Západ prohrál, říká Schwarzenberg k Afghánistánu. Taliban nesmíme izolovat, dodává Konečná

26 minut
Události, komentáře: Americký odchod z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Americká armáda se po dvaceti letech stáhla z Afghánistánu a souběžný návrat Talibanu k moci ukazuje, že Západ zdejší válku prohrál. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná dodává, že k invazi nikdy dojít nemělo, a vyzývá k tomu, aby světové společenství Taliban neizolovalo – jakkoliv není jasné, kdo jej nyní představuje.

Američané a jejich spojenci podnikli invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky na newyorské Světové obchodní centrum, ke kterým došlo 11. září 2001, a v zemi vedli svou nejdelší, dvacetiletou válku. Posledních pět amerických letadel odletělo z Kábulu v noci na úterý krátce po půlnoci místního času.

Islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny po rychlé ofenzivě ovládlo prakticky celou zemi včetně metropole, převzalo kontrolu i nad letištěm, mluvčí Talibanu poblahopřál Afgháncům k vítězství nad „okupanty“ a k získání nezávislosti a slíbil vytvoření vlády mnoha stran, která bude prosazovat „islámský systém“.

Konečná: Vyhráli zbrojaři

„Fáze války těsně po 11. září měla hluboký smysl. Během prvních pěti let se dílo v Afghánistánu dařilo, podařilo se přetnout vazby na al-Káidu a velmi rychle stabilizovat zemi,“ hodnotí působení západních armád v zemi pod Hindukúšem český velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Druhá část, povstalecká válka, skončila neúspěchem. Chyběla vůle centrální vlády vést ozbrojený odpor. Strana, na kterou jsme vsadili, vlastně prohrála.“

Někdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg je ještě kritičtější a porážku vztahuje k aktérům invaze. „Západ to prohrál, o tom nebudiž pochyby. Je to debakl a musíme se z toho poučit. Nikdo prozatím v Afghánistánu neuspěl, ani Britové, ani Rusové a očividně ani Američané. Prozatím vypadají jako vítězové talibanci,“ prohlásil.

„Nikdy nebylo správné rozhodnutí vstoupit do země takovým způsobem, jakým tam Spojené státy před dvaceti lety vstoupily,“ doplnila europoslankyně Kateřina Konečná. Za jediného západního vítěze afghánské války označuje zbrojaře. „Všichni víme, že v Americe vládne především vojensko-technologický komplex. Investovali jsme, ztráceli jsme životy a potom se rozhodli pro úprk. Má to pro mě jediný výsledek: Že zbrojaři měly dvacet let hezké Vánoce,“ soudí.

Tuto tezi ale velvyslanec Landovský zpochybňuje. „Takhle schematický svět by byl snadno předvídatelný a Afghánistán ukazuje, že v takhle předvídatelném světě nežijeme. Nemůžeme tento komplex vidět i za mandelinkou bramborovou,“ prohlásil a také Schwarzenberg považuje slova o zbrojařském vlivu za přehnaná. Západ podle něj mínil v zemi zlikvidovat teroristickou bázi a navíc věřil, že Afghánce přivede k demokracii.

Takové přesvědčení Schwarzenberg s Konečnou shodně označují za iluzi, jako pozitivní ale vnímají emancipaci a vzdělávání žen, ke kterému bez vlády radikálních islamistů v zemi došlo. „To nechá stopy, které nevymizí, není možné, aby Taliban vrátil zemi do stavu, ve kterém byla před dvaceti lety,“ soudí někdejší šéf tuzemské diplomacie.

Vyhlížení talibanské tváře

Další vývoj v zemi si politici netroufají odhadovat. „Jedna věc je ukončit vítězně polní tažení, druhá věc je udržet vládu,“ podotýká Schwarzenberg a upozorňuje na to, že i v radikálním islámu včetně toho afghánského se spolu sváří konkurenční skupiny. „Jsem zvědavý, co se stane s Talibanem, až hlavní cíl jeho snažení – vyhnání západních vojáků ze země – bude naplněn. Jak se budou lišit vize jednotlivých částí Talibanu,“ dodává velvyslanec Landovský.

Podle europoslankyně Konečné je nyní klíčové nenechat Taliban a potažmo Afghánistán v izolaci, protože ta by vedla k hospodářskému propadu a „chudoba vždycky vede k radikalizaci“. I podle ní je dosud nejasné, kdo budou lídři nové nábožensky založené správy země. „Pokud se nezavede nejtvrdší šaría“, je podle političky ale nezbytné s Talibanem dál komunikovat, a to i ve spolupráci se zeměmi, které s ním rozhovory vedou – zmiňuje Rusko a Čínu.

„Přála bych si, aby se vytvořila aliance, aby k porušování lidských práv nedocházelo a aby se nebouraly školy a nemocnice, které jsme tam vybudovali,“ uzavírá europoslankyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 19 mminutami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 3 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 13 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...