Firmy začaly s testováním. Sehnat testy není jednoduché, upozorňují

Začíná masivní testování ve firmách, které by se mělo do poloviny března dotknout více než dvou milionů lidí. Odebrat vzorky všem pracovníkům musí do 12. března všechny podniky, které mají přes 250 zaměstnanců. Menší firmy začnou v pátek. Dodavatelé kvůli testování ve firmách hlásí enormní zájem o antigenní testy na koronavirus, firmy upozorňují, že je někdy obtížné je sehnat. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) navrhne vládě také povinné testování státních zaměstnanců od 10. března.

Video Události: Odstartovalo povinné testování ve firmách
video

Události: Odstartovalo povinné testování ve firmách

„Na základě toho, že se nám podařilo dobře rozjet obrovskou logistickou akci a zapojili jsme podniky do povinného testování, a dále na základě potvrzených dodávek samotestů na příští týden jsem jednal s premiérem, který podporuje, abychom na vládě navrhli povinné testování pro státní zaměstnance od 10. března,“ přiblížil Havlíček.

Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR Dagmar Kuchtová v souvislosti se zahájením testování ve firmách ve středu ráno upozornila, že stále nejsou zcela jasná pravidla, jak postupovat v případě, kdy se zaměstnanec testovat odmítne.

„V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že to bude klasifikováno jako překážka na straně zaměstnance, ale není to ještě stoprocentně potvrzené ze všech stran. Ale máme informaci, že ministerstvo práce na to připravuje vodítko, jak tedy mají firmy postupovat,“ uvedla pro ČT.

Předseda Odborového svazu pracovníků textilního a kožedělného průmyslu Zdeněk Heller v České televizi uvedl, že zatím o žádných takových případech, kdy by zaměstnanec test odmítl, neví. „Já mám informace, že se lidé chtějí testovat. Nakonec každý chce vědět, jak na tom je,“ řekl. V případě, že by ale pracovník test odmítl, nesměla by ho firma pustit na pracoviště. „A je tam ze zákona sankce,“ připomněl.

Pracovníci musí testování podstoupit, zdůrazňují právníci

Podle advokáta a specialisty na pracovní právo Michala Peškara se poté, co byl přijat pandemický zákon, musí zaměstnanci testování podřídit. Na druhou stranu ale upozornil, že nařízení platí jen pro velké zaměstnavatele. Pro ty malé, tedy firmy s padesáti a méně lidmi, povinnost neplatí. „Tam uvidíme, jak se to dál vyvine,“ uvedl v ČT.

Video Studio ČT24: Právník Peškar k povinnému testování ve firmách
video

Studio ČT24: Specialista na pracovní právo Peškar k povinnému testování ve firmách

Zdroj: ČT24
Peškar doplnil, že zaměstnance, který testování odmítne, nesmí zaměstnavatel do práce vůbec pustit. „Je to překážka v práci, ale může si za to pracovník sám, tedy neplacená. Takže si myslím, že to je ten největší bič na zaměstnance, nevím jestli někdo bude ochotný týdny, možná měsíce zůstat doma bez peněz,“ dodal.

První odmítnutí testování není ale podle něho ještě důvodem k výpovědi, pokud by se však pracovník bránil odběru opakovaně, mohlo by nakonec k jeho propuštění skutečně dojít.

„Určitě bych se ale nejdříve snažil domluvit a teprve pak můžeme hledat výpovědní důvody,“ dodal. 

Také další právníci nahlížejí na situaci, kdy se pracovník odmítne testovat podobně. „Zaměstnanci jsou podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 1. března 2021 povinni na výzvu zaměstnavatele testování podstoupit. Z toho plyne, že pokud se nedostaví zaměstnanec k testu, nemůže vykonávat práci na pracovišti zaměstnavatele. V takovém případě by šlo o neomluvenou absenci a hrubé porušení pracovních povinností,“ řekl advokát Jiří Matzner. 

Takové jednání by podle informací sdělených příslušnými ministerstvy šlo posoudit až jako neomluvenou absenci zaměstnance s důsledky z toho vyplývajícími ze zákoníku práce, uvedla také Lenka Droscová z advokátní kanceláře Řanda Havel Legal. S přihlédnutím k dalším okolnostem případu může být taková absence až důvodem k výpovědi či v případě déletrvající absence dokonce až okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance, doplnila.

Podle předsedy Nezávislého odborového svazu pracovníků potravinářského průmyslu a příbuzných oborů Čech a Moravy Alexandera Štěpánka jsou zatím zkušenosti z testování  firem kladné. Připomněl, že řada těch potravinářských testuje dobrovolně už od května loňského roku, kdy nejdříve byly zahájené testy na rizikových pracovištích a postupně firmy došly až k plošnému testování, a to na vlastní náklady.

