Poslanci debatovali o trestech za sexuální násilí, chtějí zpřesnit jeho definici

Poslanci a poslankyně ve středu na druhé mimořádné schůzi řešili sexuální násilí. Poslankyně Barbora Kořanová v úvodu navrhla změnit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby bylo jasné, že se o něj jedná i v případech, kdy oběť není schopná vyjádřit nesouhlas. Několik zákonodárkyň a zákonodárců poté mluvilo i o Istanbulské úmluvě, kterou Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud ji neratifikovala. Ta měla právě oběti domácího a sexuálního násilí chránit. 

Video Události
video

Události: Poslanci jednali o sexuálním násilí

Poslanci ráno jednali jen krátce. Měli se zabývat poslaneckou předlohou, která by především omezila přístup k majetkovým přiznáním politiků. Vůbec se k ní ale nedostali. Pro návrh programu mimořádné schůze hlasovalo 57 ze 142 přítomných poslanců. K neschválení programu vzhledem k aktuální přítomnosti poslanců v sále stačilo, že jej nepodpořili zákonodárci ANO a KSČM.

Podle předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka šlo o jednu z posledních příležitostí projednat vymahatelnost zákona. „Měli byste se zamyslet nad tím, jestli toto hlasování slouží skutečně všem občanům této země, nebo jestli slouží jednomu jedinému člověku v tomto sále,“ uvedl.

Zákaz vlastnit média

Sněmovna by totiž měla hlasovat i o Michálkově pozměňovacím návrhu, který upřesňuje zákaz vlastnit média a přijímat dotace a investiční pobídky mimo jiné tak, že funkcionář nebude moci převést podíl ve společnosti na osobu blízkou nebo na tu, která s ním jedná ve shodě.

Návrh mění také pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc uložil „vhodné opatření“, například prodej média, stojí ve zdůvodnění.

Předkladatelé novely ze šesti klubů se odvolávají na verdikt Ústavního soudu ze začátku loňského roku, který zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru pro porušení práva veřejných funkcionářů na soukromí. Zákonodárcům dal soud čas na nápravu do konce loňského roku, což se nestihlo. Z údajů v internetovém registru vyplývá, že už nyní jsou přístupná jen na žádost i ta oznámení, do kterých bylo dříve možné nahlížet volně.

Zákon o střetu zájmů se nově nemá podle novely vztahovat na zaměstnance zahraniční služby, kteří mají osvědčení pro stupeň utajení přísně tajné nebo tajné, na neplacené radní menších a nejmenších obcí a na neplacené místostarosty nejmenších obcí.

Veškeré údaje vedené v registru by mohly být podle novely „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“. Dosud se takové omezení vztahuje jen na některé činitele, za jeho porušení hrozí pokuta až 50 tisíc korun.

Pozornost vyvolala úprava komunistických poslanců, kteří chtějí zákon vztáhnout také na novináře veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu. Jiří Valenta (KSČM) návrh zdůvodnil například tím, že jde o obranu těchto médií před podezřeními z neobjektivity zpravodajství a publicistiky nebo skryté reklamy ve prospěch některých subjektů.

Druhá schůze: Sexuální násilí 

Na programu druhé středeční mimořádné schůze není žádný zákonný předpis, ale debata, která se bude týkat sexuálního násilí a zejména jeho trestání. Její program poslanci již schválili.

Na úvod vystoupila za navrhovatele Barbora Kořanová (ANO). Připustila, že není náhoda, že se schůze koná poté, co vypukla kauza Dominika Feriho, který byl v té době poslancem opoziční TOP 09. Několik žen jej v médiích obvinilo ze sexuálního obtěžování a násilí. Feri obvinění odmítl, složil však poslanecký mandát a také vystoupil ze strany, když jej její vedení vyzvalo, aby do vyjasnění případu členství přerušil.

Kořanová navrhovala upravit definici znásilnění v českých zákonech tak, aby byla přesnější a zahrnovala jak situace, kdy oběť vyjádří nesouhlas,  tak i ty, kdy oběť není z různých důvodů schopná nesouhlas vyjádřit. Uvedla, že takto mají daný trestný čin definovaný v Německu nebo Dánsku. 

