Česká rozkopaná republika přetrvala i v září, dopravních omezení je víc než o prázdninách

Že se silnice opravují o prázdninách, je obvyklé. Se začátkem školního roku ale uzavírky končívají, nikoli však letos. V celé republice jsou téměř dva tisíce uzavírek, což je více než v srpnu a o čtvrtinu více než před prázdninami. Výsledek je patrný na mnoha silnicích a v mnoha městech – tvoří se dlouhé kolony, a to jak na rozkopaných tazích, tak v jejich okolí, kde se řidiči pokoušejí nalézt rychlejší objízdné trasy.

Video Události
video

Události: Prázdniny skončily před dvěma týdny, ale sezona uzavírek na silnicích ještě rozhodně ne

Pozornost v posledních týdnech vzbudila diskuse o uzavírkách v Praze, do které se vložil i prezident Miloš Zeman, který kritizoval vedení města. Data silničářů ale ukazují, že ve městě jsou počty zářijových uzavírek podobné jako v minulých letech a od června jich výrazně nepřibylo. V celorepublikovém měřítku je to horší.

Před začátkem prázdnin bylo v Česku v součtu 1526 dopravních omezení, z toho na 116 místech se jezdilo po silnici kyvadlově jedním pruhem. V srpnu bylo 1804 omezení se 195 místy s kyvadlovým provozem a v září je celkem 1923 omezení a kyvadlově se jezdí na 202 místech.

„Známe data z roku 2019, kdy v létě bylo 1500 uzavírek. Teď jich je kolem dvou tisíc. Nárůst tam tedy evidentně je,“ shrnula Aneta Kapuciánová, mluvčí Seznamu.cz, který ve svých internetových mapách eviduje všechna aktuální dopravní omezení.

Podle Miloše Jedličky z královéhradeckého závodu Ředitelství silnic a dálnic, který vykonává stavební dozor na opravách části městského okruhu u fakultní nemocnice a výpadovce na Pardubice – kde jsou proto dlouhé kolony – je načasování oprav dáno hlavně penězi. „Je dáno tím, jak jsou vydány finanční prostředky, jak se stavba zahájila,“ uvedl.

Uzavírky dusí například i Velké Meziříčí nebo Děčín. Děčínští se shodují, že v současnosti nejrychlejší způsob, jak se po městě pohybovat, je chůze. Kvůli kolonám na rozkopaných silnicích není spolehnutí ani na autobusovou dopravu. Radnice tvrdí, že se snaží vyjednávat s investory, ale je to marné. „Každý chce něco jiného, každý má jiný plán financování. Dokonce povolení nevydáme, ale oni nám semafory stejně postaví,“ řekl náměstek děčínského primátora Tomáš Brčák.

Že uzavírky města dusí, není jen fráze. Podle výpočtů dopravních expertů z ČVUT vypustí auta popojíždějící v kolonách tři čtvrtě tuny emisí denně, ale to jen v případě, že postávají na rovině. Když se popojíždí do kopce, jsou emise násobně vyšší.

Uzavírek je více, aut také. Nejvíce přibylo nákladních

Do situace na silnicích se promítá i návrat provozu k normálu. Osobních aut jezdí zhruba tolik jako před covidem a nákladních je výrazně více.

V Praze projede po hlavních tazích 655 tisíc aut denně, loni v září to bylo 643 tisíc a předloni, tedy před pandemií, 657 tisíc. Bylo to sice nepatrně více než letos, jenomže relativní úbytek je patrný hlavně v nejužším centru nebo na trase na letiště. Naopak třeba v tunelovém komplexu Blanka jezdí o tři až čtyři procenta aut více než v září 2019. Podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) je reálná kapacita komunikací o pětinu nižší než skutečný nápor na ně. Výsledkem jsou každodenní kolony.

Na úroveň roku 2019 se vrátil provoz nejen ve městech, ale i mezi nimi. „Doprava, kterou sledujeme na dopravních kamerách na dálnicích nebo podle on-line sčítačů, už je na předcovidových číslech. Očekáváme i další nárůst,“ upozornil mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Na dálnicích a státních silnicích je nejvíce patrný nárůst nákladní automobilové dopravy, který začal již loni v počátcích pandemie, ale zprvu jej kompenzoval velký útlum osobní dopravy. Nyní jezdí kamionů ještě více než loni, data z mýtného systému za srpen ukazují více než šestiprocentní nárůst. Důsledkem toho, že přibývá aut, jsou kolony, které se tvoří již i bez uzavírek.

Ve čtyřpruhovém úseku Pražského okruhu na západě města bývají kolony v ranní i odpolední špičce – komunikace zkrátka již nestačí množství aut. ŘSD počítá s tím, že problematickou část okruhu rozšíří, jeho generální ředitel Radek Mátl již dříve uvedl, že věří, že se to podaří do roku 2025.