„Podařilo se tak eliminovat, aby se nákaza dostala do potravinářského průmyslu a zabránilo se případům, které jsme viděli při první vlně v Německu, ve Spojených státech nebo v Nizozemsku, kde byly problémy ve zpracování masa,“ zdůraznil. Doplnil, že jsou v testování velmi aktivní nadnárodní společnosti, jako například Nestlé Česko, kde se už takto podařilo zachytit řadu bezpříznakových pacientů.

Štěpánek také potvrdil, že se množí dotazy ohledně povinnosti zaměstnanců se nechat testovat. „Budu posílat hromadou poštou informaci všem odborovým organizacím. Ale je v zájmu nás všech, aby testování proběhlo a lidé nebyli ohroženi nemocí covid-19,“ řekl. Věří však, že případné rozvázání pracovního poměru bude až krajní možností. „Budeme se snažit tomu vyhnout,“ dodal.

Sehnat testy není jednoduché, upozorňují firmy 

Předseda Odborového svazu pracovníků textilního a kožedělného průmyslu Heller upozornil také na to, že v této chvíli je stále složitější testy sehnat. „Podle informací, které mám ze spousty prodejen a internetových obchodů, testy nejenže rychle mizí, ale současně i zdražují,“ uvedl.

Podle něho firmy z jeho oboru nakupují testy někde kolem 160 až dvě stě korun. „Příspěvek 240 korun na měsíc na jednoho zaměstnace tak při ceně těch testů, která ještě poroste, není žádný zázrak a pro mnohé podniky, které balancují, je to poměrně finančně vysilující,“ dodal.

Vláda přednostně doporučuje antigenní testování provedené závodním nebo externím lékařem, případně mobilními zdravotními týmy. V takovém případě je testování plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Povolené je také samotestování prostřednictvím schválených testů. Jejich seznam ministerstvo zdravotnictví pravidelně aktualizuje. Zatímco na začátku týdne výčet čítal asi dvacítku dodavatelů, aktuálně je jich už na pět desítek. V tomto případě stát přispívá přes úlevy na zdravotním pojištění šedesát korun na test. Povinné testování u zaměstnanců je vyžadováno jednou týdně.

To, že je ale nyní obtížné antigenní testy sehnat, potvrdil také Květoslav Bašista, majitel krnovské strojírenské firmy Bašista. „Bohužel situace je taková, že nejsou dostupné, je jich málo a naši zaměstnanci, kteří to mají na starosti, intenzivně vyhledávají, kdo nám ty testy prodá,“ uvedl pro ČT s tím, že možná tak budou muset přistoupit k samotestování pracovníků.

V jeho firmě probíhá testování sedmi desítek zaměstnanců už podruhé. „Začali jsme testovat v lednu, domluvil jsem se s ředitelem nemocnice v Krnově, panem (Ladislavem) Václavcem, on nám poslal tým lékařů a lékařek, kteří nám už v lednu prováděli testy. Dnes už jsou druhé a budeme pokračovat tak, jak říká nařízení vlády,“ dodal.

Testy i další ochranné pomůcky, jako dezinfekci či ochranu dýchacích cest, financuje zatím plně z firemních zdrojů. Jeden test momentálně podle něho vychází na sto korun. V případě sedmi desítek zaměstnanců to tak týdně vyjde firmu na sedm tisíc. Podle něho je ale testovat potřeba.

„Situace graduje celorepublikově i v Krnově a je potřeba znát situaci, jaká ve firmě je,“ uvedl s tím, že to přispívá i k většímu klidu mezi zaměstnanci. „Test po patnácti minutách ukáže, zda je někdo pozitivní. Okamžitě se reaguje a zaměstnanec se posílá domů,“ doplnil.

„Prodej se nezvýšil, ale zešílel,“ popsal současný zájem o testy jeden z dodavatelů

Dodavatelé potvrzují, že zájem o antigenní testy na koronavirus enormně stoupl, právě kvůli startu povinného testování ve firmách. Testů podle nich bude ale dostatek, na cestě do Česka jsou miliony kusů, řekli zástupci společností nabízející schválené antigenní testy, pro které vydalo ministerstvo výjimku pro samotestování.

Dodavatele v posledních dvou dnech zahltilo rovněž množství malých objednávek podniků do 50 zaměstnanců, které se rozhodly na doporučení vlády testovat dobrovolně. Tyto malé objednávky jsou ale náročnější na vyřízení, mohou se kvůli nim prodlužovat čekací lhůty na testy pro samotestování zaměstnanců ve větších firmách, kterým stát testování ukládá jako povinnost.

