Rok, který končí jedničkou, je posledních 30 let zasvěcen sčítání lidu. V minulosti to byl zcela základní statistický nástroj. Dnes je spíše doplňující – neslouží jako ukazatel toho, kolik lidí v republice žije, ale ukazuje podrobnosti, které jinak zjistit nelze, a podle Českého statistického úřadu mají výsledky posloužit jako podklad pro budoucí plánování a rozhodování. Sčítání začalo 27. března na internetu, od 17. dubna bude možné vyplnit i tradiční papírový dotazník. Nejzazší termín pro jeho odevzdání bude 11. května. Počátkem příštího roku zveřejní Český statistický úřad výsledky.
Účast na sčítání bude povinná pro všechny, kdo v Česku žijí, a to bez ohledu na občanství. Týká se tedy i cizinců, kteří v republice pobývají buď trvale, nebo mají v zemi přechodný pobyt na víc než 90 dnů. Pobyt na českém území se vztahuje k termínu 27. března 0:00 a půlnoc na 27. březen bude také okamžikem, ke kterému by měly být platné vyplňované údaje.
Zároveň tehdy začala první fáze sčítání, která se uskuteční na internetu. On-line formulář bude možné vyplnit do 9. dubna, po týdenní pauze ještě bude možné mezi 17. dubnem a 11. květnem vyplnit a odevzdat papírové formuláře.
Český statistický úřad upozornil, že kdo povinnost vyplnit sčítací formulář nesplní, poruší zákon o sčítání v roce 2021 a hrozí mu až desetitisícová pokuta. Zároveň se ani tak sečtení nevyhne, protože „bude sečten v omezeném rozsahu na základě údajů, které jsou k dispozici v databázích státu“. Statistici ujistili, že se dotazníky dostanou ke každému, prostřednictvím sociálních pracovníků je pošlou i bezdomovcům, ministerstvo spravedlnosti zase zajistí distribuci vězňům.
Že bude sčítání, kdy a jakou formou, se lidé dozvědí z letáků distribuovaných obecními úřady. Sčítací komisaři mají za úkol distribuci letáčků, které upozorní na začátek on-line fáze sčítání.
- On-line sčítání:
- - termín: 27. 3.–9. 4.
- na onlinescitani.cz
- nebo na mobilní aplikaci - Papírové formuláře:
- - termín: 17. 4.–11. 5
- formuláře doručí sčítací komisař, jsou též na poště
Dotazy na lidi, byty i na dojíždění po pandemii
Sčítací formuláře budou mít dvě základní části, první o fyzických osobách a domácnostech, v nichž spolu žijí, druhou o bydlení (celá akce se ostatně jmenuje Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021).
Elektronický a papírový formulář se budou drobně lišit pořadím otázek. Listinný formulář začne otázkou na adresu, kde člověk žije. „V elektronickém formuláři je to trochu jinak. Sice zjišťujeme stejné údaje jako v listinném, ale máme to z praktických důvodů rozděleno, takže napřed se ptáme na stát, a potom teprve na adresu,“ popsala vedoucí oddělení zpracování sčítání ČSÚ Anna Podpierová.
O sobě by měl každý prozradit kromě jména nebo místa, kde bydlí, také jaký typ obydlí to je – v nabídce jsou byty, rekreační objekty, ubytovny či domovy seniorů, ale i nouzová obydlí, nezkolaudované budovy nebo například maringotky. Zároveň chtějí statistici vědět, kde dotyčný bydlel rok před sčítáním a kde se narodil. Ženy odpovědí i na to, kolik porodily dětí, každý odpoví, jaké má vzdělání, v jakém oboru pracuje nebo kam chodí do školy.
Další otázky se týkají národnosti, ke které se dotyčný hlásí, a jeho náboženské víry, ovšem tyto otázky jsou nepovinné, mohou tedy zůstat nevyplněné.
Druhá velká část dotazníku se týká práce. Jednak jde o ekonomickou aktivitu. „Pokud vyberu, že jsem zaměstnaná, bude se mě ptát na odvětví ekonomické činnosti a dojížďku do práce. Pokud vyberu, že jsem ve starobním důchodu a nepracuji, tak už dál nevyplňuji. Pokud vyplním, že jsem žák nebo student, bude se mě ptát na dojížďku do škol,“ shrnula Podpierová. Součástí dotazníku je i adresa pracoviště nebo školy.
