Na výuce i v kanceláři bez roušky. Vláda stupňuje pandemické úlevy, výjimkou jsou tři kraje

3 minuty
UDÁLOSTI: Výuka smí probíhat bez roušek
Zdroj: ČT24

Žáci ani učitelé nebudou muset od úterý nosit během výuky roušky, rozvolnění se týká i zaměstnanců sedících v jedné kanceláři. Po jednání vlády o tom informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Výjimkou jsou Jihočeský, Liberecký a Zlínský kraj, kde nařízení zakrývat dýchací cesty zůstává (ve třídách i v kancelářích) v platnosti dál.

„Výuka bez roušek (jak učitelé, tak žáci) bude od zítřka (úterý) možná v jedenácti krajích (kromě Zlínského, Jihočeského a Libereckého). O přestávkách a ve společných prostorách povinnost nošení roušek zůstává,“ informoval na Twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). 

„Jsem rád, že k opatření došlo,“ reagoval na úlevu prezident Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý. „Čím větší bylo vedro, tím méně bylo příjemné se v rouškách učit. Doufám, že to nezpůsobí nějakou pohromu. Vnímám školní prostředí jako poměrně bezpečné, prostředí třídy je stálá skupina a ve společných prostorách roušky zůstávají.“

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dříve navrhoval, aby povinnost roušek a respirátorů i při výuce ve třídách zůstala až do konce školního roku. Plaga ho ale oslovil s tím, že by roušky nemusely být povinné ve třídách při frontální výuce, pokud žáci sedí v lavicích, a pro totéž se vyslovila i rada hlavního města Prahy.

6 minut
Události, komentáře: Rektor Martin Bareš o změně pravidel nošení roušek ve školách
Zdroj: ČT24

Podle aktuálního vyjádření ministra Vojtěcha je pro odložení roušek incidence 25 případů na 100 tisíc obyvatel, horší pandemická situace proto z úlevy vyňala zmíněnou trojici krajů. Jinde mohou žáci při výuce roušky odložit – a totéž opatření se týká i zaměstnanců sedících v jedné kanceláři (i mimo oblast školství). Při cestě do jídelny nebo do šaten musí mít ale i zaměstnanci stále zakrytá ústa a nos.

Výjimku získávají i vysokoškolští studenti při přezkoušení, je-li vzdálenost mezi dvěma lidmi minimálně dvoumetrová. Roušky nově nemusí nosit ani všichni předškoláci (dosud se tato výjimka vztahovala jen na dvouleté a mladší děti). Bez roušek se bude možné pro příště také pohybovat v bazénech a wellness centrech.

20 minut
Brífink po jednání vlády 7. června
Zdroj: ČT24

Plavání a velká setkání

Bazény a wellness centra se navíc od úterý mohou připravit na větší kapacitu provozu – počty návštěvníků smějí zvednout až na padesát procent kapacity. Až dosud zde nemusejí mít návštěvníci zakrytá ústa a nos prakticky jen ve vodě. V saunách, wellness nebo solných jeskyních smí být kapacita naplněna na maximálně třicet procent.

Upravuje se i režim velkých setkání. Na oslavy, svatby nebo pohřby může přijít až 500 lidí. Pokud se ale událost koná uvnitř, bude to jen 200 osob. Bez potvrzení o bezinfekčnosti se může sejít nanejvýš deset lidí.

Pravidla pro restaurace a hospody zůstávají zatím stejná. Mezi stoly stále musí být aspoň jeden a půl metru – a u každého můžou sedět nanejvýš čtyři hosté. Sportovat se v současnosti může ve skupinách do třiceti lidí. Podmínkou jsou rozestupy, na každých patnáct metrů čtverečních může být jeden člověk.

Režim testování

Sjednocuje se také systém prokazování bezinfekčnosti. „Už to nebude tak, že někde stačí pouze laboratorní test, jinde mohou být samotesty, potvrzení od zaměstnavatele nebo ze školy, čestná prohlášení a tak dále,“ řekl ministr.

V současné době se lidé mohou prokazovat na některých místech, akcích či ve službách jen negativním antigenním testem provedeným zdravotníkem nebo laboratorně vyhodnoceným PCR testem. Například do restaurace je ale možné jít i s potvrzením ze školy či zaměstnání o provedeném samotestu, a provozovatelé navíc nemají povinnost bezinfekčnost kontrolovat.

Od června se změnil také počet profesionálních antigenních či PCR testů, které mají lidé hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Místo dřívější frekvence jednou za tři dny je antigenní test možno podstoupit jen jednou za týden, navíc k tomu jsou ale dva hrazené PCR testy měsíčně. Od července by pak podle vlády mělo ve firmách skončit povinné testování u všech typů zaměstnanců.

