Na část tratí, kde vše záviselo na strojvedoucích, se vrátí výpravčí

Správa železnic plánuje zvýšit zabezpečení většiny tratí, kde je nyní provoz řízen zjednodušeně a bezpečnost závisí především na strojvedoucích a jejich porozumění s dispečerem. Bez dalších úprav plánuje správa ponechat osmnáct z nynějších 80 úseků řízených podle předpisu D3, na další rozmístí výpravčí nebo alespoň zjednodušená návěstidla.

Polovina úseků železničních tratí v Česku, kde zatím funguje zjednodušené řízení provozu, převede Správa železnic do kategorie D1. „To znamená, že na nich budou stejně jako na hlavních tratích zajišťovat řízení provozu výpravčí nebo dispečeři. Na většině z nich budou dopravny vybaveny zabezpečovacím zařízením a osazeny světelnými návěstidly,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Některé málo vytížené tratě se potom obejdou bez nových návěstidel a zabezpečovacího zařízení, dispečer na ně však vždy pustí pouze jeden vlak. „Celá trať bude fungovat jako jeden mezistaniční úsek,“ vysvětlil Svoboda.

Do kategorie tratí s výrpravčími by měla spadnout i trať do Potůčků, kde se počátkem července stala tragická nehoda. Čelně se srazily dva motorové osobní vlaky poté, co strojvedoucí jednoho z nich nepočkal na nádraží, než přijede druhý. Mezi lépe zabezpečené se přesunou například i tratě z Havlíčkova Brodu do Humpolce, z Karlových Varů do Mariánských Lázní nebo z Kralup nad Vltavou do Velvar.

I část tratí, kde zůstane zjednodušené řízení provozu, ale správa zabezpečí lépe. Na nádražích vzniknou krycí návěstidla, která bude dálkově ovládat dispečer. Půjde například o tratě z Jilemnice do Rokytnice nad Jizerou, z Chocně do Litomyšle nebo ze Suchdola nad Odrou do Nového Jičína.

Bez dalších změn potom Správa železnic ponechá osmnáct traťových úseků se zjednodušeným řízením provozu. Půjde například o železnici z Aše do Hranic, z Pňovan do Bezdružic nebo z Lochovic do Litně.

Správa železnic po červencové nehodě změnila některá pravidla pro tratě se zjednodušeným řízením provozu a od poloviny srpna kvůli tomu také pozměnila jízdní řády. Zrušila křižování vlaků, které se lišilo podle dnů v týdnu. Nehoda v Krušných horách se ostatně stala v první pracovní den po prodlouženém víkendu, během kterého čekal strojvedoucí, který předčasně odjel vstříc druhému vlaku, na jiném nádraží.