Vznikne kategorie velmi rizikových států. Cestovatelé z nich se nevyhnou karanténě

Rizikový index PES stoupl v pondělí na hodnotu 73, důvodem je další růst reprodukčního čísla, které se vrátilo nad hodnotu 1. Klesá počet hospitalizovaných, ale ne ve všech nemocnicích. Ta chebská zůstává přetížená. Česká statistická společnost uvedla, že nepříznivý vývoj epidemie souvisí s tím, že vláda nemá k dispozici správně zpracovaná data, a proto se politici rozhodují na základě dojmů, emocí, pocitů a přání. Ministerstvo zahraničí také připravuje novou kategorii zemí s velmi vysokým rizikem. Pro cestovatele z těchto států budou platit přísnější pravidla včetně karantény. 

Testování na koronavirus na drive-in testovacím místě v Pomezí nad Ohří

Zdroj: ČTK Autor: Slavomír Kubeš

Od pátku se změní pravidla testování na covid-19 pro cestující do České republiky, vznikne i nová kategorie velmi rizikových států, řekl po jednání vlády ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něho je potřeba reagovat na šíření nových mutací koronaviru.

Pro oranžové, středně rizikové státy podle cestovatelského semaforu se nově zavede povinnost absolvovat antigenní test před cestou do ČR, u červených bude nutný kromě testu před cestou i další do pěti dnů od přicestování, a to PCR test. Dosud byla většina evropských zemí v červené barvě značící vysokou míru rizika.

Mezi velmi rizikové státy se zařadí Slovensko nebo Velká Británie

Nově vznikne kategorie zemí s velmi vysokým rizikem, u níž bude povinný PCR test před cestou do ČR, po příjezdu bude muset osoba absolvovat karanténu. Po pěti dnech si bude moci udělat druhý test, který v případě negativního výsledku umožní karanténu ukončit. Nadále ale bude muset cestující dalších pět dnů nosit respirátor minimálně třídy FFP2. Mezi země s velmi vysokým rizikem budou od pátku zařazeny Slovensko, Británie, Španělsko, Portugalsko, pobaltské státy, Slovinsko nebo Irsko.

Pro oranžové, středně rizikové státy podle cestovatelského semaforu se nově zavede povinnost absolvovat antigenní nebo PCR test před cestou do České republiky, nesmí být starší než 48 hodin. Patřit mezi ně budou Island, Finsko, Norsko a Řecko. Dosud museli při cestování z oranžových zemí předložit negativní test pouze dlouhodobí zahraniční pracovníci, ne však pendleři.

Zelenou barvu, kterou se vyznačují dostatečně testující státy s mírnou nákazou, má z evropských zemí jen Vatikán, z dalších Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Singapur a Thajsko. Z těchto států je možné cestovat bez podmínek.

Hrazený test každé tři dny místo pěti 

První únorovou změnou dosavadních pravidel je zkrácení intervalu mezi dvěma antigenními testy na koronavirus, které hradí pojišťovna. Od 18. prosince, kdy začalo hromadné hrazené testování veřejnosti antigenními testy, do konce ledna byl pětidenní, od 1. února je třídenní.

Klíčový zůstává negativní test pro přeshraniční pracovníky. Kdo pracuje v Bavorsku, musí jej podstupovat každý druhý den, kdo v Sasku nebo Rakousku, každý třetí den, respektive dvakrát za pracovní týden.

Změna se dotkne také prodeje respirátorů, kterým od středy odpadne DPH.

Podle České statistické společnosti je potřeba začít získávat a zpracovávat podstatná a správná data o šíření koronaviru, aby podle nich mohla vláda učinit účinná opatření. Společnost k tomu vytvořila odbornou skupinu. Vyzvala také ke zveřejnění modelů, z nichž vycházejí rozhodnutí politiků.

