Přesun amerických vojáků není provokací Rusů ani Němců, myslí si český velvyslanec při NATO

27 minut
Interview ČT24: Jakub Landovský
Zdroj: ČT24

Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.

Rozhodnutí přesunout vojáky se dle Landovského poměrně dlouho připravovalo, navíc změna postoje a rozmístění vojáků probíhá od samého začátku fungování Severoatlantické aliance. A protože je nutno reagovat na nové hrozby, je prý přesun naprosto přirozenou věcí. Z těch vojáků, které Trump hodlá přemístit, značná část zůstane v Evropě, dle Landovského není už tak podstatné kde. 

Jsou dva proudy, kterými se vojáci vydají. Jedním je Belgie a Itálie, což podle diplomata dává logiku z hlediska strategie NATO. Druhým proudem je přesun vojáků na východ, do Polska, Rumunska a Bulharska, který ponese politický náboj (vojska budou Rusku ještě blíž než z Německa). Velvyslanec si ale myslí, že jde jen o drobné navýšení, které je pod rozlišovací schopností strategického myšlení Moskvy.

Podle Trumpa je přesun pouze dočasným opatřením, které bude platit do doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu. Mnozí to označují za vydírání, Landovský ale nikoliv. „Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP nám nikdo nevnutil, odsouhlasili jsme si ho sami. Je podle metriky, která je ke všem zemím spravedlivá. Aliance nám dává takové bezpečnostní záruky, že cena bezpečnostní pojistky, která navíc díky ekonomické krizi klesne, je rozumnou cenou za naši bezpečnost,“ ujišťoval.

Nejcennější záruka světa

Dle velvyslance spočívá smysl Aliance v americké záruce za bezpečnost Evropy. „Americká záruka má jak okamžitou část, to znamená vojáky na evropském území, tak tu část, která nastoupí v případě krize. To z ní činí tu asi nejcennější záruku současného světa. Německo v tomto případě není vydíráno. Německo samo slíbilo dvě procenta HDP a nyní nějakým způsobem reaguje,“ upozornil. 

Ani Česko však neplní závazek dvou procent hrubého domácího produktu do obrany, v současnosti na ni Praha dává jen asi 1,2 procenta . Landovský i z toho důvodu cítí, že by v určitých chvílích během jednání NATO neměl úplně nejhlasitěji mluvit.

Příspěvky spojenectví prý ale neznamenají jenom peníze. Česká republika má dle něj dobré jméno, zejména díky příspěvkům do Afghánistánu nebo přítomnosti v Pobaltí a v Iráku. „Jsme zkrátka dobrý spojenec, který neváhá poslat vojáky daleko za moře. Máme velmi dobré jméno v oblasti zbraní hromadného ničení. A asi nejdůležitější oblast je kybernetická bezpečnost,“ shrnul.

Nikdo nikoho neprovokuje

V bruselské centrále NATO si prý moc dobře uvědomují, že pokud by docházelo ke snižování americké angažovanosti v Evropě, byl by to opravdu veliký problém. Landovský si ale nemyslí, že by z Trumpovy strany docházelo k oslabování moci v Evropě ve prospěch Ruska. Zvyšování mobility vojáků však může být něco, co by Rusko mohlo vnímat negativně. Přesun vojáků do Polska chápe Landovský jako ocenění polského postoje, vztah obou zemí je velmi silný. Polsko je navíc lídrem v otázce osvobozování se od závislosti na ruském plynu.

Velvyslanec se ani nedomnívá, že by posun vojáků byl provokací Ruska. „Je to reakce na posilování vojenské přítomnosti v mediteránním prostoru, je to logický krok, má symbolický charakter, nedá se z něj usuzovat nic zásadního,“ řekl. 

Spojené státy si dle Landovského ve dvacátém století několikrát ověřily, že jak pro jejich bezpečnost, tak pro bezpečnost světa je mír v Evropě zcela zásadní. A o ten jim jde především. 

