Už zhruba tři měsíce mohou nemocnice provádět plánované operace. K běžnému režimu se ale po jarním útlumu koronavirové epidemie vrátila jen část z nich. Česká televize oslovila třicítku zařízení v celém Česku a zhruba polovina dosud neakutní péči plně neobnovila.
V prvních měsících roku nemocnice odložily plánované zákroky tisícům pacientů – a část zdravotnických zařízení se ke stavu jako před epidemií zatím pořád nevrátila. Důvodem je i to, že zdravotníci kromě obvyklé práce dál zajišťují i chod testovacích a očkovacích center. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se ale jejich činnost bude postupně utlumovat.
„Je v plánu, že skutečně nejpozději na konci léta, možná v některých případech i dříve, se velkokapacitní místa spíše budou uzavírat, takže v takovém případě by personál mohl být a bude určitě využit v rámci standardní péče,“ potvrdil.
Vedení většiny nemocnic odhaduje, že odložené operace by mohly nemocnice dohnat v polovině příštího roku. Kromě lidí, kterým zdravotníci v době vrcholící epidemie termín zákroku posunuli, musí lékaři a sestry pečovat i o nové pacienty. Čekací doba na některé výkony se výrazně prodloužila.
Jedna z pacientek například na oční operaci čekala víc než půl roku. Dříve tento zákrok, který trvá zhruba deset minut, příbramští lékaři provést nemohli, a to kvůli vysokému počtu pacientů s covidem na začátku roku. Ministerstvo zdravotnictví tehdy neakutní výkony zakázalo.
„Operace, jakmile je čočka uzrálá, tak je složitější, je tam větší riziko komplikací. Ve standardním provozu máme pacienty s takovýmto uzrálým zákalem jednou za 14 dní a teď je operujeme prakticky denně,“ přiblížil primář Očního oddělení Oblastní nemocnice Příbram Radek Bodnár.
Plánované operace nesměli zdravotníci provádět od konce prosince do začátku dubna. Jen na očním oddělení v Příbrami kvůli tomu museli zrušit víc než šest set zákroků a teď se skluz snaží dohnat.
Před začátkem epidemie prováděli na tamním očním oddělení 14 operací denně, teď je to až osmnáct. Podle primáře ale ani takové tempo nebude stačit k tomu, aby všechny odložené výkony do konce roku provedli. Z řady neakutních problémů se navíc staly problémy akutní.
„Teď se nám tady nahromadilo dost onkologických pacientů. Máme třeba jednoho až dva pacienty za tři roky, tak teď tady máme pět pacientů během měsíce. Asi se lidé báli přijít, protože tyhle věci se daly řešit po celou dobu,“ dodal primář.
I kvůli tomu se nyní taky prodlužují čekací doby na některé operace. Například v případě očních o několik měsíců, u kloubních náhrad o víc než rok.
Nemocnice zároveň chtějí, aby si lékaři a sestry vybrali dovolené
Některé nemocnice navíc chtějí, aby si během léta lékaři a sestry vybrali dovolené z loňského roku a provoz operačních sálů omezí. „Kromě toho, jak by to bylo obvykle, že si dovolenou vezmou tři, čtyři lékaři, tak teď si jich vezme dovolenou mnohem víc, protože si ji – lidově řečeno – nastřádali a potřebují si odpočinout,“ přiblížil primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice Jan Matějka.
A to hlavně kvůli tomu, kdyby se epidemická situace zase zhoršila. „Když by k tomu náhodou došlo, tak jsme schopní během několika dnů zase nějakým způsobem vytvořit covidária,“ potvdil ředitel Oblastní nemocnice Příbram Stanislav Holobrada.
Statistici ale v nejbližších týdnech prudký nárůst nakažených v nemocnicích neočekávají. Aktuálně se v nich s covidem léčí třicet lidí, do konce příštího týdne by to podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky mohlo být víc než pět set. Takový počet by ale neměl provoz nemocnic zvlášť omezit.
- Od začátku pandemie loni v březnu přikázalo ministerstvo zdravotnictví omezit anebo úplně zrušit plánované zákroky celkem čtyřikrát. Nejdéle účinné nařízení bylo to poslední – tedy letošní. Trvalo víc než čtvrt roku. Úplný zákaz neakutních výkonů platil přesně 123 dní – déle než čtyři měsíce.
- Kvůli tomu se prodloužily také čekací doby na zákroky – třeba v případě výměny kyčelního nebo kolenního kloubu i o víc než rok. V olomoucké fakultní nemocnici se lhůta mezi zápisem do pořadníku na operaci a jejím provedením prodloužila o 10 měsíců – na dva a půl roku. Ještě déle pak musí pacienti čekat v Třebíči. A z několika měsíců na víc než rok se pak čekací doba prodloužila také v Karviné, Mladé Boleslavi nebo Přerově.
- Na neakutní operaci žlučníku čekali lidé před epidemií zhruba tři až čtyři týdny. Teď je to v některých nemocnicích i víc než trojnásobek.
