Dodavatelé energií budou muset informovat zákazníky adresně o změnách ceny. Novela energetického zákona, kterou schválili poslanci, má rozšířit ochranu zákazníků před nekalými praktikami nepoctivých obchodníků. Poslanci na své úterní schůzi také schválili, že centra duševního zdraví budou i další tři roky fungovat v nynější podobě. Stvrdili také bankovní novelu. Sněmovna ale i na poslední předvolební schůzi odmítla přednostně projednat uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě, což požadovala opozice. Hrozí tak, že novela nebude schválena vůbec.
Dolní komora o novele energetického zákona rozhodla navzdory varování velkých dodavatelů elektřiny a plynu, že změna může znamenat zdražení energií. Zákon proti takzvaným energošmejdům nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Novela zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Zprostředkovatelskou činnost v energetice stanoví jako nový druh podnikání na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Zprostředkovatelskou licenci podle sněmovní verze nemusely mít společnosti, které za účelem zprostředkování dodávek energií zakládají jejich dodavatelé. Senátní verze, jejíž přijetí podpořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), zavádí povinnost mít licenci i pro tyto firmy.
Centra duševního zdraví
Centra duševního zdraví budou fungovat ještě zhruba tři roky v nynější podobě. Ve sněmovně to v novele o veřejném zdravotním pojištění prosadili senátoři, aby nehrozil zánik center a nebyl ohrožen vznik nových středisek. Předloha zejména mění úhrady drahých moderních léků s cílem jejich lepší dostupnosti a rozšiřuje hrazení některých dobrovolných očkování ze zdravotního pojištění.
Centra duševního zdraví jsou součástí reformy psychiatrické péče a poskytují pacientům služby v psychiatrii, psychologii, psychoterapii nebo adiktologii, tedy léčbě závislostí. Tvoří je terénní týmy zdravotníků a sociálních pracovníků, které jezdí k pacientům domů, nebo ambulantní služby. Většina ze tří desítek současných center nyní má dva zřizovatele. Senátoři poukazovali na to, že podle sněmovního znění novely by od ledna musela mít zdravotnická zařízení registrovanou i sociální službu a naopak sociální služba i zdravotnickou službu.
Sněmovní verze by podle horní komory patrně vedla k tomu, že některá centra by zanikla a nevznikala by nová, přičemž podle plánů jich má být do budoucna stovka. Senát prosadil, aby změna pravidel platila od roku 2025.
Senátní verze obsahuje i některé další změny. Týkají se například hrazení dobrovolného očkování, stanovování cen léků a přístupu revizních lékařů do informačního systému infekčních nemocí.
Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.
Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady. Předloha rovněž snižuje doplatky pacientů za moderní bionické protézy nahrazující končetiny a upravuje právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte.
Bankovní novela
Poslanci v úterý stvrdily také bankovní novelu. Česká národní banka (ČNB) tak bude moci ve stanovených případech žádat banku o změnu auditora, záložnám bude moci změnu nařídit. Neskončí daňové osvobození dluhopisů vydaných v zahraničí tuzemskými emitenty. Zachování této praxe navrhnul Senát.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v úterý k návrhu bankovní novely zaujala neutrální stanovisko. Předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra poslancům řekl, že změna umožní získávat firmám potřebné financování na zahraničních finančních trzích, aniž by měly proti jiným firmám z jiných zemí vyšší náklady. Pozměňovací návrh Senátu zavádí, že daňové osvobození nebude uplatňováno v rámci dluhopisů vydaných mezi kapitálově spojenými osobami.
Novela přichází s tím, že ČNB bude moci požadovat po bankách změnu auditora, pokud svým jednáním poruší povinnosti dané zákonem o auditorech. Předloha vychází z nových právních předpisů Evropské unie. Má podle vlády také posílit odolnost bank a dalších regulovaných firem vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k upevnění finančního systému.
Důvodem, proč bude moci ČNB požadovat výměnu auditora, bude to, že jí auditor nesdělí některé skutečnosti, které při auditu zjistil. Auditor musí například sdělit ČNB, pokud zjistil, že banka porušila právní předpisy upravující podmínky její činnosti nebo zjistil skutečnosti, které mají zásadní negativní vliv na její hospodaření. Družstevní záložně bude moci ČNB výměnu auditora nařídit.
