch, které podaly nabídku, bylo původně účastníkem i německé konsorcium PSM s obrněncem Puma. Ze soutěže ale odstoupilo, protože jeho vozidlo by armádní požadavky nenaplnilo od počátku.
Společnost BAE Systems v pátek sdělila, že je připravena v tendru pokračovat a vysvětlit případné nejasnosti. „Podali jsme nabídku založenou na našem vozidle CV90 MkIV, která splňuje všechny klíčové podmínky České republiky, včetně požadovaného rozpočtu,“ uvedl mediální zástupce firmy Zdeněk Soudný.
Ministerstvo je ve skluzu
Firmy musejí uspět ve třech skupinách kritérií. Nejdůležitějším je cena a náklady životního cyklu, o vítězi bude rozhodovat z 55 procent. Následují technické parametry, které budou mít vliv na vítěze ze 30 procent. Zbylých 15 procent určí rozsah zapojení českého průmyslu do zakázky. Ministerstvo je s výběrem ve skluzu. Vítěz měl být znám v roce 2019, termín se ale posouval.
Nová vozidla mají nahradit letité obrněnce pocházející ještě z dob Varšavské smlouvy. Stroje budou tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko v NATO zavázalo mít k dispozici v roce 2026.
Armáda požaduje vozidla v sedmi modifikacích. Většina bude sloužit jako bojová vozidla pěchoty, která mají uvézt 11 vojáků, mít věž s osádkou a kanon ráže 30 milimetrů. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
