Lídři kandidátek z Jihomoravského kraje debatovali o elektromobilitě a zeleném vyjednávání v Bruselu

Volební lídři z Jihomoravského kraje o Zelené dohodě v předvolební debatě ČT24 (zdroj: ČT24)

Jedním ze způsobů, kterým chce Evropská unie bojovat proti znečišťování životního prostředí je zákaz prodeje spalovacích motorů. O návrhu debatovali lídři kandidátek z Jihomoravského kraje v předvolební diskuzi České televize. Zúčastnili se jí Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Pro zákaz se nikdo z nich nevyslovil. Debatu moderovala Světlana Witowská.

Podle jedničky ANO v Jihomoravském kraji Aleny Schillerové premiér Andrej Babiš (ANO) v Bruselu bojoval za to, aby v rámci takzvaného Green Dealu neboli Zelené dohody vyjednal co nejlepší podmínky pro Česko. Upřesnila, že předseda vlády s dohodou souhlasil za jistých podmínek. „Mohlo to dopadnout také tak, že by například jaderná energie nebyla zahrnuta mezi takzvané čisté energie,“ řekla s tím, že o dalších směrnicích se ještě bude dále jednat.

Lídr koalice SPOLU v Jihomoravském kraji Petr Fiala ale Schillerové oponoval. „Jediné, co vyjednal (Babiš, pozn. red.), je, že si státy mohou vytvářet energetický mix, do kterého může patřit i jádro,“ podotkl. Zároveň zmínil problematiku elektromobility. „Dnes se ceny elektromobilů pohybují nad milionem korun. To si normální člověk nemůže dovolit,“ okomentoval. Upozornil, že pro mnohé je auto jediným prostředkem pro cestování do zaměstnání.

S nutností dostupnosti aut souhlasí také lídr KSČM v Jihomoravském kraji Ivo Pojezný. „Neříkám, aby se nevyráběly elektromobily. Ale nemůže to být tak, že nám někdo řekne, že od určitého roku tu (spalovací motory, pozn. red.) mít nebudeme,“ zdůraznil. Dodal, že komunisté nejsou proti snižování emisí uhlíku. „Ale jsme pro to, aby to šlo přirozenou cestou,“ podotkl. Zelenou dohodu považuje za nesmysl, který průmyslovou republiku poškodí.

Zákaz prodeje spalovacích motorů podle Radka Holomčíka z kandidátky PirátiSTAN nikdy nevejde v platnost. „Je to návrh Evropské komise, který se posouvá k dalším debatám,“ sdělil. „Ale hlavně – když se podíváte na to, jakým způsobem se vyjadřují automobilky, tak s velkou pravděpodobností nebude co zakazovat,“ okomentoval situaci, kdy se firmy požadavkům na elektromobilitu přizpůsobují. Dodal, že koalice zákaz prodeje spalovacích motorů nepodporuje.

Vliv na český trh zmínil v kontextu snižování emisí lídr kandidátky PŘÍSAHA Robert Šlachta. „Říkáme ano ochraně přírody, ale nesmí to být za cenu likvidace ekonomiky,“ řekl. Za důležitou považuje podporu atomové energie. „V roce 2014 jsme měli dostavovat Temelín, teď se mluví o Dukovanech. Není to otázka roku, bavíme se o desetiletích,“ dodal s tím, že situace se propisuje do cen energií. Zákaz prodeje aut na spalovací motory považuje za nepřijatelný.

Na prosazování atomové energie apeloval také Roman Onderka z ČSSD. „Až bude Česká republika v příštím roce předsedat Evropské unii, tak právě to bude jedna z věcí, která by měla být její ambicí,“ vyzdvihl. Česko by podle něj mělo v Bruselu více jednat. Zmínil například dostavbu Dukovan. Myslí si také, že republika má spoustu možností, jak k ekologii přispět. „Je dobré uvažovat o nějaké dohodě,“ konstatoval.

Jan Hrnčíř z SPD označil dění kolem Zelené dohody za „klimatické běsnění“, které podle něj bude mít dopady. „Zničí to naše teplárenství, zničí to peněženky občanů,“ řekl. Za důležité téma považuje naopak nutnost zadržování vody v přírodě. „Ubývá nám pitné vody. Musíme dělat taková opatření, abychom ji tu udrželi,“ zdůraznil. Pomoci podle něj může například podporování mokřadů. Za velký problém také považuje těžbu štěrku u Uherského ostrohu.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.

Předvolební debata ČT24: Volební lídři z Jihomoravského kraje (zdroj: ČT24)