V současnosti, kdy vláda doporučuje a v některých obdobích části lidí i nařizuje home office a kdy jsou dlouho uzavřené školy, mohou být ošemetné dotazy na frekvenci dojížďky do zaměstnání nebo za vzděláním a na dopravní prostředek využívaný k těmto cestám.
Mluvčí Sčítání lidu, domů a bytů Jolana Voldánová upřesnila, že by statistici chtěli, aby na tyto otázky lidé odpověděli nikoli podle stavu ze 27. března – budou-li v té době ještě zavřené školy a pokračovat home office – nýbrž podle toho, jaká bude situace po odvolání pandemických opatření.
„Pokud již teď někdo ví, že i po skončení epidemických opatření bude i nadále pracovat z domova, odpovídá dle adresy, kde bydlí, pokud počítá s tím, že se vrátí do své práce a bude do ní znovu docházet/dojíždět, odpoví podle adresy svého zaměstnavatele,“ upřesnila. Stejně tak děti, které se po otevření škol opět vrátí do lavic, by měly uvést adresu školy. Pro potřeby statistiky je také vhodné sdělit, čím budou jezdit.
„Vzhledem k tomu, že sčítání zjišťuje údaje pro dalších deset let života v ČR, je tento postup pochopitelný,“ dodala mluvčí.
U bytu statistiky zajímá, kolik lidí v něm žije, jak je velký, ve kterém je podlaží, zda má plyn, vodu a jak je vytápěn. Žádný další majetek již statistici nezkoumají. Jestliže v minulosti se ptali například na televizory, pračky, mrazáky nebo auta a ještě před deseti lety na počítače a připojení k internetu, tentokrát v dotazníku již žádná taková otázka nebude.
„Ostatně už v minulém sčítání byla jediná otázka, týkala se vlastnictví počítače. Vypadly otázky, které se týkají třeba toho, zda máte toaletu nebo koupelnu. Toto vybavení je považováno za samozřejmé,“ ozřejmil předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.
- každý člověk s trvalým pobytem v Česku, s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo s uděleným azylem, doplňkovou či dočasnou ochranou
- každý dům včetně neobydlených
- každý byt včetně neobydlených
On-line
Sečíst se on-line je možné mezi 27. březnem a 9. dubnem na webu onlinescitani.cz nebo v mobilní aplikaci, která bude ke stažení na App Store i Google Play. Do formuláře bude možné dostat se po zadání data narození a čísla občanského průkazu nebo jiného identifikačního dokladu, alternativou bez vyplňování těchto údajů bude přihlášení s pomocí údajů od datové schránky, použít půjde také takzvanou e-identitu (tedy mobilní klíč, elektronický občanský průkaz). Nic dalšího již potřeba nebude.
Elektronický formulář bude možné vyplnit v češtině, ale zároveň bude možné přepnout jej do některého ze sedmi dalších jazyků.
Podle Marka Rojíčka potrvá vyplnění části formuláře, která se týká osobních údajů a domácnosti, deset minut, dalších pět minut zaberou údaje o bytu. Internetové sčítání podle Heleny Koláčkové z úřadu připravovali statistici rok a půl. Ujistila, že jsou web a aplikace řádně otestované a vícenásobně zabezpečené. Vyplněné údaje budou zašifrované a uložené v Česku.
Na papíře
Zatímco sčítání on-line je progresivním nástrojem, papírové formuláře jsou tradiční a vyplnit je bude možné od 17. dubna do 11. května. Otázky, na které se v nich bude odpovídat, jsou totožné s on-line formulářem. Poněkud složitější je forma.
Odpovědi, které je potřeba formulovat slovy, je nutné vyplnit hůlkovým písmem (tedy velkými tiskacími písmeny) do předtištěných obdélníčků, tak jako v jiných úředních formulářích. Dlouhá slova je, například u povolání, možné zkracovat. U otázek, kde se vybírá z možností, například dosažené vzdělání, se zvolená odpověď označí křížkem.
Papírový formulář má některá omezení, například nepočítá s tím, že by v jedné domácnosti žilo více než pět lidí. Kdo žije v početnější domácnosti, musí si proto vyzvednout další formulář.
Distribuci sčítacích formulářů musí zajistit komisaři, což budou zaměstnanci či brigádníci České pošty. Formuláře doručí pouze lidem, kteří se na přelomu března a dubna sami nesečtou on-line.