Odborná veřejnost musí podle statistické společnosti zatáhnout za záchrannou brzdu. Dosavadní postup kabinetu hodnotí nepříznivě. „Mohli jsme si vybrat mezi nízkým počtem obětí za cenu drastických restrikcí a vysokým počtem obětí za cenu pokračování normálního života. Ve výsledku máme ale vysoký počet obětí při drastických restrikcích,“ uvedli vědci.

Statistici jsou přesvědčeni, že stát má i po mnoha měsících platnosti různých restrikcí jen mizivou představu o jejich účinnosti. Chybějí relevantní informace o výskytu protilátek v populaci a počtu lidí, kteří už infekcí prošli. 

Distribuce vakcíny Moderna do nemocnic může začít

Státní ústav pro kontrolu léčiv povolil v pondělí dopoledne distribuci vakcíny od firmy Moderna. V Česku je přes 20 tisíc dávek této vakcíny, které se nyní mohou začít rozvážet do nemocnic. Dalších 24 tisíc dávek má dorazit do konce týdne. Jako první ji dostanou zdravotnická zařízení ve Středočeském kraji a Jihočeském kraji.

Počítá se také s dodávkou 80 tisíc dávek od AstraZeneca. Česko podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) na rozdíl od dalších zemí neomezí očkování touto vakcínou u starších lidí. Je třeba počítat s tím, že vakcíny obecně fungují u starších méně, řekl.

Zatím se očkuje především vakcínou Pfizer/BioNTech, která ale v lednu začala omezovat své dodávky. Nemocnice zatím vykázaly 268 617 aplikovaných dávek, v neděli 1213. V posledním lednovém týdnu rychlost očkování ve srovnání s předchozími dvěma týdny klesla. V pracovní dny se většinou počet podaných vakcín pohyboval mezi 12 a 13 tisíci, o týden dříve jich bylo 14 až 16 tisíc.

V únoru dodají výrobci do Česka 525 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19. Dvě třetiny z 335 tisíc dávek od Pfizer/BioNTech půjdou na přeočkování. „Zhruba od dubna se dá předpokládat, že tady budou dávky v tak velkém množství, že bude možno začít s masivním očkováním. To znamená nikoliv 10 nebo 20 tisíc denně, ale 100 nebo 150 tisíc denně,“ řekl Blatný.

Reprodukční číslo zpět nad jedničkou

Poprvé od 13. ledna je zjednodušené reprodukční číslo, které naznačuje, kolik lidí se v průměru nakazí od jednoho infikovaného, nad hodnotou jedna. Stoupalo sice již od 17. ledna, nejníže kleslo na hodnotu 0,68 o den dříve, ale do konce ledna zůstávalo pod hraniční hodnotou 1. S novým měsícem je výše.

Rizikové skóre PES proto stouplo na hodnotu 73. Zůstává ještě na úrovni čtvrtého stupně, ale již pouze tři body pod spodní hranicí pátého stupně. Na platná opatření to nemá vliv, vláda je ponechala v rozsahu odpovídajícím nejvyššímu stupni s argumentem, že jsou stále velmi plné nemocnice. Kromě reprodukčního čísla zatím jiné ukazatele pro výpočet rizikového indexu nestoupají. 

Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle Blatného britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

V neděli přibylo více nakažených než před týdnem

Poslední lednový den přibylo 2540 lidí s prokázanou nákazou koronavirem. Jako každý týden byl nedělní počet pozitivních testů nejnižší za sedm dní, oproti předchozí neděli však bylo o 146 nových případů více. Vyšší sice byl i celkový počet testů v součtu PCR a antigenních, ale přesto vzrostla míra pozitivity na 29,4 procenta. Vyšší podíl pozitivních testů byl naposledy 21. ledna.

