Polsko zatím nepřerušilo těžbu v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Odporuje tak pátečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU, který nařídil bezodkladně dolování zastavit. Polsko se proti opatření ohradilo mimo jiné s tím, že těžba v dole vytváří tisíce pracovních míst. Proti zastavení těžby chystají na pondělí tamní hornické odbory první protesty. Evropská komise vyzvala Polsko, aby dodržovalo zákaz těžby. Varšavě hrozí vysoké pokuty.
„V dole se skutečně dál pracuje,“ informuje z místa redaktorka ČT Barbora Silná s tím, že štáb ČT v přilehlé Bogatyni konfrontovala městská policie, následně také ostraha a státní policie, která si žádala povolení a dokumenty. Místní obyvatelé podle Silné vnímají rozhodnutí soudu nespravedlivě a obávají se o práci. Starosta města upozornil, že důl a elektrárna poskytují práci pěti tisícům lidí, na než jsou navázány nejen rodiny, ale také například dopravci.
„Já pracuji v elektrárně. Máme strach, protože vy jako národ chcete zakázat naši těžbu. To tak nemůže být, ne? Jde tady o naše pracovní místa. Bude konflikt mezi vámi a námi,“ řekl ČT jeden z pracovníků Krzysztof.
Na úterý Poláci svolávají blokádu hraničního přechodu v Hrádku nad Nisou. Organizace Ruce pryč od Turówa hodlá demonstrovat od 14:15 minimálně do osmnácté hodiny.
Soudní dvůr Polsku nařídil zastavit těžbu v pátek, a to až do vynesení konečného rozsudku v soudním sporu. Argumentoval mimo jiné tím, že těžba by mohla mít negativní dopad na hladinu pozemních vod na českém území a šlo by o vážnou újmu na životním prostředí i lidském zdraví.
Varování Evropské komise
Varšava se soudním opatřením ostře nesouhlasí. Premiér Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí za nespravedlivé, další politici útočili přímo na soudní instituci: „Němci otevírají nové hnědouhelné doly, ale Polsko je má ze dne na den zavřít, protože Soudní dvůr EU tak přikazuje. Teď už možná rozumíte, o co jde v soudnictví. Jde jednoduše o to, připravit Polsko o právo rozhodovat, co se v Polsku děje,“ reagoval například viceministr spravedlnosti Sebastian Kaleta.
Polská státní skupina PGE, která provozuje důl i přilehlou elektrárnu, konstatovala, že rozhodnutí soudu umetá cestu k divoké transformaci energetiky. Elektrárna u dolu Turów je zodpovědná za osm procent polského energetického mixu. Zastavení provozu by pro Polsko tedy znamenalo značný problém.
Zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé po rozhodnutí soudu upozornil, že Polsku by se kvůli komplikacím mohlo vyplatit placení pokut, pokud důl zůstane v provozu.
Evropská komise Varšavu vyzvala, aby se pátečnímu soudnímu rozhodnutí podřídila. Pokud polské úřady nebudou opatření respektovat, může soud na žádost Komise vyměřit zemi vysoké pokuty. „Komise bude monitorovat dodržování opatření, které bylo vydáno,“ konstatoval výkonný orgán Evropské unie.
Nedostali jsme záruky, hájí český postup Brabec
„My jsme s Poláky velmi dlouho jednali s cílem domluvit se bez soudního řešení, to znamená mít z polské strany jasné záruky, že bude technicky i jinak a i finančně minimalizovat nebo kompenzovat negativní dopady těžby pro české občany. A žádné písemné, jasné záruky jsme nedostali,“ řekl k věci pro ČT24 ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Rozhodnutí evropského soudu v pátek vítali také regionální politici či místní občanská sdružení. Zdůrazňovali ale, že opatření přišlo „pět minut po dvanácté“, jelikož řada lidí už nyní žije v permanentním strachu o pitnou vodu, jak upozornil kupříkladu Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.
Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti. Polsko jejich námitky trvale odmítá.
- Důl Turów představuje jedno z největších hnědouhelných ložisek v Polsku. Rozkládá se mezi polskou Bogatyní, německou Žitavou a Hrádkem nad Nisou. Zásobuje hlavně sousední elektrárnu ve vlastnictví skupiny PGE.
- Z českých obcí má k dolu nejblíže Hrádek nad Nisou a dále Uhelná, Václavice nebo Oldřichov na Hranicích. Právě ty by nejvíce zasáhlo další rozšíření těžby.
- Dobývání uhlí se v žitavské pánvi objevuje už v 18. století. Na začátku 20. století pak začala pravidelná těžba v průmyslovém měřítku na území dnešního Turówa. Důl se v současnosti rozkládá asi na 45 kilometrech čtverečních, energetici ho plánují rozšířit a prohloubit až 330 metrů pod okolní terén.
- V dole zůstává odhadem 286 milionů tun uhlí, které by při současném tempu těžby stačilo na dalších třicet let. Skupina PGE plánuje těžit do roku 2044. Lidé ze sousedství si ale stěžují na nedostatek informací, bojí se hluku, prachu a hlavně toho, že přijdou o vodu.