Sčítací zákon výslovně stanoví, že komisař musí formuláře pro každou domácnost osobně předat „členu domácnosti, osobě žijící mimo domácnost, popřípadě vlastníku zařízení“, nemůže je tedy pouze vhodit do schránky. Do schránky však lidé dostanou předem vzkaz, kdy jim komisař formuláře přinese. Může se stát, že někdo nebude mít formuláře ještě v den, kdy „papírová“ část sčítání začne (tedy 17. dubna), komisaři budou mít na distribuci formulářů čas až do 26. dubna. Od 30. dubna začne druhé kolo, kdy komisaři ještě jednou obejdou zbylé nesečtené domácnosti.
Povinnost sečíst se však má i ten, kdo formulář nedostane, například proto, že v předem oznámeném termínu, kdy přijde komisař, nebude nikdo doma. V tom případě bude potřeba dojít pro formuláře na některé z kontaktních míst, kterými budou zejména vybrané poštovní pobočky a také krajská pracoviště Českého statistického úřadu.
Stejným způsobem se budou formuláře odevzdávat – buď si pro ně v dohodnutém termínu přijde komisař, nebo je někdo z domácnosti odnese na poštu, a to nejpozději 11. května. Úkolem komisaře nebo poštovního úředníka bude zkontrolovat, že jsou ve formulářích vyplněny všechny požadované údaje. Na požádání musí komisař nebo kontaktní místo vydat písemné potvrzení o odevzdání formuláře.
Kdo pomůže
Základní pokyny k vyplnění formuláře budou jeho součástí, další podrobnosti zveřejnil statistický úřad na webu věnovaném sčítání. Kdo bude vyplňovat on-line formulář, dostane automatickou nápovědu a neměly by se mu zobrazovat otázky, které se ho netýkají. V papírovém formuláři bude nutné některá políčka přeskakovat.
Komu pokyny na formuláři nebudou stačit a na web se nepodívá, může – kromě svých blízkých – požádat o pomoc sčítacího komisaře, který to má v popisu práce. Zákon mu jednak dává za úkol na požádání vše vysvětlit, jednak také musí pomoci tomu, kdo není schopen sám formulář vyplnit. Tatáž povinnost náleží i kontaktním místům, takže kdo se ocitne v nesnázích, měl by nalézt pomoc na poště.
Za děti nebo lidi s omezenou svéprávností vyplní formuláře jejich zákonní zástupci či opatrovníci.
Co dál
Vyplněním a odevzdáním formulářů celé sčítání teprve začíná, ačkoli vše ostatní již bude v rukou statistického úřadu. Ten kromě údajů, které lidé vyplní ve formulářích, použije státní databáze. Jak statistici zdůraznili, díky nim se množství kladených otázek zkrátilo oproti minulosti asi o polovinu.
Statistici si pro zpracování údajů vyžádali celý zbytek roku. První výsledky slíbili zveřejnit na přelomu let 2021 a 2022, nakonec ale budou muset vypustit veškeré výsledky, a to i ve formě otevřených dat.
Po sčítání bude muset statistický úřad zničit všechny osobní údaje s výjimkou informací o dosaženém vzdělání a místě obvyklého pobytu, které však uchová v zakódované podobě a poslouží výhradně pro potřeby budoucích sčítání.
Všichni, kdo přijdou do styku s osobními údaji – tedy sčítací komisař či statistik, který bude s daty z formulářů pracovat – složí do rukou předsedy Českého statistického úřadu slib mlčenlivosti, na případné porušení pamatuje zákon o sčítání až stotisícovou pokutou.
Úřady obcí s rozšířenou působností se po sčítání budou zabývat i případnými podezřeními z dalších přestupků. Kromě již zmíněné sankce za neúčast ve sčítání, která může být až desetitisícová, hrozí stejně vysoká pokuta například i vlastníkovi domu, který nepustí sčítacího komisaře dovnitř, aby mohl rozdat v jednotlivých bytech formuláře. Padat ale mohou i vyšší pokuty. Až sto tisíc korun může být trest například za vydávání se za sčítacího komisaře a pokuta půl milionu hrozí za zneužití údajů ze sčítání.
- První moderní sčítání lidu na území dnešní České republiky proběhlo v roce 1869. Další pravidelná sčítání stanovil zákon, podle kterého se vždy mělo sčítat k půlnoci 1. ledna roku, jehož letopočet končí nulou. Základní otázky v prvním sčítání byly na věk, pohlaví, státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání a takzvanou obcovací řeč. Lidé také uváděli, zda trpí tělesnými vadami.
