Český statistický úřad (ČSÚ) dostal ve sčítání lidu zatím 2,8 milionu vyplněných elektronických formulářů. Podle odhadu se tak sečetlo asi 5,6 milionu lidí, z nich 1,1 milionu za první tři dny, sdělil předseda ČSÚ Marek Rojíček. Sčítání začalo 27. března a potrvá do 11. května.
Po celou dobu se lidé mohou sčítat elektronicky, od 17. dubna bude pak možné vyplňovat a odesílat i papírové formuláře. Sčítací komisaři je začnou roznášet od soboty. Sčítání je povinné pro všechny obyvatele, Česko jich má zhruba 10,7 milionu. Zatím se tak sečetla o něco víc než polovina z nich.
„Doposud bylo odesláno zhruba 2,8 milionu formulářů. Odhadujeme, že to znamená dvojnásobek občanů. Je to velké číslo,“ uvedl Rojíček.
Počátek elektronického sčítání provázely potíže. Sčítací informační systém se musel první den zhruba na deset hodin odstavit. Přesto se v sobotu 27. března podařilo lidem odeslat 237 tisíc formulářů. V neděli jich pak dorazilo 563 tisíc a v pondělí 282 tisíc. Za první tři dny jich tak statistici obdrželi kolem 1,1 milionou.
„I přes počáteční problémy se sečetlo velké množství lidí během několika dnů. Sčítání pokračovalo v pozvolnějším tempu. Silnější jsou víkendy. Určitě vede velikonoční víkend,“ upřesnil šéf ČSÚ. Za sváteční sobotu statistici obdrželi kolem dvě stě tisíc elektronických formulářů.
Papírové formuláře začnou sčítací komisaři roznášet od soboty. Oznámení, kdy dorazí, začali ve středu umisťovat na domy. V daný termín se dostaví ve čtyřhodinovém intervalu.
Druhé kolo po 30. dubnu
Pokud lidi nezastihnou, začne druhé kolo doručování podle generálního ředitele České pošty Romana Knapa po 30. dubnu. Termín si není možné vybrat, ani ho měnit. Formuláře si lidé mohou vyzvednout i v osmi stovkách pošt.
Pošta vyškolila deset tisíc komisařů. „Nejsou to pošťáci, nejsou to listovní doručovatelé, na které jsou lidé zvyklí. Jsou to speciální lidé, dedikovaní na tuto činnost,“ uvedl Knap. Podotkl, že úkolem komisařů není pomáhat s vyplněním či kontrolovat, zda se lidé už sečetli elektronicky. Kdo na danou adresu dorazí, se dá zjistit na adrese www.scitani.ceskaposta.cz.
Komisaři budou mít průkaz se svou fotografií a logem pošty a ČSÚ. Budou mít negativní test na koronavirus. Nosit budou respirátor, s sebou budou mít dezinfekci. Po zazvonění vyčkají před domem na příchod někoho z domácnosti a předají mu formulář s předtištěnou obálkou. Do ní pak lidé vyplněné tiskopisy vloží. Mohou je vhodit do schránky, nebo odnést na poštu či do krajské pobočky ČSÚ. Odeslání je bezplatné.
Podle statistiků je v Česku 5,16 milionu bytů a 2,29 milionu budov. „Téměř třetina budov je kompletně sečtena on-line, komisaři by tam neměli chodit,“ řekl šéf ČSÚ. Věří, že lidé i po začátku papírového sčítání dál budou své údaje posílat elektronicky. „Stále vidíme, že tady je potenciál sečíst se on-line. Průměrná doba vyplnění je 20 minut. Jednočlenná domácnost se sečte za sedm až deset minut, vícečlenná za 30 minut,“ řekl Rojíček.
Sčítání se na českém území konalo poprvé v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se uskutečnilo devětkrát. Opakuje se každých deset let.
Desetiletý interval se nedodržel jen za druhé světové války. Poslední cenzus byl v roce 2011, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet.
Rojíček: ČSÚ by rád směřoval k tomu, aby příští sčítání už nebylo plošné
Český statistický úřad by rád směřoval k tomu, aby se do příštího sčítání lidu už nemuseli zapojovat všichni obyvatelé. Po skončení toho aktuálního chce zahájit debatu o tom, jaké kroky je v Česku k dosažení tohoto cíle nutné podniknout, řekl předseda Rojíček. Příští sčítání by se podle plánu mělo konat v roce 2031.
V řadě zemí statistici už teď získávají potřebné údaje z registrů a ptají se jen vybraného vzorku lidí. Podle Rojíčka je toho možné dosáhnout do deseti let i v Česku.
„Určitě naší snahou bude směřovat k tomu – nejsme ale schopni to garantovat, aby bylo možné sčítání udělat nějakou ,šetrnější formou‘ vzhledem k občanům. Máme před sebou řadu let… Chceme nepochybně otevřít debatu, kam chceme směřovat v porovnání s jinými zeměmi,“ uvedl Rojíček. Dodal, že většina zemí je na tom podobně jako Česko. Třeba Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Nizozemsko, Slovinsko či Rakousko ale využívají své registry a dotazují se jen tisícovek lidí.
Takto chtěl ČSÚ postupovat původně už při letošním sčítání. Posuzoval kvůli tomu 37 registrů. Chyběly mu v nich údaje o rodinách, domácnostech, dosaženém vzdělání či zaměstnání. Nebyly rovněž detailní za jednotlivá území. Vláda tak v lednu 2018 souhlasila s tím, že cenzus bude opět plošný a zapojit se do něj musí všichni obyvatelé. Těch má Česko 10,7 milionu. Ve srovnání s rokem 2011 teď ale vyplňují zhruba polovinu údajů.
„Ten hlavní problém, abychom se vyhnuli tomu plošnému sčítání ve formě dotazování od občanů, je vlastně neexistence registru bytů,“ řekl Rojíček. Podle něj informace v registrech také nejsou kompletní za celou populaci a analýza ukazuje i řadu dalších chyb.
„Vidíme, že je nějaký pokrok, že je nějaký trend k budování informačních systémů. Vidíme, že v horizontu deseti let je Česká republika schopná dostat se do stavu, kdy budou registry plně využitelné. Velký otazník visí nad registrem bytů, zda by vznikl, na jaké bázi by se zrodil,“ míní šéf ČSÚ. Podle něj ČSÚ už ale podnikl kroky k modernizaci a je možné do informačního sčítacího systému „nalévat“ bezpečně data z registrů.
Rojíček označil nynější sčítání za velký test digitalizace v Česku. Podle něj dosavadní problémy odrážejí současný stav. Jak už bylo zmíněné, start provázely potíže, kromě toho, že se musel on-line systém hned první den zhruba na deset hodin vypnout, po zahájení se také zjistilo, že se elektronicky nemohou sečíst lidé nad 85 let. Většina z nich totiž nemá digitalizované občanské průkazy. Přijala se proto náprava.
Nyní sčítací systém podle ČSÚ funguje plynule. Ti, kteří odeslali své údaje elektronicky, chválí jednoduchost formulářů.
