České středoškoláky učí on-line zahraniční studenti z Německa, Palestiny či Venezuely

Na tuzemských středních školách vypomáhají s on-line výukou i studenti ze zahraničí. Zhruba stovka vysokoškoláků z celého světa se rozhodla zapojit na více než padesáti školách po celé republice. Projekt začal fungovat v druhé polovině října. Vzešel z iniciativy českých vysokoškolských spolků, které propojují učitele ze středních škol se zahraničními studenty. Ti pak vedou na škole třeba výuku jazyků, dějepisu nebo i mezinárodních vztahů.

Do programu se přihlásilo okolo sto padesáti vyučujících ze středních škol po celé republice, pomoc jim nabídlo zhruba sto zahraničních studentů. „Podle preferencí je spolu propojíme a následně se spolu domluví na výuce,“ říká Michal Ostrý, koordinátor projektu z Erasmus Student Network VŠE. Zájem o zahraniční studenty je podle Ostrého obrovský.

S programem, který je součástí projektu Erasmus in Schools (EiS), se snažili přijít již minulý rok v rámci prezenční výuky. „Narazili jsme ale na různé problémy. Zahraniční studenti byli nesmělí. Nechtěli sami chodit na cizí školu, kde nikoho neznají,“ řekl Ostrý. O projekt je letos i díky distanční výuce větší zájem. „Nejprve se studenti měli zapojit pouze do jedné hodiny, ale většina chce pomáhat, dokud bude moct,“ doplnil Ostrý.

Studenti z výměnných programů dobrovolně pomáhají s různými předměty. „Nejčastěji je po nich poptávka na hodinách nějakých cizích jazyků, zapojit se ale můžou i do hodin dějepisu nebo zeměpisu. Záleží na dohodě s učitelem,“ vysvětlil Ostrý.

Výuka s Venezuelankou nebo Němcem

Většinou jde o studenty, kteří momentálně v České republice studují. Přihlásili se ale i studenti, kteří už odjeli nebo tu nikdy nebyli. Ostrý uvedl, že se nejvíce zapojili vysokoškoláci z Evropy, ale přidali se i studenti z Kolumbie, Palestiny, Číny nebo Ruska.

Do projektu se zapojila i Siulmary Gonzálezová, 23letá studentka lingvistiky na Universidad de Los Andes ve Venezuele. „Jsem v České republice momentálně v rámci studijního pobytu na univerzitě v Hradci Králové,“ vysvětlila. „Pomáhám s výukou španělštiny ve třech skupinách. Ať už jde o mladší děti, nebo holky, které se připravují na maturitní zkoušku,“ dodala studentka.

Gonzálezová je v kontaktu s učitelem Dalimilem Šebestou, který učí španělský jazyk na Gymnáziu Komenského v Havířově. „Siulmary je skvělá učitelka, už má za sebou sedm lekcí a rozhodně se bude připojovat na další. Už jsem dal doporučení i svým kolegům,“ uvedl učitel. „Na hodině neučí jen jazyk, ale v podstatě i historii a geografii Venezuely. Je to taková všehochuť a žáky to baví. Jsou velmi aktivní,“ vysvětlil Šebesta.

Na Gymnáziu Rokycany pomáhá s výukou němčiny Flemming Ostermann, 21letý student udržitelné vědy na Univerzitě Leuphana Lüneburg v Německu. „Snažím se studentům vysvětlit různé dialekty v Německu a probíráme i aktuální dění. Hodně žáky zajímá náš místní slang,“ říká.

Při výuce spolupracuje s učitelkou německého jazyka Danielou Moulisovou. Ta chtěla studenty představit rodilému mluvčímu, aby studenty motivovala. „Někdo na ně mluví cizím jazykem a oni si uvědomí, že mu vlastně všechno rozumí a jsou schopni mu samostatně odpovědět,“ vysvětlila učitelka.

Zahraniční studenti čerpají i z vlastních zkušeností s distanční výukou, která je teď součástí jejich studia. „Vím, že výuka on-line není vždy zajímavá a zábavná. Proto prosím žáky o zapnutí webové kamery, je důležité, abychom na sebe viděli. Lépe se pak společně komunikuje,“ řekl Ostermann.

Výuku se snaží vést tak, aby celou hodinu nemluvil pouze on. Jeho cílem je si se žáky také popovídat a navázat tak osobnější kontakt, který podle něj v distanční výuce chybí.

Třeba v Brně chtějí nadšení zahraničních studentů využít trochu jiným způsobem. „Spolupracujeme se spolkem z VUT. Celý program se odehrává v průběhu jednoho týdne, kdy se studenti připojí do jednotlivých hodin a představí svou rodnou zem. Pak si se studenty povídají,“ popsala proces Adéla Hurtová, viceprezidentka z Erasmus Student Network MUNI Brno.

Do projektu se podle Hurtové zapojí asi sedm škol. Vyzkoušet si hodiny se zahraničními studenty budou mít žáci možnost v týdnu od 23. do 27. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 1 hhodinou

V Praze někdo vykradl dva bankomaty, poničil je nejspíš výbušninou

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Kolik v nich bylo peněz, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Pachatele policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
před 2 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 6 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 6 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 7 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 18 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 18 hhodinami
Načítání...