Francie a Dánsko zčervenají, od pondělí bude po příjezdu nutná karanténa. Česko je mezi nejméně zasaženými státy EU

Mezi státy s vysokým rizikem nákazy koronavirem se od pondělí posunou Dánsko a Francie. Neočkovaní lidé tedy budou muset po příjezdu odtud nejméně na pět dní do karantény. Andorra bude nově mezi zeměmi s velmi vysokým rizikem. Česko se naopak může těšit z poměrně nízkého množství infikovaných. Ve čtvrtek potvrdily testy nákazu covidem-19 u 203 lidí. Po delší době je to vyšší denní přírůstek než v minulém týdnu, kdy bylo pozitivních testů 193. Reprodukční číslo zůstává pod jednou, ale po čtvrtku stouplo z 0,85 na 0,9. Týdenní incidence činí 12 nakažených na sto tisíc obyvatel.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Po necelých dvou týdnech se zastavil nepřetržitý pokles počtu lidí, kterým test potvrdil nákazu covidem-19. Minulý čtvrtek jich bylo 193, nyní o deset více. Celkový počet provedených testů byl o trochu nižší.

K mezitýdennímu růstu denního počtu nakažených přispěly především Plzeňský a Pardubický kraj, kde přibyly desítky případů oproti minulému čtvrtku. V Praze, která zhoršovala celorepublikovou statistiku počátkem prázdnin, naopak počty nakažených dál výrazně klesají – z 63 minulý čtvrtek na nynějších 37 – a v ostatních regionech jsou rozdíly v řádu jednotek.

Za týden přibylo v celé republice dvanáct případů na sto tisíc obyvatel. Z krajů je nejvyšší  týdenní incidence v Plzeňském s 31 potvrzenými případy na sto tisíc obyvatel, z okresů v Plzni-městě s 45 nakaženými na sto tisíc obyvatel za týden.

Sedmá nejlepší země EU, ale také čtvrtá nejhorší v regionu

V rámci Evropské unie je na tom Česko poměrně dobře. Z 27 zemí má v přepočtu na obyvatele sedmý nejnižší počet nakažených ve dvoutýdenní retrospektivě. Na sto tisíc obyvatel připadá v tomto období necelých 27 případů. Ze čtyř sousedních států jsou na tom ovšem tři lépe.

Srovnatelné množství nakažených vzhledem k počtu obyvatel mělo Německo (24), Slovensko ovšem mělo relativní dvoutýdenní přírůstek nakažených poloviční (13) a Polsko je na tom se čtyřmi případy na sto tisíc obyvatel nejlépe z celé Unie. Rakousko hlásí za dva týdny 51 případů na sto tisíc obyvatel. V oblíbených středomořských destinacích je ovšem covid-19 rozšířen výrazně více. Nejhůře z celé EU je na tom Kypr s 1514 případy na sto tisíc obyvatel za dva týdny před Španělskem (784). Ve stovkách se pohybují dvoutýdenní počty nakažených na sto tisíc obyvatel i v Portugalsku (436), Řecku (346) nebo Francii (269). V Chorvatsku se za dva týdny nakazilo 45 lidí ze sta tisíc, v Itálii 77.

Mapa cestovatele: Francie a Dánsko zčervenají, Andorra bude tmavě červená

Ministerstvo zdravotnictví ohlásilo změny, které se od pondělí dotknou pravidel pro návraty ze zahraničí. Mezi státy s vysokou mírou rizika nákazy koronavirem se přesunou Dánsko a Francie. Znamená to, že po návratu budou muset lidé, kteří nejsou alespoň dva týdny po poslední dávce očkování proti covidu, případně nemoc v posledním půlroce neprodělali, nejméně na pět dní do karantény, kterou bude možné ukončit po negativním testu.

České úřady také od příštího týdne přeřadí do horší kategorie Andorru, bude tmavě červená, což značí velmi vysokou míru rizika. Mezi zeměmi s vysokým a velmi vysokým rizikem nákazy však není pro lidi, kteří odtud přijíždějí, z hlediska pravidel rozdíl.

