Zemřela Kamila Moučková. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě. V roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání, čelila potom perzekucím.
Zemřela Kamila Moučková. Divákům ČST v roce 1968 ohlásila vpád vojsk
7 minut
Zemřela bývalá moderátorka ČST Kamila Moučková
Kamila Moučková se narodila do rodiny komunistického funkcionáře a novináře a poválečného šéfredaktora Rudého práva Viléma Nového. Ten ji také v mladém věku přihlásil do KSČ. Předtím ještě musela rodina přežít válku. Otec odešel do londýnského exilu, kde se podílel na vysílání BBC a matka skončila v koncentračním táboře. „Paní Kamilu Moučkovou převážně vychovávala babička,“ doplnil správce portálu Paměť národa Michal Šmíd.
Po druhé světové válce vystudovala Kamila Moučková konzervatoř, hrála zprvu v regionálních divadlech a od roku 1948 v pražském Libeňském divadle. Brzy ale začala pracovat v Československém rozhlasu a od roku 1956 se podílela i na televizním vysílání. „Televize mě jako nové médium zajímala. Mikrofon jsem měla zvládnutý a poté, co mě kolegové lanařili do televize, obrazovka mě jako nové médium nakonec zlákala,“ vzpomínala. Od jejich počátků v roce 1958 moderovala Televizní noviny. Byla první evropskou moderátorkou zpráv. Její kariéru nenarušilo ani zatčení rodičů, kteří byli počátkem 50. let odsouzeni v politickém procesu.
Sama Kamila Moučková připustila, že až do pražského jara se podílela hlavně na šíření komunistické propagandy. „Brala jsem to spíše jako profesi řečnickou. Že obsah byl sekundární. Samozřejmě se nemohu ospravedlnit z toho, že to tak bylo,“ řekla Kamila Moučková v rozhovoru pro Paměť národa.
7 minut
Události, komentáře: Zemřela Kamila Moučková
Období pražského jara potom bylo jejím profesním vrcholem. „Z televizního studia najednou zmizel cenzor, tak tu dobu prožívala jako vrchol svého období,“ podotkl Michal Šmíd.
Poté, co v noci na 21. srpna 1968 začali Československo obsazovat vojáci států Varšavské smlouvy, dorazila Kamila Moučková do práce a informace o okupaci předávala divákům až do vypnutí vysílačů – přestože na ni sovětští vojáci během vysílání mířili samopaly. Potom byla do 27. srpna tváří provizorního vysílání z Hloubětína.
V následujícím roce musela odejít z obrazovky, brzy i z ČST. Těžko potom hledala nové zaměstnání, musela se živit prodejem občerstvení v divadle nebo lepením pytlíků. Podepsala Chartu 77. Vymazat ji z historie se ale normalizačnímu režimu nepodařilo. „V paměti lidí po 20 letech nuceného zapomnění zůstala,“ zdůraznil Michal Šmíd. Když Kamila Moučková vyšla na balkon Melantrichu, začalo plné Václavské náměstí skandovat její jméno.
Po revoluci moderovala Objektiv, pracovala v Rádiu Svobodná Evropa a dočkala se řady ocenění. To nejvyšší dostala v roce 2013, kdy jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně. Hlava státu ji nazvala symbolem pražského jara 1968, o tři roky později se stala čestnou občankou Prahy.
Když před dvěma lety slavila Kamila Moučková devadesátiny, mohla prohlásit: „Já se v devadesáti letech za sebou ohlédnu a mám tam čisto. To je k nezaplacení,“ podotkla. Podle Michala Šmída byl její život „taková kronika 20. století, byl velmi pestrý a dramatický“.
Matka tří dětí Kamila Moučková byla dvakrát vdaná, první manželství s hercem Milošem Willigem vydrželo zhruba rok, druhé s lékařem Josefem Moučkou deset let. Nejdéle žila s hercem Jiřím Zahajským, za něhož se však nevdala. Bok po boku si stáli do konce 80. let, Zahajský s Moučkovou setrval, i když její podpis Charty 77 těžce zkomplikoval jeho kariéru.
