Předseda KSČM Vojtěch Filip i místopředsedové strany dají na pátečním jednání Výkonného výboru KSČM své funkce k dispozici. Je to reakce na výsledek senátních a krajských voleb, ve kterých komunisté neuspěli, uvedl v úterý Filip po poradě úzkého vedení strany. Nevyloučil však, že by se na listopadovém sjezdu KSČM znovu ucházel o předsednickou funkci.
Filip i místopředsedové KSČM dají v pátek k dispozici své funkce
Vojtěch Filip řekl, že bude záležet na výkonném výboru, zda nabídku složení funkcí od vedení strany přijme. Rozhodnutí výkonného výboru může ještě revidovat ústřední výbor KSČM, jehož jednání je plánováno na 14. listopadu.
O dva týdny později se uskuteční sjezd strany, kde je na programu volba nového vedení. Filip nevyloučil, že by se mohl o předsednickou funkci ucházet znovu. Podle něj bude záležet také na postoji pátečního výkonného výboru. „Myslím, že je logické, že jednotliví funkcionáři, jak já nebo místopředsedové, zváží nejen své nominace, ale i svůj podíl na výsledku voleb,“ řekl.
Před novináře Filip předstoupil společně se všemi členy vedení s výjimkou europoslankyně Kateřiny Konečné, která je pracovně ve Štrasburku. Pátečního jednání by se už podle něj Konečná měla účastnit. Na jednání výkonného výboru byli pozváni i šéfové krajských organizací.
Páteční výkonný výbor by měl také zhodnotit výsledek voleb i reakci na ně. Podle Filipa je třeba zjistit, kde KSČM chybovala v kampani, zda nesestavila špatné kandidátky a zda fungovala spolupráce mezi stranickým ústředím a krajskými organizacemi.
Komunisté se ve volbách dostali pouze do čtyř krajských zastupitelstev, celkem mají 13 mandátů. Proti předchozím volbám ztratili 73 zastupitelů. Do druhého kola senátních voleb nepostoupil ani jediný komunistický kandidát.
Sjezd KSČM by se měl uskutečnit 28. listopadu. Filip neočekává, že by jeho konání znemožnila restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. „Doufám, že to bude už doba, kdy velikost sálu v Brně a možnosti rozmístění nám umožní sjezd normálně konat,“ řekl.
Podle politického analytika z Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka je komunistická strana konzervativní a nemá ve zvyku dělat radikální změny a i proto předsedovi Filipovi dlouhé roky procházel úbytek voličů. „Hlavní otázka bude znít, jestli komunistická strana bude pokračovat ve vyjetých kolejích, co se týče podpory vlády Andreje Babiše,“ myslí si Jelínek.
Z antisystémové strany udělala dle jeho názoru podpora vlády stranu establishmentu. Otázka tedy je, jestli se komunisté dokáží ještě odhodlat k něčemu radikálnímu, a vrátit se k antisystémovému myšlení.
15 let ve funkci předsedy
Předseda KSČM Vojtěch Filip patří ke stálicím české politické scény. Také se mu podařilo dosáhnout nejvyšší ústavní funkce z polistopadových komunistů, s přestávkami je již téměř 15 let místopředsedou Poslanecké sněmovny, od června 2018 prvním místopředsedou.
Jím řízená strana, která byla kvůli totalitní minulosti v určité izolaci od demokratických stran, se nyní nepřímo podílí na vládě, když toleruje a podporuje menšinovou koalici hnutí ANO a ČSSD. A to i přesto, že v posledních volbách na podzim 2017 komunisté utrpěli debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii.
Českobudějovický rodák Vojtěch Filip (narozen 13. ledna 1955) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně. V letech 1979 až 1990 byl právníkem v národním podniku Sfinx v Českých Budějovicích, v roce 1992 si otevřel vlastní advokátní kancelář.
Do komunistické strany vstoupil v roce 1983, v letech 1984 až 1990 byl poslancem Městského národního výboru v Českých Budějovicích a v letech 1994 až 2002 členem městského zastupitelstva v Českých Budějovicích. V letech 1990 až 1992 působil jako poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR, od června 1996 do rozpuštění v roce 2013 a od voleb v témže roce je členem Poslanecké sněmovny, kde mimo jiné působil jako předseda poslaneckého klubu KSČM. Místopředsedou sněmovny byl poprvé zvolen v červenci 2002.
Filip podle archivních dokumentů spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB), podle soudního rozhodnutí z 90. let ale nešlo o vědomou spolupráci. Filip sice pro tehdejší rozvědku pracoval a za své služby pobíral i odměny, nevěděl prý ale, že organizačně spadá pod StB.
V letech 2004 až 2005 působil jako místopředseda KSČM. Předsedou strany ho členové zvolili poprvé v říjnu 2005. Funkci pak v letech 2008, 2012, 2016 a 2018 obhájil, a překonal tak svého předchůdce Miroslava Grebeníčka, který komunisty vedl přes 12 let.