Úzkým hrdlem může být i seznam testů povolených ministerstvem zdravotnictví. Dodací lhůty může prodlužovat i proclení dováženého zboží, někteří dodavatelé totiž hlásí, že jejich testy jsou zadržovány celníky.

Markantní poptávku po svých testech ze Singapuru zaznamenává například společnost IQ Structures. „Jsme připraveni, v úterý jsme sice skoro vyprodali naše zásoby, ale od víkendu máme k dispozici dostatečné množství testů v řádech stovek tisíc, do konce příštího týdne to bude přes půl milionu testů a další jsou objednány,“ uvedl generální ředitel firmy Petr Franc.

Zákazníci si podle něj objednávají množství testů na tři až čtyři týdny dopředu. „Jsme domluveni i na postupných expedicích. Doporučujeme si vše včas objednat a zamluvit,“ dodal Franc. „Prodej se nezvýšil, ale zešílel,“ popsal současný zájem ředitel společnosti Al-Profil Milan Gabčan.

Alice Molovčáková ze společnosti Perfect Distribution uvedla, že momentálně testů obecně na trhu dostatek opravdu není. „Situace se každým dnem mění. S našimi dodavateli intenzivně komunikujeme jak o množství dodaných testů, tak o termínech dodání,“ uvedla. 

Podle obchodní zástupkyně společnosti TestLine Kláry Tůmové se v posledních dnech poptávka zvýšila o pět set procent. „Testů máme dostatek, řádově stovky tisíc. Reagujeme pružně na poptávky a snažíme se udržet dostatečnou skladovou zásobu tak, aby testování ve firmách mohlo probíhat hladce,“ dodala.

Mluvčí společnosti QuickSeal Tomáš Jelínek řekl, že antigenní test od firmy Lepu Medical dodává společnost klientům od října loňského roku a zájem o něj roste o desítky procent se zhoršující se pandemickou situací. „Lízátkový test V-CHECK od Guangzhou Decheng Biotechnology jsme uvedli na trh v lednu. Díky vhodnému balení, šetrnosti a jednoduchosti vyšetření je to nyní nejžádanější test pro zaměstnance,“ uvedl Jelínek. Do konce příštího týdne je podle něj firma schopná dodat svým zákazníkům oba antigenní testy v řádech stovek tisíc balení.

„V současnosti máme na skladu asi deset až dvacet tisíc testů, koncem tohoto nebo hned v pondělí příští týden dovezeme dalších asi sto tisíc testů a podle potřeby máme k dispozici další dodávky. V horizontu dvou a více týdnů jsme schopni dovézt i počty v hodnotách milionů. Vše záleží na počtu objednávek. Výrobce má dostatečnou kapacitu,“ řekl jednatel společnosti M.G.P. Karel Zelený. Firma dodává antigenní testy do Česka už řadu měsíců.

Z úterního průzkumu Hospodářské komory mezi 739 podniky pak vyplynulo, že přes sedmdesát procent zaměstnavatelů upřednostňuje samotestování zaměstnanců před testováním u smluvního praktického lékaře nebo využitím sekundární sítě ambulantních specialistů poskytujících antigenní testy. Některé podniky přiznaly také obavy z dodatečných nákladů spojených s testováním.

„Vzhledem k tomu, že vláda původně předpokládala průměrnou cenu testů šedesát korun, ale ceny na trhu jsou vyšší, měla by přehodnotit výši kompenzace za test. Zvýšit tedy tento příspěvek na sto korun a v závislosti na vývoji na trhu jej průběžně upravovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Desetina zaměstnavatelů už v úterý přiznávala obavu z neochoty zaměstnanců podrobit se testování, další desetina pak z komplikací v provozu a při organizaci práce. Zaznívají i obavy z malé průkaznosti testů. „Ministerstvo zdravotnictví by proto mělo udělovat výjimku především těm testům, které z klinického hlediska mají smysl i pro laické využití, tedy že mají dostatečnou průkaznost,“ dodal předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb komory Ivo Hlaváč.

Při samoodběru je potřeba dodržet návod

V případě samoodběrů je podle Jany Jaklové Dytrtové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a také z Fakulty tělesné výchovy a sportu potřeba, aby člověk byl disciplinovaný a dodržel přesně pokyny návodu.