- Druhé sčítání následovalo v roce 1880. Nově se zjišťovala gramotnost. O deset let později v roce 1890 přišla první novinka ve zpracování, kdy s tříděním formulářů poprvé pomohly elektrické stroje. Poté se v Rakousku-Uhersku sčítalo v souladu se zákonem k počátku roku 1900 i 1910.
- Po rozpadu monarchie se dosavadní pravidlo o termínu sčítání přestalo striktně dodržovat, stále se ale data sbírala zhruba jednou za deset let. První československé sčítání se uskutečnilo v roce 1921. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka bylo hlavním cílem tohoto sčítání zjistit národnostní složení obyvatel. Českoslovenští politici doufali, že tím podpoří oprávněnost existence své republiky jako národního státu. Národnost měla být odvozena od takzvané kmenové příslušnosti, která nemusela nutně souviset s mateřským jazykem.
- Druhé československé sčítání lidu proběhlo o trochu dříve než deset let po tom prvním, a to již v prosinci 1930. Jeho podoba byla obdobná jako u prvního sčítání. Kromě národnostního složení obyvatel se statistici zajímali v letech 1921 i 1930 také o byty, ale zaznamenávali je pouze v obcích nad 10 tisíc obyvatel. Národnost byla tentokrát definována pouze podle mateřského jazyka.
- Další sčítání – tentokrát ne československé, nýbrž protektorátní – bylo připravováno na rok 1940, ale neuskutečnilo se. Podle ČSÚ tomu zabránili sami tehdejší statistici ve snaze odepřít Němcům podrobné informace, které by mohli použít pro své válečné hospodářství. Argumentovali tím, že sčítání není dostatečně připravené.
- Třetí plnohodnotné sčítání lidu se tedy v Československu uskutečnilo až v roce 1950, a to již v březnu. Poprvé se sčítaly kromě lidí i všechny domy a byty, změnil se způsob, jak se vykazovalo povolání a nově byla definována národnost (jako příslušnost k národu, k němuž je dotyčný vnitřně spjat a ke kterému se hlásí). Zmizel i dotaz na tělesné vady.
- Další sčítání proběhlo v roce 1961. Statistici se v něm nově ptali na složení domácností, úroveň vzdělání nebo na dojíždění za prací. Novinkou bylo i propojení údajů o lidech a o bytech a domech.
- V prosinci 1970 se uskutečnilo další sčítání, ke kterému přibylo výběrové podrobné šetření v domácnostech. Mezi novými otázkami byla frekvence dojíždění do zaměstnání nebo školy a používaný dopravní prostředek, výsledky byly poprvé zpracovány automaticky na moderním 24bitovém sálovém počítači.
- Sčítání lidu v roce 1980 proběhlo již v listopadu a posloužilo pro vznik centrálního registru obyvatel. Kromě dalšího pokroku ve způsobu zpracování bylo také sčítání z počátku 80. let poslední, jehož součástí byl „soupis obyvatel cikánského původu“, při kterém stát cíleně zjišťoval počty Romů.
- V roce 1991, kdy se naposledy sčítalo v Československu, se poprvé od roku 1950 také statistici ptali na náboženské vyznání. Národnost i vyznání se uváděly takzvaně deklarativně, každý tedy mohl napsat, co chtěl. Mezi otázkami se objevilo i trvalé bydliště v době narození.
- Poprvé po vzniku samostatné České republiky proběhlo sčítání v roce 2001. Pokrok informačních technologií umožnil statistickému úřadu připravit celou akci podrobněji a komplexněji než dříve. Z formulářů vypadly některé dotazy na vybavení domácnosti, mezi otázkami tedy již nebylo, zda v ní je automatická pračka, televizor nebo mrazák, zato se objevil dotaz na počítač.
- Výsledky ze sčítání v roce 2011 zveřejnil Český statistický úřad poprvé v plné šíři na svém webu. Poprvé bylo možné zapojit se do sčítání i elektronicky, ale celá akce byla ještě připravena s předpokladem, že papír je to hlavní. Předtištěné formuláře tedy dostali všichni, a kdo chtěl své údaje odeslat elektronicky, musel do formuláře opsat údaje, které dostal vytištěné na papírové verzi. Sčítání vzbudilo odpor části veřejnosti, Ústavní soud se zabýval i stížností proti němu, kterou však zamítl. Asi dvě stovky lidí se sčítání vyhnuly a úřady s nimi vedly správní řízení.