Výrazné byly mezitýdenní nárůsty počtů nových případů v Královéhradeckém i Karlovarském kraji, kde je nákaza rozšířena nejvíce z republiky. Za poslední týden přibylo relativně nejvíce nakažených na Sokolovsku s 1259 případy na sto tisíc obyvatel a na Trutnovsku s 1205 infikovanými na sto tisíc obyvatel. Na Chebsku bylo za týden nově nakaženo 1175 lidí ze sta tisíc. Na Královéhradecku a Náchodsku přibylo za sedm dní přes 800 případů na sto tisíc obyvatel, na Karlovarsku přes 700.

O víkendu se ale poněkud ulevilo nemocnicím. V pátek měly 5734 lůžek obsazených pacienty nakaženými covidem-19, po neděli 5301. Z hospitalizovaných je 941 v těžkém stavu.

Předseda sekce medicíny katastrof Společnosti urgentní medicíny Robin Šín varoval, že statistika počtu hospitalizovaných není zcela přesná, protože nezohledňuje pacienty, kteří v nemocnici zůstávají dlouhodobě kvůli vážným následkům, které jim covid-19 působí. „Systém je nastaven tak, že pokud pacient leží v nemocnici déle než 20 dní, vymaže se ze systému jako hospitalizovaný s covidem, ale leží tam dál. Takových pacientů, troufnu si říct, jsou tisíce,“ poukázal.

Situace v chebské nemocnici se nelepší

Podle oficiální statistiky je však v celorepublikovém měřítku nejméně hospitalizovaných lidí od 27. prosince. I situace v nemocnicích se však liší v různých krajích. V Karlovarském kraji je pouze pět volných lůžek intenzivní péče a 58 standardních lůžek s kyslíkem, což představuje šest, respektive devět procent.

Nejhůře je na tom chebská nemocnice. Na její situaci se mnoho nemění, uvedl její ředitel Martin Krušina. V prvé řadě se jí nedostává personálu. „V chebské nemocnici počet pacientů pořád mírně stoupá. Situace se neuklidňuje, spíše máme čím dál větší potíže vůbec ošetřit pacienty, kteří do nemocnice přijdou,“ zdůraznil ředitel.

Převoz pacientů s covidem-19 z chebské nemocnice v lednu 2021
Zdroj: ČTK
Autor: Slavomír Kubeš

Nemocnicím v regionu by podle místních politiků mohlo pomoci, kdyby vláda umožnila převážení pacientů nakažených covidem-19 do Německa. Zatím jezdí pacienti z Chebu do jiných nemocnic v Česku, často do jiných krajů. Krajské zastupitelstvo schválilo výzvu vládě, aby povolila i přeshraniční transfery, ovšem premiér Andrej Babiš již v neděli prohlásil takovou myšlenku za nesmysl. Také lékařka záchranné služby a poslankyně Věra Procházková (ANO) na zastupitelstvu upozornila, že za současných podmínek není převoz pacientů do Německa jednoduchý.

Ministr Blatný: Do Chebu vyšleme tým odborníků

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je v České republice stále asi 20 procent kapacity na jednotkách intenzivní péče. „Celou situaci rozvířila informace od pana primáře z chebské nemocnice, kterou nám ale nikdo jiný než on sám nepotvrdil, dokonce ani zástupci z daného kraje,“ reagoval na primářovo tvrzení, že lékaři musí mezi pacienty vybírat ty, které připojí na plicní ventilátor. 

Do chebské nemocnice tak proto tento týden vyšle tým odborníků. „Vše prošetří na místě a přijmeme adekvátní rozhodnutí. Zatím ale nesvědčí nic pro to, že bychom měli postupovat jinak a že by nebylo v rámci sil České republiky se o tyto lidi aktivně postarat,“ řekl ministr.

Po spekulacích o jeho možném odvolání z pozice šéfa resortu uvedl, že funkce ministra je vždy dočasná. V současné době při epidemii covidu-19, kdy ministr zdravotnictví a jeho úřad musí nalézat kompromisy mezi naprosto opačnými požadavky z různých stran, se podle něj nelze obdobným spekulacím divit. Dodal, že se funkci snaží vykonávat odborně a apoliticky a není zvyklý se vzdávat.