Sněmovna zvolila členy vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na řece Bečvě. V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Poslanci jednali také o novele zákona o myslivosti, který poslali do závěrečného kola. Umožnit by mohla lov prostřednictvím lukostřelby nebo snížení minimální výměry vlastních honiteb. Schvalování novely o platu učitelů se neuspíšilo. Na programu byla i volba čtveřice členů Rady České televize, poslanci se k ní ovšem nedostali.
Členy komise k vyšetřování havárie na Bečvě se stali předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, starosta Uherského Hradiště a poslanec ODS Stanislav Blaha nebo Petr Gazdík (STAN). Vládní koalici budou zastupovat Alena Gajdůšková (ČSSD) a Jiří Strýček (ANO).
V komisi budou působit rovněž Jaroslav Holík (SPD), Marie Pěnčíková (KSČM) a František Elfmark (Piráti). Podle Elfmarka musí komise řádně přezkoumat postup zúčastněných orgánů v souvislosti s ekologickou havárií. Komise může svá zjištění předat policii a podat trestní oznámení, pokud objeví nějaká pochybení.
„Určitě nás však bude zajímat znalecký posudek, který policie obdržela od soudního znalce Jiřího Klicpery a který by měl být hlavním podkladem pro nalezení viníka a příčiny havárie. Uvidíme, zda v posudku či dalších dokumentech nalezneme jasné důkazy a odpovědi, na které všichni čekáme,“ dodal poslanec.
Opozice iniciovala vznik komise zejména kvůli tomu, že původce otravy Bečvy kyanidem není ani po osmi měsících vyšetřování znám. Znalec stejně jako ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) již dříve vyloučili, že by původcem otravy byla chemička Deza z holdingu Agrofert. Server iDNES.cz uvedl, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. Její ředitel Oldřich Havelka to opakovaně odmítl.
Odpůrci komise dříve argumentovali zejména tím, že by zasahovala do dosud neukončeného vyšetřování a že by její činnost nic nepřinesla.
Vyšetřovací komise nyní dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady k ekologické katastrofě z úniku jedovatých látek do vody 20. září 2020 i následným haváriím v uplynulém roce. Dalším úkolem bude prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. Má také vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.
U myslivecké novely jsou ve hře změny
Poslanci se zabývali také novelou o myslivosti. Má zjednodušit administrativu spojenou s lovem lesní zvěře. Jejím cílem je usnadnit redukci počtu přemnožené spárkaté zvěře, která ničí nové lesní porosty a brání tak obnově lesů zasažených suchem a kůrovcovou kalamitou.
Snížení minimální výměry vlastních honiteb z 500 hektarů na polovinu navrhl někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Podle něj by to umožnilo lépe se vypořádat s obnovou lesních porostů a škodami, které působí zvěř na zemědělských pozemcích. Sněmovní zemědělský výbor tuto změnu ale odmítl. Bendl chce také umožnit vlastníkům zemědělských pozemků lovit zvěř za stanovených podmínek a zavést povinnost stanovit plán lovu pro všechny druhy spárkaté zvěře, mezi něž patří jeleni, daňci, srnci i divoká prasata.
Novela ruší povinnost úřadů nechat každých pět let vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvířat. Lovci také podle novely nebudou muset předkládat takzvané markanty – například spodní čelisti, ocas nebo obě uši od ulovené zvěře jako doklad plnění plánu lovu. Nahradit to má elektronizace evidence myslivosti. Ulovená zvířata se budou muset evidovat mobilní aplikací, na které bude muset být nahrané celé tělo. Současně se novelou zákona ruší papírové výkazy, vše bude elektronické.
Podle novely se nebudou také určovat takzvané normované počty zvěře v dané honitbě. Stát se bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody. Připravované změny se týkají také souladu mysliveckého zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání, posílení pravomocí lesní stráže nebo povolení lovu poraněné zvěře.
Poslanci navrhují různou úroveň podpory obnovitelných zdrojů energie
Kvůli pevně zařazeným bodům bylo ve středu přerušeno projednávání zákona o energetice, který je ve druhém čtení. Poslanci navrhují odlišně upravit výši podpory pro obnovitelné zdroje energie, než jak v novele zákona o podporovaných zdrojích navrhla vláda. Kabinet například pro solární elektrárny navrhl snížit podporu na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Bruselem.
Vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, má u fotovoltaiky klesnout na 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. U dalších obnovitelných zdrojů má být odlišné. Pokud by bylo vyšší, šlo by o nepřiměřenou podporu. Státu by snížení podpory mohlo ušetřit miliardy korun.