Centrální banka bude moci například uložit požadavky na kapitál v návaznosti na výsledky vyhodnocování, pokud třeba zjistí, že banka je vystavená rizikům, které ale nemá dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle příslušného evropského nařízení.
Norma dále mění pravidla pro výpočet kapitálového požadavku u takzvaného Pilíře 2, nebo upravuje výpočet kapitálových rezerv. Mezi další změny patří povinnost banky evidovat údaje o úvěrech poskytnutých členům statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady banky a jejich spřízněným osobám. Na základě transpozice evropské směrnice doplňuje do zákona genderovou neutralitu zásad a postupů odměňování.
Co dál s platy učitelů?
Původně vládní novelu o pedagogických pracovnících přestali podporovat poslanci ANO, zdůvodňují to rozpočtovými dopady. Sociálním demokratům zase vadí to, že by novela umožnila učit na středních školách i nepedagogům z řad expertů, čímž chce ministerstvo školství řešit nedostatek učitelů některých odborných předmětů.
Novela počítá s tím, že platy učitelů by se ze zákona zvýšily do roku 2023 minimálně na 130 procent průměrné mzdy, což sněmovna schválila v lednu. Podle pozdějších senátních úprav, o kterých má dolní komora rozhodnout, by měl být nárůst postupný a zaručit učitelům do budoucna automatickou valorizaci platů.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že změna by znamenala zvýšení učitelských platů o 18,6 procenta a nárůst výdajů státu na tyto platy o 24 miliard korun, což by znamenalo škrty pro ostatní skupiny zaměstnanců placených z rozpočtu. Podle oponentů vláda v čele s ANO nechce přijít o vliv na výši učitelských platů.
Novela by měla také umožnit to, aby na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli až tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Nesouhlasí s tím pedagogické fakulty a profesní organizace, proti jsou i sociální demokraté a komunisté. Návrh označovali ve shodě se sociálními demokraty za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.
Předseda Starostů Vít Rakušan uvedl, že premiér Andrej Babiš (ANO) se ve své předvolební knize chlubí tím, že prosadil příliv expertů do škol. S ohledem na postoj ANO k novele to označil za lživé tvrzení.
Novela zákona o DPH
Sněmovna v úterý přistoupila na pozměňovací návrh Senátu v novele zákona o DPH. Česká televize a Český rozhlas tak budou moci využívat širší nároky na odpočet DPH až do konce roku 2024. Jinak by tato možnost skončila se závěrem letošního roku a obě instituce by v příštím roce přišly celkem asi o 420 milionů korun.
Prodloužit výjimku pro ČT a ČRo navrhly v Senátu hned tři tamní výbory a k tomu stálá komise pro sdělovací prostředky. „Bez jasných pravidel stanovených zákonem reálně hrozí opakování situace z doby před 1. 7. 2017, kdy Česká televize i Český rozhlas byly vystaveny zdlouhavým sporům s finanční správou, které trvají doposud,“ uvedla například komise pro sdělovací prostředky.
Ustanovení se do zákona dostalo v roce 2017. Umožnilo ČT a ČRo využívat nároky na odpočty DPH ve stejném rozsahu jako komerční stanice. Poté, co sněmovna odmítla schválit prodloužení odpočtů, hrozilo podle ČT, že obě veřejnoprávní média v příštím roce přijdou dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho ČRo o 120 milionů korun a ČT o více než 300 milionů korun.
ČT tehdy poukázala na to, že obě média bojují s mimořádnými výdaji spojenými s koronavirovou krizí. „Média nabídla občanům nové programy a rozšířila i nabídku pořadů a služeb, které reagovaly na společenskou situaci. Tyto mimořádné náklady ještě navýšily provozní výdaje spojené s přesuny výroby, testováním, hygienickými opatřeními a zvyšující se ceny všech vstupů,“ uvedla ČT. Připustila, že bude muset ukončit vysílání programu ČT3.