Ve své řeči Kořanová na úvod kritizovala poslance Karla Schwarzenberga (TOP 09) a senátora Tomáše Czernina (TOP 09). Czernin se podivil tomu, že se kauza objevila několik měsíců před volbami, Schwarzenberg zase řekl, že považuje za normální, „že pětadvacetiletý kluk se snaží holku dostat do postele“.

„Jsem přesvědčena, že většina této Poslanecké sněmovny nijak nebagatelizuje sexuální násilí, neponižuje oběti a nahlíží na pachatele jako na mimořádně nebezepečné zločince. Je to i důvod, proč jsem iniciovala svolání této mimořádné schůze, protože se domnívám, že po zmíněných výrocích (…) se musí sněmovna jasně postavit na podporu obětem a dát jasný signál, že jakákoli bagatelizace těchto skutků ja naprosto nepřípustná,“ řekla Kořanová.

Pekarová: Příležitost jsme promeškali

K tématu mluvila také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která řekla, že návrh Kořanové podporuje, ale upozornila na to, že sněmovna dodnes neratifikvala Istanbulskou úmluvu, kterou vláda schválila už v roce 2016. Úmluva Rady Evropy by měla chránit oběti genderově podmíněného násilí, včetně domácího a sexuálního, a ratifikovanou ji má většina zemí Evropy kromě několika výjimek, jako je například Polsko.  

V úvodu své řeči se Pekarová také vyjádřila ke kauze svého bývalého spolustraníka. „Kauza, která vznikla kolem našeho kolegy Dominika Feriho, pro nás není ničím lehkým. Zcela odsuzuji jakékoli násilí obecně, obzvláště to, které je pácháno proti bezbranným. Tématu se věnuji dlouhodobě, a to i formou detabuizace nevhodného chování, nikoli jen toho, co už je za hranou trestně právní,“ řekla Pekarová Adamová. 

Nejrozšířenější forma porušování lidských práv

O Istanbulské úmluvě mluvila také poslankyně Olga Sommerová (LES). „Každý rok je u nás znásilněno sedm tisíc žen, jedná se tak o nejrozšířenější formu porušování lidských práv,“ uvedla svou řeč. Připomněla, že Istanbulskou úmluvu v roce 2018, kdy ji mělo ratifikovat Česko, ratifikovalo 33 států.

„Istanbulská úmluva prosazuje podniknout veškerá opatření k ochraně obětí před násilím ze strany pachatele. Nově definuje některé trestné činy a požaduje po státech, aby je zavedly do svého do svého trestního řádu: jedná se o fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování, sexuální násilí, znásilnění a sexuální obtěžování,“ vysvětlila Sommerová.

Sommerová připomněla, že přestože většina občanů si podle výzkumů veřejného mínění myslí, že násilí na ženách je v Česku problém, proti ratifikaci úmluvy jsou někteří politici a církve. Helena Válková (ANO) pak dodala, že Istanbulská úmluva by přispěla praktickým věcem, protože vyžaduje po státech efektivnější infrastrukturu pro pomoc obětem domácího násilí, například výstavbu azylových domů nebo nonstop krizových linek.  

Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) upozornila na to, že ačkoli je ve Sněmovně více mužů, do debaty na téma sexuálního násilí se hlásí většina žen. 

Závěrečná schůze se pak týká zavedení takzvaných covid pasů, které mají usnadnit cestování v Evropské unii.

O jejich zakotvení v zákoně o ochraně veřejného zdraví se však vede v dolní komoře spor. Někteří poslanci tvrdí, že není potřeba s ohledem na to, že pasy upraví přímo účinné evropské nařízení. Ministerstvo zdravotnictví naopak tvrdí, že k vydávání certifikátů potřebuje zákonné zmocnění. Opoziční hnutí SPD už ohlásilo, že bude přijetí novely blokovat. Diskriminuje podle něj lidi, kteří se nechtějí nechat očkovat a testovat.