„Někdy mají laikové tendenci podcenit protokol. Tam je jasně dáno, že musím (zůstat) deset vteřin v jedné dírce, pokud beru stěry z nosohltanu nebo přední části nosu, a deset vteřin v druhé dírce. Je potřeba si vzít stopky a provést to důkladně. Pokud toto nedodržím, tak se dopouštím chyby, která mi může snížit už tak nízkou citlivost daného testu,“ uvedla.

Video Studio ČT24: Chemička Jaklová Dytrtová k povinnému testování ve firmách
video

Studio ČT24: Chemička Jaklová Dytrtová k povinnému testování ve firmách

Zdroj: ČT24
A důležitý je i druhý krok. „Kdy vezmu štětičku, dávám ji do extrakčního roztoku a snažím se mechanicky, třeba třením zkumavky, která se dá většinou zmáčknout, dostat co nejvíce odebraného materiálu do roztoku. Pokud i to provedu neefektivně, nedostatečně dlouhou dobu – píše se většinou třicet vteřin, tak je to chyba,“ dodala. Návody však považuje za dostatečně srozumitelné.

Dytrtová také vzhledem k možnému výběru z nabídky testů připomněla, že u těch antigenních (rychlých) je z hlediska rozhodnutí, zda je test vhodný, či ne, důležitá především jeho senzitivita. Světová obchodní organizace vydala doporučení, že antigenní test pro plošnější použití by měl mít citlivost alespoň ve výši osmdesáti procent, a s touto informací také většina vlád a organizací, které si objednávaly testy, podle ní pracovaly. Nicméně dodala, že se pak v klinické studii ukázalo, že některé testy, i když mají v příbalovém letáku napsáno, že jsou citlivé, až tak citlivé nejsou.

„Proto se některé vlády rozhodly testy z hlediska senzitivity otestovat, například německá to uložila čtyřem nezávislým oganizacím,“ vysvětluje. Vzniká tak seznam a ten poslední zatím obsahuje asi osm desítek testů, které tímto „poměrně tvrdým nezávislým šetřením“ prošly, uvedla. Žádnou takovou informaci „o ověřené citlivosti“, však na stránkách ministerstva zdravotnictví, které seznamy dosud možných testů pro použití v Česku obsahují, nenašla. 

„Je tam jen výslovně napsáno, zda ten způsob odběru, samoodběru, je vhodný, pak je tam název testu a firma, která ho dodává. Ale už tam není napsáno, jestli a zda byla ověřená citlivost nějakou nezávislou společností, firmou, výzkumným ústavem, nebo aspoň jedním,“ uvedla.

Testování bude kontrolovat 400 až 500 hygieniků

„Jsem rád, že firmy berou věc vážně a že na testování pracují, protože věřím, si uvědomují závažnost situace,“ uvedl ve středu po jednání ústředního krizového štábu vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).  Věří, že testování v podnicích zafunguje už jen proto, že i samotné firmy mají podle něho zájem mít zdravé zaměstnance. Navíc v nich budou probíhat také kontroly.

„Firmy musí podávat výkazy po testování. A pokud firma vykáže x negativních a x pozitivních, tak se dá nějakou srovnávací metodou ukázat, zda čísla sedí plus minus k nějakému národnímu průměru a například k incidenci těch případů v daném okrese, nebo zda je to podezřelé a pak už je to důvod k nějaké kontrole,“ uvedl. Dodal, že testování bude kontrolovat také 400 až 500 zaměstnanců hygieny a pomoct může případně i policie. 

„Ta kombinace všech těchto faktorů mě vede k tomu, že věřím, že to bude úspěšné,“ prohlásil ministr.

Video Brífink po jednání Ústředního krizového štábu 3. března
video

Brífink po jednání Ústředního krizového štábu 3. března

Zdroj: ČT24
Pracovníci firem, které mají po republice více poboček, se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) sčítají, uvedl v pondělí. Testovaní musejí být všichni zaměstnanci, kteří docházejí do podniku. Testy platí i pro pracovníky na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnost. Závazné nejsou pro lidi pracující z domova.

Povinnost se také zatím podle ministerstva průmyslu a obchodu nevztahuje na příspěvkové, veřejné či veřejnoprávní instituce. Podobný postup jako například v průmyslových podnicích se jim ale doporučuje. Společnosti s 50 až 249 zaměstnanci budou muset s testováním začít v pátek a dokončit ho nejpozději 15. března. Podle Havlíčka tak nejdéle do dvou týdnů deset tisíc podniků otestuje 2,1 milionu svých pracovníků.

Firmám i zaměstnancům v případě porušení budou hrozit finanční sankce. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se budou postihy řídit pandemickým zákonem. Firmě tak bude moci být i opakovaně udělena pokuta až pět set tisíc korun, zaměstnanci až padesát tisíc korun.