Lídři politických stran, hnutí a uskupení ve Zlínském kraji diskutovali v předvolební debatě České televize o zdravotnictví. Hovořili například o tom, jak udržet zdravotníky v tuzemských nemocnicích a jak by se měli vzdělávat. Mluvili ale také o prevenci na školách. Hosty byli Ondřej Benešík (SPOLU), František Elfmark (PirátiSTAN), Alena Gajdůšková (ČSSD), Marie Pěnčíková (KSČM), Radek Vondráček (ANO) a Vladimír Zlínský (SPD). Zbyněk Schaffer (PŘÍSAHA) se ze zdravotních důvodů omluvil, přičemž hnutí nevyužilo možnosti nominovat dalšího zástupce.
Diskutující mluvili například o tom, jak zabránit odlivu zdravotníků z českých nemocnic. „Na západ od nás jsou samozřejmě (finanční) podmínky lepší. Je tam mnohdy i lepší pracovní prostředí i starost o mladé lékaře, pokud jde o vzdělávání. Já bych velmi doporučil, abychom jednak navýšili množství studujících na lékařských fakultách, to už se částečně děje, ale musí se to dělat komplexněji,“ řekl krajský lídr SPD Vladimír Zlínský.
„Jestli můžu mluvit o úspěších této vlády, tak byl přijat akční plán navýšení kapacity fakult. Dochází také k navýšení kapacit vzdělání zdravotních sester. Ale nekončí to vzděláním. Oni (zdravotníci) musí mít nějakou perspektivu a budoucnost v České republice. V národním plánu obnovy jsou obrovské investice do fakultních nemocnic,“ uvedl lídr ANO ve Zlínském kraji Radek Vondráček. Dodal také, že příjem sester a lékařů do nemocnic kontinuálně roste.
K platům lékařů lídr koalice PirátiSTAN František Elfmark řekl, že průměr je zhruba šedesát tisíc korun, nikoli 100 tisíc, jak o tom údajně hovořil premiér Andrej Babiš (ANO). „Já si myslím, že navýšení finančních prostředků (zdravotníkům) je určitě hodně důležité,“ sdělil a dodal, že důležité také je pokračovat v praxi, kdy se starší lékař věnuje tomu profesně mladšímu nebo absolventovi a předává mu své zkušenosti.
Finanční podporu mladých lékařů vyzdvihl jako důležitou i krajský lídr koalice SPOLU Ondřej Benešík. „Jedna věc je výplata a jedna věc je možnost růstu, možnost získávat zkušenosti. My máme vypozorované, že toto je jedna ze záležitostí, která našim mladým lékařům chybí, a nejen lékařům, ale i sestrám. Takže motivovat finančně i zkušené doktory, zkušený personál, zkušené sestry,“ uvedl. Podle něj to vyžaduje systémové řešení, které prý začíná už na faktultách a pokračuje v nemocnicích.
Lídryně ČSSD ve Zlínském kraji Alena Gajdůšková hovořila i o dříve plánovaném rušení nemocnic. Řekla, že současných zhruba dvě stě zařízení je potřeba, což podle ní ukázal covid. „Kdyby jich nebylo, tak jsme dopadli mnohem hůř. Ukázalo se, že systém je funkční a potřebný. Možná ne při běžném provozu, ale jakmile dojde na nějakou krizi, tak prostě potřebný je,“ míní. Uvedla také, že současné pokrytí regionu Zlínska zdravotnickými zařízeními je velmi důležité.
„Z ústavy máme garantovaný systém zdravotní péče, tak aby byl kvalitní a dostupný pro všechny obyvatele České republiky. To, že v každé nemocnici nebudeme mít špičková onkologická centra nebo kardiocentra, je asi také každému jasné. Ale ta základní nemocniční síť musí zůstat zachována tak, ať je dostupná,“ uvedla krajská lídryně KSČM Marie Pěnčíková. Podle ní by nebylo správné, kdyby například těhotná žena jela do porodnice příliš daleko. Síť zdravotnických zařízení by se podle ní měla naopak posilovat.
Prevence už na školách?
Zlepšit fungování systému a ušetřit další peníze by mohla také prevence. „Je propočet, který jsem zaregistrovala, že jedna koruna investovaná do prevence ušetří tři koruny ve zdravotním systému. Cesta je už od základních a středních škol zařazovat preventivní zdravotnické programy do výuky tak, aby byly děti seznamovány se zdravým životním stylem, přistupovaly lépe ke sportování a udržovaly si určité návyky,“ řekla za KSČM Pěnčíková. Motivační programy by však podle ní mohly být i pro dospělé.
To, že se má s výchovou začít už u dětí, si myslí také zástupkyně ČSSD Gajdůšková. „Jestli mluvíme o prevenci, tak opravdu je potřeba už ve školách s dětmi mluvit o zdravém životním stylu, je potřeba, aby jídelny nabízely zdravý jídelníček. Většinou to dělají, ale možná spíš to ještě více podpořit,“ sdělila s tím, že by výrazně podpořila spolky jako například Sokol. Důležité podle Gajdůškové také je posílit programy screeningu.
Na otázku, zda by lidé, kteří se o sebe nestarají, měli platit například vyšší pojistné, Vondráček řekl, že na to nemá jednoznačný názor. „Myšlenka je určitě skvělá, ale to prosazování v praxi, se bojím, narazí na ústavní rovnost přístupu ke zdravotní péči,“ uvedl zlínský lídr ANO. V tuto chvíli je podle něj důležitá pozitivní motivace.
„Já si myslím, že by se těžko dokazovalo, že si člověk zdraví poškodil sám,“ reagoval lídr SPD. Uvedl ale, že si to dokáže představit například u kuřáků nebo obézních. „Bylo by ale těžké to obhájit z právního hlediska. V každém případě bych podporoval pozitivní motivaci. Jsem pěší turista a mám zkušenosti, že v našem turistickém klubu je většina seniorů. Pohyb v přírodě má příznivý vliv na jejich zdraví a celkovou životní pohodu,“ dodal Zlínský.
Jednoznačně cestou pozitivní motivace než té negativní by šel i zlínský lídr koalice SPOLU Benešík. „Už přes školu a přes rodinu si mladý člověk uvědomí, že zdraví má jedno a musí pro něj něco dělat,“ řekl s tím, že jeho domovskou stranu KDU-ČSL založil Jan Šrámek, který založil i tělovýchovnou organizaci Orel. „My lidovci máme k tomu hodně blízko, víme, o čem to je, že prostě ,ve zdravém těle zdravý duch',“ dodal.
„Zdravé jídlo ve školních družinách, to je jedna z věcí, kterou bychom také chtěli podpořit. Jednoznačně podporujeme tu pozitivní kampaň,“ reagoval lídr kandidátky koalice PirátiSTAN ve Zlínském kraji Elfmark na ostatní diskutující.
Výběr zastoupených uskupení v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