Zrovnoprávnění všech forem testů ale nachází své kritiky. „Smířil bych se s tím, ale pokud budu přijímat někoho do nemocnice, byl bych raději, kdyby měl PCR test než test antigenní,“ sdělil někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Nejde říci, že jsou všechny testy na jedné úrovni, protože se liší schopností zachytit pozitivitu, délkou, kdy je validní, i cenou. Měli bychom být připraveni testování vrátit, pokud to bude nutné.“

Člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Rastislav Maďar uvedl, že aktuální krok vlády jen více proděraví systém ochrany lidí před covidem-19. „Mnoho lidí si řekne: nahrává to nepoctivcům, kteří si mohou situaci ulehčovat, tak proč bych chodil na test já, když mi stačí napsat něco na papír a za minutu je hotovo,“ sdělil.

Snazší příjezd z unijních zemí

Vláda na svém pondělním jednání současně upravila pravidla přeshraničního styku. Od 21. června budou moct do České republiky bez omezení přijet obyvatelé všech zemí Evropské unie a Srbska, pokud se prokážou negativním testem na covid, očkovacím formulářem (minimálně 22 dní po první dávce) nebo zprávou o prodělání nemoci.

Až dosud v Česku liberální režim ošetřovaly bilaterální dohody, především se sousedními zeměmi. Tolerance vůči návštěvníkům z Unie a Srbska se na začátku července podle ministra zdravotnictví Vojtěcha přemostí do široce diskutovaného covidového pasu.

74 minut
Devadesátka: V úterý dojde k dalšímu rozvolnění protipandemických opatření
Zdroj: ČT24

Nové rozestupy Moderny

Vláda rovněž upravovala rozestupy mezi první a druhou dávkou očkování u vakcíny Moderna. Minulý týden zkrácení intervalu doporučoval epidemiolog Petr Smejkal, který je členem Rady vlády pro zdravotní rizika a vede Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES). Nově bude moct druhé očkování proběhnout 25 až 35 dní po první dávce, dosud to bylo 38 až 42 dní.

Moderny bylo podáno asi 535 tisíc dávek, tedy zhruba devět procent. „Dneska je určena primárně pro praktiky, tam to z hlediska organizačního nezpůsobí žádné problémy,“ uvedl Vojtěch. Zhruba od poloviny května směřují všechny dodávky vakcíny Moderna do ordinací praktických lékařů, kromě těch, které je třeba jinde podat jako druhou dávku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Objem hypoték v listopadu klesl o čtyři procenta na 37,1 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 7 mminutami

Čeští zbrojaři mají za sebou úspěšný rok

Řada firem českého obranného a bezpečnostního průmyslu letos pravděpodobně dosáhne svých nejlepších výsledků ve výrobě i tržbách. Pomáhá jim válka na Ukrajině a rostoucí obranné výdaje států. Už nyní řada společností produkuje na hraně kapacit, přestože je v uplynulých letech navyšovaly.
před 1 hhodinou

Agrofert se podle soudu nemohl ucházet o veřejné zakázky, když byl Babiš premiérem

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojenská policie zasahuje kvůli sbírce na drony v projektu Nemesis

Vojenská policie zasahovala ohledně sbírky na drony v projektu Nemesis. Mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala to potvrdil a uvedl, že trestní věc se nachází teprve ve stadiu prověřování a že policie nezahájila žádné stíhání. Sbírku na drony organizuje spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. K zakladatelům spolku patří herec Ondřej Vetchý, bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a podnikatel a investor Jan Veverka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Menší porodnice se přetahují o rodičky ve snaze zachránit provoz

Některé menší porodnice se snaží zaujmout a přitáhnout budoucí matky právě k sobě. Tím by přibrzdily pokles počtu „svých“ novorozenců a udržely si šance na zachování provozu. Zkoušejí to i v Českém Krumlově, kde počet narozených dětí za poslední čtyři roky klesl o třetinu. Nemocnice proto nyní lákala budoucí rodičky prohlídkou všech prostor porodnice, včetně novorozeneckého koutku. V Česku skončily porodnice ve Stodu (2023), v Ivančicích (2024) a Prachaticích (2025). S koncem roku přibude na seznam i ta v Rychnově nad Kněžnou.
před 10 hhodinami

Pražští zastupitelé schválili rozpočet. Hřib a Pospíšil rezignovali z rady

Pražští zastupitelé na čtvrtečním zasedání schválili návrh rozpočtu města na rok 2026. Odhlasovali si také personální změny v radě. Z té odcházejí náměstci primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) a Zdeněk Hřib (Piráti), který zůstává v čele dozorčí rady pražského dopravního podniku a pražským zastupitelem. Zastupitelé také schválili převod 600 milionů korun Kongresovému centru Praha. Rozhoduje se i o směně pozemků pro Střední odbornou školu civilního letectví.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump chce Evropu slabou, ale aby se o ni nemusel starat, soudí poradce Pojar

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.
před 10 hhodinami
Načítání...