Filip i místopředsedové KSČM dají v pátek k dispozici své funkce

Nahrávám video

Předseda KSČM Vojtěch Filip i místopředsedové strany dají na pátečním jednání Výkonného výboru KSČM své funkce k dispozici. Je to reakce na výsledek senátních a krajských voleb, ve kterých komunisté neuspěli, uvedl v úterý Filip po poradě úzkého vedení strany. Nevyloučil však, že by se na listopadovém sjezdu KSČM znovu ucházel o předsednickou funkci.

Vojtěch Filip řekl, že bude záležet na výkonném výboru, zda nabídku složení funkcí od vedení strany přijme. Rozhodnutí výkonného výboru může ještě revidovat ústřední výbor KSČM, jehož jednání je plánováno na 14. listopadu.

O dva týdny později se uskuteční sjezd strany, kde je na programu volba nového vedení. Filip nevyloučil, že by se mohl o předsednickou funkci ucházet znovu. Podle něj bude záležet také na postoji pátečního výkonného výboru. „Myslím, že je logické, že jednotliví funkcionáři, jak já nebo místopředsedové, zváží nejen své nominace, ale i svůj podíl na výsledku voleb,“ řekl.

Před novináře Filip předstoupil společně se všemi členy vedení s výjimkou europoslankyně Kateřiny Konečné, která je pracovně ve Štrasburku. Pátečního jednání by se už podle něj Konečná měla účastnit. Na jednání výkonného výboru byli pozváni i šéfové krajských organizací.

Páteční výkonný výbor by měl také zhodnotit výsledek voleb i reakci na ně. Podle Filipa je třeba zjistit, kde KSČM chybovala v kampani, zda nesestavila špatné kandidátky a zda fungovala spolupráce mezi stranickým ústředím a krajskými organizacemi.

Komunisté se ve volbách dostali pouze do čtyř krajských zastupitelstev, celkem mají 13 mandátů. Proti předchozím volbám ztratili 73 zastupitelů. Do druhého kola senátních voleb nepostoupil ani jediný komunistický kandidát.

Sjezd KSČM by se měl uskutečnit 28. listopadu. Filip neočekává, že by jeho konání znemožnila restriktivní opatření přijatá kvůli epidemii koronaviru. „Doufám, že to bude už doba, kdy velikost sálu v Brně a možnosti rozmístění nám umožní sjezd normálně konat,“ řekl.

Podle politického analytika z Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka je komunistická strana konzervativní a nemá ve zvyku dělat radikální změny a i proto předsedovi Filipovi dlouhé roky procházel úbytek voličů. „Hlavní otázka bude znít, jestli komunistická strana bude pokračovat ve vyjetých kolejích, co se týče podpory vlády Andreje Babiše,“ myslí si Jelínek.

Nahrávám video

Z antisystémové strany udělala dle jeho názoru podpora vlády stranu establishmentu. Otázka tedy je, jestli se komunisté dokáží ještě odhodlat k něčemu radikálnímu, a vrátit se k antisystémovému myšlení.

15 let ve funkci předsedy

Předseda KSČM Vojtěch Filip patří ke stálicím české politické scény. Také se mu podařilo dosáhnout nejvyšší ústavní funkce z polistopadových komunistů, s přestávkami je již téměř 15 let místopředsedou Poslanecké sněmovny, od června 2018 prvním místopředsedou.

Jím řízená strana, která byla kvůli totalitní minulosti v určité izolaci od demokratických stran, se nyní nepřímo podílí na vládě, když toleruje a podporuje menšinovou koalici hnutí ANO a ČSSD. A to i přesto, že v posledních volbách na podzim 2017 komunisté utrpěli debakl, když se ziskem 15 mandátů dopadli nejhůře v polistopadové historii.

Českobudějovický rodák Vojtěch Filip (narozen 13. ledna 1955) je absolventem Právnické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) v Brně. V letech 1979 až 1990 byl právníkem v národním podniku Sfinx v Českých Budějovicích, v roce 1992 si otevřel vlastní advokátní kancelář.

Do komunistické strany vstoupil v roce 1983, v letech 1984 až 1990 byl poslancem Městského národního výboru v Českých Budějovicích a v letech 1994 až 2002 členem městského zastupitelstva v Českých Budějovicích. V letech 1990 až 1992 působil jako poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR, od června 1996 do rozpuštění v roce 2013 a od voleb v témže roce je členem Poslanecké sněmovny, kde mimo jiné působil jako předseda poslaneckého klubu KSČM. Místopředsedou sněmovny byl poprvé zvolen v červenci 2002.

Nahrávám video

Filip podle archivních dokumentů spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB), podle soudního rozhodnutí z 90. let ale nešlo o vědomou spolupráci. Filip sice pro tehdejší rozvědku pracoval a za své služby pobíral i odměny, nevěděl prý ale, že organizačně spadá pod StB.

V letech 2004 až 2005 působil jako místopředseda KSČM. Předsedou strany ho členové zvolili poprvé v říjnu 2005. Funkci pak v letech 2008, 2012, 2016 a 2018 obhájil, a překonal tak svého předchůdce Miroslava Grebeníčka, který komunisty vedl přes 12 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obžalovaný Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar věnovaný ministerstvu

Obžalovaný Tomáš Jiřikovský odvolal pro nevděk bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun, který loni věnoval ministerstvu spravedlnosti. Úřad to oznámil v úterý a označil to za další právní riziko spojené s bitcoinovou kauzou. Zdrojem budoucích sporů mohou podle ministerstva být jak okolnosti přijetí daru, tak jeho následného prodeje v aukcích i uzavření dohod o narovnání s kupci. Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS) nemá žádost o navrácení daru žádné právní následky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHrozí nám osud Řecka, bez reforem a daní to nepůjde, varuje Jurečka

Česku může hrozit řecký scénář, pokud nepřistoupí k zásadním strukturálním reformám a změnám v daňovém mixu, varuje v rozhovoru bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Státní výdaje podle něj rostou dvakrát rychleji než příjmy, řešení proto vidí nejen v úsporách státu, ale i v příjmové oblasti. Zmínil například vyšší zdanění nemovitostí, neřestí či změny ve výdajových paušálech. V debatě o rozpočtu zkritizoval navyšování rozpočtu resortů bez pozitivního vlivu na efektivitu. Jurečka se vyjádřil také k bezpečnosti, kdy po hybridním útoku v Německu varoval, že podobná hrozba se může opakovat i v Česku. Navzdory nízkým volebním preferencím lidovců pak odmítl případné sloučení s jinými stranami. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 9 hhodinami

Japonsko je pro nás klíčovým partnerem, řekl Macinka po jednání V4

Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí států visegrádské čtyřky s japonským kolegou řekl, že Japonsko je pro střední Evropu klíčovým partnerem. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár uvedl, že středoevropské země z uskupení visegrádská čtyřka (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) chtějí prohloubit spolupráci s Japonskem ve vědě či v oblasti umělé inteligence.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
před 11 hhodinami

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.