„Máme povinnost připomínat, k čemu vede ideologie, jež pohrdá člověkem.“ Pietní akt připomněl vyvraždění Lidic

Před 79 lety vypálili a částečně vyvraždili příslušníci německých jednotek SS středočeskou obec Lidice. Široká veřejnost si bude moci tragédii v lidickém památníku připomenout celé odpoledne. Dopoledne položili na pietní místo květiny a věnce pamětníci, zástupci vlády a parlamentu či Středočeského kraje.

Pietní akt v Lidicích
Zdroj: ČTK Autor: Michaela Říhová

Pieta v Památníku Lidice začala v 10 hodin, sešli se na ni premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) a také místopředsedové obou parlamentních komor. Věnec poslal také prezident Miloš Zeman.

Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie. „Máme povinnost připomínat zvláště mladým lidem, k jak neslýchanému násilí může vést ideologie, jež pohrdá člověkem a porušuje jeho práva,“ řekl při ní duchovní správce Památníku Lidice Gabriel Rijad Mulamuhič.

Podle Radka Vondráčka v Lidicích „to bylo poprvé, co nacisté odhalili, co jsou, kdy se tím ještě pochlubili“. „Myslím, že to byl přelomový okamžik druhé světové války a boje proti nacismu,“ doplnil. Předseda vlády vyzval k zamyšlení, „jak je možné, že se to stalo“. „Možná i dneska přemýšlet o tom, proč v naší společnosti je také taková nenávist, co to vyvolává,“ uvedl Babiš.

„Více než 300 lidických obětí je kromě jiného také žádostí pro nás pro všechny, abychom už nikdy nepřipustili, aby se zbytečné nevinné oběti opakovaly,“ poznamenal po pietě předseda Senátu Vystrčil.

Celé odpoledne bude památník zdarma přístupný, takže budou moci i ostatní položit na pietní místo květniny. Již dopoledne se otevřela Lidická galerie a dům s číslem 116.

Nacisté obec s 503 obyvateli vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo podezření gestapa na spojitost místních s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – ovšem bezdůvodné. Zastřeleno bylo 173 lidických mužů a chlapců starších patnácti let. Ženy skončily v koncentračním táboře. Část dětí putovala do německých rodin na poněmčení a část do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde byly povražděny.

Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. O opětovném vybudování obce rozhodla československá vláda. Základní kámen byl položen v létě 1947.

Zpráva o vyhlazení Lidic se dostala do celého světa. Řada míst v různých zemích se pak na počest české vesnice přejmenovala jejím jménem.