Island, Itálie a Švýcarsko se přesunou ze zelené kategorie zemí s nízkým rizikem nákazy mezi oranžové středněrizikové státy. Podmínky pro návrat se však nezpřísní – kdo není očkován nebo nemá doklad o prodělání covidu-19, musí po příjezdu na test, a dokud se nedozví jeho výsledek, musí nosit zakryté dýchací cesty. Žádná faktická změna se nedotkne ani Lichtenštejska, které se naopak posune z oranžové kategorie do zelené.

Pravidla pro školy zveřejní ministerstvo zdravotnictví, až se s nimi seznámí resort školství

O změnách některých opatření souvisejících s pandemií covidu-19 jednala v pátek vláda. Schválila například úlevu pro nošení respirátorů pro lidi, kterým to lékař nedoporučí, zrušení povinnosti testovat se po příjezdu ze zahraničí pro děti mezi šesti a dvanácti lety či dva dny volna pro státní zaměstnance, kteří podstoupí očkování.

Naopak nejednala o pravidlech, která budou platit na začátku školního roku ve školách. Ministerstvo zdravotnictví návrh představí až poté, co se s ním seznámí ministerstvo školství, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). To by se mohlo stát po víkendu.

„Materiál ministerstva zdravotnictví jsme v minulých týdnech opakovaně připomínkovali a jakmile dorazí, pošleme jej informativně do škol. Poté, co jej resort zdravotnictví právně ošetří mimořádným opatřením, což očekáváme v polovině srpna, rozešleme do škol detailní informace,“ dodal ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Ministerstvo zdravotnictví před časem uvedlo, že žáci v základních a středních školách se otestují antigenními testy 1. či 2. září a dál 6. a 9. září. Podle výsledků testů z prvních dvou termínů se rozhodne o dalším testování. Pokud se v některém okrese potvrdí 25 případů nákazy na sto tisíc provedených testů v součtu dvou prvních termínů, mělo by tam testování pokračovat jednou týdně.

Resort zároveň nově navrhl, aby školy od září zřídily místnost nebo prostor pro izolaci nakaženého pracovníka či dítěte. Pokud bude ve škole někdo nakažen nebo je u něj podezření na nákazu, měl by být tento člověk izolován ve stanovené místnosti, kde bude až do odchodu domů nebo do doby, než si jej převezme rodič. Tento prostor by měl být větratelný a ideálně vybavený umyvadlem s tekoucí teplou vodou, mýdlem a dezinfekcí. 

Pokud má škola vlastní ubytovací zařízení, měla by mít prostory pro případnou karanténu ubytovaných. V případě ubytování na vysokoškolských kolejích budou podle ministerstva platit podmínky jako pro ubytovací služby.

Dle návrhu ministerstva by školy také měly v co největším možném rozsahu zachovávat homogenitu skupin a omezit slučování tříd či hromadné školní akce. Pokud to počasí dovolí, tělocvik by se měl odehrávat na venkovních sportovištích. Omezit by se měl i pohyb cizích lidí v prostorách škol a školy by neměly pořádat například besedy či divadelní představení.

Češi smějí letecky cestovat do Ruska

Občané Česka mohou opět letecky cestovat do Ruska, oznámila to ruská agentura TASS s odvoláním na příslušné rozhodnutí tamní vlády. Ta rozšířila seznam zemí, jejichž občané smějí znovu přicestovat do Ruska letecky. Kromě Česka byly na seznam nově zapsány i Francie a Albánie.

Změny jsou zapsány v příloze k nařízení vlády z loňského 16. března, které dočasně omezilo vstup cizích občanů a osob bez státní příslušnosti do Ruska v rámci opatření proti šíření koronaviru. Příloha stanoví seznam cizích států, jejichž občané mohou do Ruska přicestovat přes letiště.

Dříve vládní operativní štáb pro boj s pandemií covidu-19 rozhodl o obnovení pravidelného leteckého spojení s Českem a Francií a ještě dříve tak učinil v případě Albánie, připomněl TASS. Rusko celkově obnovilo letecké spojení s přibližně padesátkou států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 1 hhodinou

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 2 hhodinami

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 2 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 11 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 11 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 11 hhodinami
Načítání...