Zemědělský výbor doporučil zvýšit limit pro vnitřní výnosové procento u malých vodních elektráren ze sedmi procent na 10,6 procenta. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) řekl, že výbor toto doporučení přijal napříč politickým spektrem. Bendl vyzval ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), aby navrhl takovou úroveň podpory, která nepovede ke spekulacím na trhu, kde budou velké firmy čekat na to, až malé firmy začnou krachovat. Vláda by podle Bendla měla navrhnout takové vnitřní výnosové procento, které ochrání slušné výrobce. Vládní návrh je podle něj nepřijatelný.
Například Petr Pávek (STAN) navrhuje v jednom ze svých návrhů shodně pro všechny obnovitelné zdroje sazbu 9,5 procenta. „Pro stanovení zásadně rozdílných hodnot IRR není žádný objektivní důvod,“ míní. V dalším svém návrhu navrhuje procento v intervalu 8,4 až 9,5 procenta. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka navrhuje různá pásma výnosového procenta pro různé zdroje, ale stejně jako Pávek i on navrhl v dalším návrhu 9,5 procenta pro všechny zdroje.
Ochrana ovzduší
Sněmovní hospodářský výbor chce do novely vložit novelu zákona o ochraně ovzduší. V ní chce zvýšit povinný minimální podíl biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta. Minimální podíl biopaliv v benzínu během kalendářní roku má pak vzrůst z 2,9 procenta na 7,6 procenta. Pirátští poslanci chtějí tuto část z usnesení hospodářského výboru naopak vypustit. S návrhem na zvýšení podílu přišel již loni poslanec ANO Pavel Pustějovský, sněmovna ho ale v prosinci neschválila.
Martin Kolovratník (ANO) navrhuje, aby dopravci ve veřejné dopravě, kteří využívají elektřinu, nemuseli v ceně platit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů. Ekologická a moderní veřejná doprava již nesmí být zatížena poplatkem na obnovitelné zdroje, zdůvodnil svůj návrh.
Poslanci nakonec neschvalovali vládní návrh zákona o policii. Ten upozorňuje na to, že v současné době „mohou orgány celní správy vymáhat pokutu pouze tehdy, pokud u přestupce zjistí majetek v České republice – například mzda, účet u banky, nemovitost – což je u pokut uložených cizinci výjimečné“, stojí v předloze. Problematické je podle ní také ověřování identifikačních údajů. Poslanci se nakonec ale zákonem na středečním jednání nezabývali.
Spor o učitelské platy
Sněmovna ve středu jednala také o zákoně, který má stanovit minimální výši učitelských platů. Schvalování ale odmítla uspíšit. Zabránili tomu poslanci ANO a ČSSD s částí komunistů. Vládní novela o pedagogických pracovnících, kterou dolní komora na minulé schůzi neprojednala s úpravami Senátu, měla být původně schvalována po úterním zahájení schůze. Na žádost ANO byla ale odložena až na poslední místo z předloh, které dolní komoře vrátil Senát.
Piráti požadovali, aby se dolní komora vládní novelou zabývala ve středu po polední přestávce. Jejich návrh byl nejprve schválen rozdílem jediného hlasu. Hlasování ale následně zpochybnila poslankyně ANO Jana Pastuchová. Tvrdila, že návrh chtěla podpořit, ale podle záznamu se hlasování zdržela. „Na sjetině mám, že jsem se zdržela, a hlasovala jsem pro,“ uvedla. Opakovaného konečného hlasování se už ale poslankyně nezúčastnila.
Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík označil postup Pastuchové za účelový. Podle něj je nestandardní, aby poslankyně hlasující souhlasně vznesla námitku proti hlasování, které dopadlo v souladu s její deklarovanou vůlí. „To je podle mne metoda, kterou bychom v této sněmovně neměli zavádět, jenom abyste tady vyobstruovali projednání zvýšení platů učitelů. To je nechutné,“ prohlásil.
Opozice už při úterní debatě o termínu projednání novely obvinila vládní koalici z toho, že nechce připustit, aby byl uzákoněn poměr učitelských platů k průměrné mzdě a tím i valorizace příjmu pedagogů. Podle novely by učitelé měli mít od roku 2023 nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) namítala, že ANO splnilo předvolební slib zvýšit učitelské platy na 150 procent jejich původní výše a že průměrný plat učitelů je 46 tisíc korun měsíčně.