„Evropa potřebuje sjednocovat, musíme respektovat to, že sjednocování národních zájmů v Evropě ještě není na takové úrovni, aby umožnilo plně akceschopnou společnou zahraniční bezpečnostní politiku. Jsme schopni se v Evropě shodnout na tom, že boj s terorismem je něco, s čím bychom všichni chtěli naložit. Pokud však jde o vztah Evropy k Rusku a Číně, nemyslím si, že by tam byla v tuto chvíli viditelná shoda,“ vysvětlil závěrem svůj názor na celou situaci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda je schopna efektivně využít výdaje na obranu ve výši tří procent HDP, řekl Fiala

Kabinet je schopen efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty, řekl premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení v Žatci na Lounsku při příležitosti 26. výročí vstupu Česka do NATO. Členství v Severoatlantické alianci považuje za základní kámen bezpečnosti a stability země.
10:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Přijďte na schůzku o bezpečnosti, žádá opozici Žáček. Vích to odmítá

Poslanec a předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) by považoval za nezodpovědné, pokud by se zástupci opozice nezúčastnili čtvrteční schůzky předsedů parlamentních stran iniciované premiérem Petrem Fialou (ODS). Řekl to v pořadu Události, komentáře, jehož hostem byl rovněž poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD). Podle něj platí, že se hnutí SPD schůzky nezúčastní, mimo jiné proto, že nesouhlasí s kroky vlády ohledně formy navyšování výdajů na obranu.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci mají schvalovat školskou novelu

Sněmovna by ve středu mohla dokončit závěrečné schvalování školské novely, která vyvolává spory zejména kvůli převodu placení nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje od příštího roku. Poslanci by měli hlasovat také o uzákonění pravidel provozu pro vozidla s autonomním řízením. V úvodním kole je na programu zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Není jisté, zda se dolní komora k této vládní předloze dostane.
před 2 hhodinami

Převedení části exekucí pod celníky způsobí ztráty, míní komora. Podle resortu to bude levnější

V Poslanecké sněmovně se přiblížilo schvalování novely, která má od července převést část exekucí pod Celní správu. Ta by vymáhala i vybírala mimo jiné nezaplacené pokuty od státních institucí. Podle Exekutorské komory hrozí státu miliardové ztráty. Ministerstvo financí argumentuje tím, že bude proces pro dlužníky přehlednější a levnější.
před 4 hhodinami

Co je v politice vtipné a kdy přestává legrace? Odpověď hledali hosté Fokusu Václava Moravce

Březnový díl pořadu Fokus Václava Moravce na téma Humor a politika se snažil najít odpověď mimo jiné na otázky, co je v politice vtipné a kde už přestává legrace. Kdy se bránit humorem? Jaké jsou například reakce politiků na humor, který je adresován jim? A platí to, že se humoru nejlépe daří v těžkých dobách? Diskutovali herečka a komička Ester Pes Kočičková, bývalý politik Miroslav Kalousek, grafik a satirik Tomáš Břínek, komik František Košarišťa, politická psycholožka Martina Klicperová a divadelní historik a esejista Vladimír Just.
před 4 hhodinami

ANO jednat chce, ale ne na „PR akcích“, řekl Metnar ke schůzce o obraně

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.
před 5 hhodinami

Před pěti lety nastal první nouzový stav kvůli covidu-19

Přesně před pěti lety, tedy 12. března 2020, byl poprvé v souvislosti s covidem-19 vyhlášen nouzový stav. Tedy státní krizové opatření, které se stalo jedním ze symbolů pandemie i předmětem politického boje. Nouzový stav platil velkou část doby, během níž se Česko potýkalo s pandemií koronaviru. Celkem krizové opatření kvůli virovému onemocnění platilo 284 dní.
před 5 hhodinami

Poslanci vyměnili formální oblečení za lidové

Desítky poslanců napříč politickým spektrem přišly do sněmovny v lidovém kroji. Někteří se v něm zúčastnili i odpoledního zasedání. Poslanci během krojovaného dne vyjádřili pokoru k tradici a připomněli si moravského písmáka a politika Františka Skopalíka, který v 19. století v Říšské radě poukazoval svým krojem na národní identitu. Nevšední událost proběhla poprvé v minulém roce.
před 14 hhodinami
Načítání...