Evropu v červnu překvapila zpráva o plánu prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, který nařídil z Německa stáhnout až třetinu ze stávajících 34,5 tisíce vojáků. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem Interview ČT24, ale tvrdí, že přesuny vojáků jsou přirozené a že plánovaný pohyb má logiku.
Rozhodnutí přesunout vojáky se dle Landovského poměrně dlouho připravovalo, navíc změna postoje a rozmístění vojáků probíhá od samého začátku fungování Severoatlantické aliance. A protože je nutno reagovat na nové hrozby, je prý přesun naprosto přirozenou věcí. Z těch vojáků, které Trump hodlá přemístit, značná část zůstane v Evropě, dle Landovského není už tak podstatné kde.
Jsou dva proudy, kterými se vojáci vydají. Jedním je Belgie a Itálie, což podle diplomata dává logiku z hlediska strategie NATO. Druhým proudem je přesun vojáků na východ, do Polska, Rumunska a Bulharska, který ponese politický náboj (vojska budou Rusku ještě blíž než z Německa). Velvyslanec si ale myslí, že jde jen o drobné navýšení, které je pod rozlišovací schopností strategického myšlení Moskvy.
Podle Trumpa je přesun pouze dočasným opatřením, které bude platit do doby, než Berlín začne dávat více peněz na obranu. Mnozí to označují za vydírání, Landovský ale nikoliv. „Závazek dávat na obranu dvě procenta HDP nám nikdo nevnutil, odsouhlasili jsme si ho sami. Je podle metriky, která je ke všem zemím spravedlivá. Aliance nám dává takové bezpečnostní záruky, že cena bezpečnostní pojistky, která navíc díky ekonomické krizi klesne, je rozumnou cenou za naši bezpečnost,“ ujišťoval.
Nejcennější záruka světa
Dle velvyslance spočívá smysl Aliance v americké záruce za bezpečnost Evropy. „Americká záruka má jak okamžitou část, to znamená vojáky na evropském území, tak tu část, která nastoupí v případě krize. To z ní činí tu asi nejcennější záruku současného světa. Německo v tomto případě není vydíráno. Německo samo slíbilo dvě procenta HDP a nyní nějakým způsobem reaguje,“ upozornil.
Ani Česko však neplní závazek dvou procent hrubého domácího produktu do obrany, v současnosti na ni Praha dává jen asi 1,2 procenta . Landovský i z toho důvodu cítí, že by v určitých chvílích během jednání NATO neměl úplně nejhlasitěji mluvit.
Příspěvky spojenectví prý ale neznamenají jenom peníze. Česká republika má dle něj dobré jméno, zejména díky příspěvkům do Afghánistánu nebo přítomnosti v Pobaltí a v Iráku. „Jsme zkrátka dobrý spojenec, který neváhá poslat vojáky daleko za moře. Máme velmi dobré jméno v oblasti zbraní hromadného ničení. A asi nejdůležitější oblast je kybernetická bezpečnost,“ shrnul.
Nikdo nikoho neprovokuje
V bruselské centrále NATO si prý moc dobře uvědomují, že pokud by docházelo ke snižování americké angažovanosti v Evropě, byl by to opravdu veliký problém. Landovský si ale nemyslí, že by z Trumpovy strany docházelo k oslabování moci v Evropě ve prospěch Ruska. Zvyšování mobility vojáků však může být něco, co by Rusko mohlo vnímat negativně. Přesun vojáků do Polska chápe Landovský jako ocenění polského postoje, vztah obou zemí je velmi silný. Polsko je navíc lídrem v otázce osvobozování se od závislosti na ruském plynu.
Velvyslanec se ani nedomnívá, že by posun vojáků byl provokací Ruska. „Je to reakce na posilování vojenské přítomnosti v mediteránním prostoru, je to logický krok, má symbolický charakter, nedá se z něj usuzovat nic zásadního,“ řekl.
Spojené státy si dle Landovského ve dvacátém století několikrát ověřily, že jak pro jejich bezpečnost, tak pro bezpečnost světa je mír v Evropě zcela zásadní. A o ten jim jde především.
„Evropa potřebuje sjednocovat, musíme respektovat to, že sjednocování národních zájmů v Evropě ještě není na takové úrovni, aby umožnilo plně akceschopnou společnou zahraniční bezpečnostní politiku. Jsme schopni se v Evropě shodnout na tom, že boj s terorismem je něco, s čím bychom všichni chtěli naložit. Pokud však jde o vztah Evropy k Rusku a Číně, nemyslím si, že by tam byla v tuto chvíli viditelná shoda,“ vysvětlil závěrem svůj názor na celou situaci.