Drobné zásilky ze zemí mimo EU
Novela zákona o DPH počítá také s tím, že drobné zásilky do 22 eur (asi 560 korun) už nebudou podléhat osvobození od DPH, kvůli tomu tyto zásilky zřejmě podraží. Opatření EU má za cíl přinést z výběru DPH až sedm miliard eur (182 miliard korun) a zároveň narovnat podnikatelské prostředí, protože tuzemské firmy i firmy z EU musejí odvádět DPH, pokud jí podléhají.
Evropská směrnice sice začala platit k 1. červenci, ale DPH ze zásilek se dosud neuplatňovala, protože příslušná novela zákona o DPH nebyla schválena. Podnikatelé však už mohou některé novinky obsažené ve směrnici využívat.
„Zákazníci by si před nákupem měli uvědomit, že celní poplatky a DPH mohou nakonec i převýšit původní hodnotu zásilky. Hrozí to zejména u drobného příslušenství k mobilům, dosud často objednávaného z čínských e-shopů,“ uvedl Luděk Procházka z celní společnosti Gerlach.
Vyšší obsah účinné látky v konopí
V technickém konopí bude moci být nově vyšší obsah účinné látky než je povolen nyní. Počítá s tím novela, která má zlepšit dostupnost léčebného konopí a umožnit jeho předepisování na elektronický recept, poslanci ji v úterý schválili. Senátní návrh na zachování nynějšího stavu sněmovna odmítla.
Za technické konopí se bude podle schválené novely pokládat konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Někteří senátoři upozorňovali na to, že zvýšení obsahu by bylo v rozporu s mezinárodní protidrogovou úmluvou a mělo by vliv i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem.
Senát proto chtěl vrátit hranici obsahu THC v technickém konopí na 0,3 procenta. Poslanci na to ale nepřistoupili. Podle sněmovního znění se navíc nebude pohlížet jako na návykovou látku ani na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC.
Senát neúspěšně prosazoval také to, aby i pěstitelé léčebného konopí museli mít certifikát správné výrobní praxe léčivých látek podle zákona o léčivech, který vydává lékový ústav. Podle sněmovní verze jim bude stačit prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe.
Měnit se naopak nebude plánování mysliveckého hospodaření. V předloze o invazních druzích rostlin a živočichů to poslanci schválili, přijali tak senátní znění. Dříve přijaté změny mysliveckého plánovaní měly být účinné od konce listopadu a měly posílit roli státu v regulaci přemnožené zvěře. Předlohu, která větší úlohu státních úředníků ruší, nyní dostane k podpisu prezident.
Cílem vládní předlohy je omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v Česku rozšířily. Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody.
Sněmovna do předlohy přidala mimo jiné posílení pravomocí členů stráže přírody a lesní stráže. Úřady budou mít možnost zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů nebo zábavní pyrotechniky také na zvláště chráněných územích nebo ve významných ptačích oblastech.
118. schůze má pokračovat i příští týden
Schůze sněmovny by měla trvat tento a pokračovat i příští týden. Návrh programu je podstatně stručnější než u předchozích schůzí. Čítá dvě stovky bodů, zatímco ještě na červencové schůzi jich bylo na 550. Poslanci by se už neměli zabývat předlohami v úvodním a ve druhém čtení ani mezinárodními smlouvami v prvním čtení. Vedle zákonů, které vrátil Senát, by měli projednat některé zákony a smlouvy v závěrečném schvalovacím kole.
Bodů, které poslanci v tomto složení už nedokončí, je přes pět set. Kromě novely o pedagogických pracovnících je mezi nimi například pětiprocentní digitální daň z internetové reklamy pro velké korporace. Ministerstvo financí chtělo tímto odvodem už příští rok vybrat dvě a půl miliardy korun.
Dolní komora neprojedná ani návrh na předčasné důchody pro náročné profese jako jsou svářeči, hutníci nebo zdravotní sestry. Zákon by jim zajistil až o pět let dřívější odchod do penze, aniž by se jim krátily peníze. Poslanci také už nezvládnou úpravu, která měla například umožnit snadnější odebírání dávek za porušení pravidel, nebo zpřísnit poskytování doplatku na bydlení.
